Dotazy

Zastupitelstvo města 13.12.2017 vydalo toto usnesení: ZM schvaluje předběžné RO č. 1/2018 k rozpočtu na rok 2018 bez určení konkrétní výše pro tyto rozpočtové změny: přijetí a realizace účelově poskytnutých dotací na volby, upřesnění výše transferů dle schváleného SR, změny v členění dle vyhlášky o rozpočtové skladbě. Provedené změny budou předloženy v konkrétních částkách ke schválení zastupitelstvu v roce 2018.Udělala jsem tedy RO č. 1/2018,dala jsem ho do rady města (31.1.2018), kde je v usnesení že Rada M bere na vědomí RO č. 1/2018 a doporučuje ho předložit ke schválení jednání zastupitelstva dne 7.3.2018. Dle mého názoru by se již v březnu na ZM nemělo schvalovat (bylo schváleno předběžně) mělo by se dát jen na vědomí. Ale teď vidím problém s vyvěšením RO, které má být vyvěšeno do 30 dnů od schválení. Mělo být tedy vyvěšeno do 30 dnů od předběžného schválení v ZM ?

Přesně tak, v případě předběžně schváleného rozpočtového opatření se pak už jeho provedení neschvaluje, dává se zastupitelstvu na  vědomí, ale neschvaluje se, protože bylo schváleno předběžně. Tam by bylo vhodné tu formulaci upravit ve smyslu, že zastupitelstvo provedené předběžně schválené RO znovu neschvaluje, ale že je zastupitelstvu předloženo pro informaci, případně k vzetí na vědomí. 

Pokud jde o zveřejnění, tak bychom doporučili z důvodu jistoty zveřejnit i RO č. 1 schválené jako předběžné (ačkoliv v okamžiku schválení se tímto RO rozpočet nemění). Bude i na stránkách vypadat lépe, že číselná řada zveřejněných RO nebude začínat číslem 2. Určitě by bylo dobré zveřejňovat i jednotlivá provedení předběžně schváleného RO v průběhu roku, ačkoliv se už samostatně neschvalují. Raději zveřejníme něco navíc a budeme mít klid od případných diskuzí, u tohoto typu rozpočtového opatření jde hlavně o to, že nemusíme řešit pak schvalování RO zpětně z důvodu přijatých dotací, trápit se s opravou rozpočtové skladby, když něco narozpočtujeme jinam, než by mělo být - je to hodně praktické, příště si zkuste předběžně schválit i příjetí a realizaci transferů z kraje či ze státních fondů, příjmy a výdaje z finančního vypořádání transferů nebo také úpravu RS z důvodu proúčtování DPPO za obec. Dá se s tím hezky pracovat, je to užitečné.

Jestli se jedná o TZ nebo opravu? Obec plánuje rekonstrukci KD, na kterou budeme žádat dotaci z kraje. Předpoklad je, že rekonstrukce bude probíhat na etapy v průběhu několika let. Letos budeme dělat nové vytápění - původní kotel na tuhá paliva bude nahrazen novými 2 kotly na plyn - různé oběhové okruhy (k tomu se bude dělat nová plynová přípojka, na kterou vyřizujeme stavební povolení). Měnit se bude celá otopná soustava-rozvody a radiátory budou rozmístěny jinak, kotly budou umístěny jinde, než současný na tuhá paliva). Dále je v plánu rekonstrukce stropu s novou izolací, nové osvětlení a elektroinstalace - na tyto práce nebude stavební povolení. Topení a rekonstrukci stropu budou dělat dvě různé firmy. Je možné obě akce uznat jako TZ a žádat o investiční dotaci?

Podle popisu bych obojí vyhodnotila jako TZ. U topení měníte úplně systém vytápění, tedy určitě je zde změna technických parametrů. Izolace je také TZ, nové osvětlení taktéž - souvisí s novým stropem, elektroinstalace souvisí s TZ, takže ano, můžete žádat na celé investiční dotaci. Nehraje zde roli, zda práce podléhají či nepodléhají stavebnímu povolení, ale vždy je rozhodující charakter zásahu.

Mohli byste mi , prosím, nastínit, jak má vypadat zaúčtování vyúčtování služeb? Po spočítání nákladů na jednotlivé byty a po zohlednění přijatých záloh od nájemníků zjistím, zda mají přeplatek či nedoplatek. na účet 324 přijímám zálohy a ty my tam zůstávají až do vyúčtování. Co tedy pak? Když vznikne nájemníkovi nedoplatek např.: Celkové náklady na službu byly 5000,00Kč, zaplacené zálohy nájemníkem za období 4500,00Kč, zbývá doplatit 500,00Kč. A jak bude vypadat i ten druhý případ, kdy vznikne přeplatek? Nejsme plátci DPH.

Účetní postupy jsou ke stažení v dokumentech pečlivě rozepsány - najdete v sekci archiv, datum 21.9.2012, jsou tam jak příklady s DPH (jeden excel), tak i příklad při přeúčtování (další excel). 

Máme akcie Zemědělské společnosti a Hasičské vzájemné společnosti, které jsme dostali jako akcionáři. Hasičské akcie nejsou obchodovatelné na burze, akcie Zemědělské společnosti můžeme sice prodat, ale jen s jejich souhlasem. Mám je na účtu 069. Na akcie hasičské si žádám o výpis z nezařazené majetkového účtu, který vede Centrální depozitář cenných papírů. Celé roky jsem tyto akcie nepřeceňovala. Dnes mi Přezkum hospodaření ze Středočeského kraje dal do chyb, že mám akcie Hasičské v majetku v původní ceně. Jedná se o 120 ks ve jmenovité hodnotě 80 Kč, celkem tedy 9 600,-. Na výpisu mám, že jmenovitá hodnota je 96,- Kč za akcii, tedy by se jednalo o 11 250,- Kč. Musím ten rozdíl 1 920,- Kč přecenit? To samé bude i u akcií Zem. společnosti, prý budou letos zvyšovat hodnotu akcií. Prosím o info, zda musím přeceňovat každý rok a případně jak toto zaúčtovat. Děkuji

Toto je poměrně hodně složitá otázkaa nemá jednoznačnou odpověď. Zrekapituluji, že akcie máte správně na účtu 069 (nejsou určeny k obchodování) a jedná se o tak malý podíl, že to nemůže být na 062 ani 061. Když se podíváme na vymezení cenných papírů, které by měly být předmětem přecenění na reálnou hodnotu, tak by tam akcie na účtu 069 spadaly.

Nicméně nyní vzniká jiný problém - jak tuto reálnou hodnotu stanovit. Reálná hodnota by totiž měla být na úrovni odpovídající hodnotě, za jakou by akcie mohla být prodána. To ale vůbec nesouvisí s tím, zda došlo třeba k úpravě hodnoty akcie (díky zvýšení hodnoty v souvislosti se zvýšením základního kapitálu). Máme hodně firem s vysokým základním kapitálem (a vysokou hodnotou akci), které ale nyní třeba krachují - tedy nemohu říkat, že reálná hodnota je na úrovni jmenovité hodnoty akcie a naopak spoustu firem, které mají základní kapitál třeba 100 tis. Kč, ale jejich reálná hodnota je třeba 50 mil. Kč. Tedy impulsem pro přecenění reálnou hodnotou nejsou na 99% změny hodnoty základního kapitálu, ale vývoj společnosti a tržní ocenění. No a tady narážíme na zásadní věc - když ty akcie nejsou obchodované, jak stanovit jejich reálnou hodnotu. provést zde ocenění společnosti a z toho nějak odvinout hodnotu firmy není skutečně žádná sranda. Rozhodně by se jednalo při hodnotách, které máte v rozvaze, o záležitost velice nákladnou s ohledem na důležitost informace poskytnutou uživateli účetní závěrky (diskutovat u obce, zda na 069 má být hodnota 9600 Kč nebo 11 250 Kč je skutečně spíše směšné). Na tyto okolnosti pamatuje §27 odst, 6, který říká:

(6) Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle §25 .

Pokud tedy přeložím - že bude aplikována původní historická cena (pokud nejsme schopni objektivně cenu stanovit). Takže já bych tímto argumentoval - že nesporuji, že zde má být ocenění reálnou hodnotou, nicméně to se rozhodně neodvíjí od hodnoty základního kapitálu a že provedení tržního ocenění akcií je s ohledem na přínos informací pro uživatele jednoznačně neefektivní (respektive pokud oni to nevidí jako problém, nechť ty akcie tržně ocení ...).  Proto postupujete podle § 27 odst. 6 zákona o účetnictví.

Jinak hodně to vysvětlujeme již v knize "Účetní reforma 2012 - část věnovaná aplikaci reálné hodnoty"

V roce 2015 - 2016 obec prodávala občanům parcely na stavbu rodinných domů. V kupní smlouvě byl uveden odstavec „Prodávající se touto smlouvou zavazuje, že v případě splnění řádně a včas veškerých smluvních povinností plynoucích pro kupující z této kupní smlouvy vrátí kupujícím částku 50.000,- Kč ( slovy: padesáttisíckorunčeských) ze zaplacené celé kupní ceny na účet kupujícího ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy kupující splní svou poslední povinnost“. Kupující mají povinnosti pomalu splněné a vypadá to, že bychom jim letos měli těch 50 tis. Kč vyplácet. Asi pozdě jsem si uvědomila, jestli těch 50 tis. nemělo být vedeno někde na našich závazcích.

Toto je přesně případ pro vytvoření účetní rezervy zápisem 555/441. Závazek to sice byl, ale budoucí a jeho výše byla nejistá, proto se účtuje rezerva ve výši odhadu budoucího závazku a to při prodeji, kdy vám vznikly výnosy, je tak dodržen akruální pricnip. Závazek jste měli předepsat teď při přiznání slevy zápisem 378 D/647 minus D a rozpustit rezervu 441/555. Když jste rezervu nevytvořili, tak teď jen předepište závazek  378 D/647 minus D, slevu jim vyplaťte 378 MD/231 D pol. 5909.

Obdrželi jsme dar od Plzeňského Prazdroje na zateplení buněk, které budou sloužit jako klubovna pro ZUŠ. Jak mám účtovat? Příjem 3421 3121/472 a pak jsem ve Vašich odpovědích na dotazy četla na účet 403, ale nevím kdy a jak účtovat.

Když je to dar a nikoliv dotace a nebudete jim ho vyúčtovávat, tak můžete účtovat přijetí rovnou zápisem 231/403. RS máte správně. Otázkou ještě však je, kdy zateplení, na které vám poskytli dar, budete realizovat. Pokud nemáte ještě výdaje k němu na účtu 042, pak je to případ, kdy investiční dar je potřeba účtovat jako zálohu (pokud předpokládáte její "vypořádání" za déle než rok, pak dlouhodobou), pak byste účtovala přijetí 231/472 a až když zateplení zrealizujete, zaúčtovala byste dar 472/403 a začala ho rozpouštět spolu s odpisy.

Stravenky náleží zaměstnancům obce ve stálém pracovním poměru a uvolněnému starostovi .Chtěla bych se zeptat zda má nárok na stravenky i uvolněný místostarosta.

S účinností od 1.1.2018 byl novelizován zákon o obcích, odpověď najdete v § 80 odst. 1 podle kterého lze členovi zastupitelstva obce z peněžního fondu nebo z rozpočtu obce poskytnout a v písm. d) se uvádí: "příspěvek na stravování, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce". Jelikož je místrostarosta uvolněný člen ZO, tak mu můžete stravenky poskytnout, jen pozor, že členové ZO mají nárok za stejných podmínek, jako zaměstnanci obce a musí to schválit ZO (je to jeho kompetence podle § 84 odst. 2 písm. o). Nevím, jak to máte aktuálně schváleno, pokud pro všechny uvolněné členy ZO, pak má nárok, pokud máte teď schváleno jen pro uvolněného starostu, muselo by ZO schválit i pro uvolněného místostarostu (resp. lze i všeobecně pro uvolněné členy ZO), aby měl nárok (zde je to pak spíše právní otázka, jestli lze schválit stravenky jen uvolněnému starostovi a neposkytovat je i ostatním uvolněným členům ZO, ale právo ZO by to asi bylo takto rozhodnout s nějakým zdůvodněním).  Stravenky bylo možné uvolněným členům ZO poskytovat i před novelou zákona o obcích, ale teď je to v něm výslovně zakotveno a jsou tam vyjmenovány i jiné možné benefity pro uvolněné i neuvolněné členy ZO.  

Máme SF, který řeší i benefity pro uvolněného starosty. Musí v letošním roce zastupitelstvo schvalovat pro starostu čerpání těchto benefitů nebo se bude postupovat dle schváleného SF?

Mně ten zákon vyznívá, že by mělo ZO schválit. (Je to v jeho kompetenci podle § 84 odst. 2 písm. o).Tento dotaz vám již vracím. 

Dle kupní smlouvy chce obec prodat nemovitou věc, tedy budovu bez čísl. popis. na soukr. parcele o výměře 15 m2 za celkem 1,- Kč. Je to kůlna či garáž u soukromé budovy o čtyřech byt. jednotkách. Na LV naši obce obce tato parcela na které je stavba, není uvedena. Na soukromém LV občanky je uvedena ona parcela s těmi 15 m2, a dále je u toho text : na pozemku stojí stavba bez čp/ev, jiná stavba., a je uvedeno číslo obecního LV. V majetku ale žádná kůlna či garáž uvedena od r. 1991 nebyla. Mohu jako první krok zařadit jako vícenález MD 021/DAL 401 ? A hned jak se odnese kupní smlouva na katastr, zase odepsat??? Narovná se tím stav, že na soukromém pozemku bude patřit občance i ta kůlna. Dříve to byl obecní dům od let 1890...... V letech 2002 se prodal a nyní to mají jako společenství bytových jednotek. Ale jen jedna majitelka má onu parcelu na které je ta stavba(pokud se tomu tak dá říkat). Znalecký posudek by stál více jak celá stavba. Mohu zařadit za korunu, když i za korunu se to dle kupní smlouvy má prodat?? V podstatě to má na malé zahrádce před vchodem do bytu. Datum zařazení nevím jaký napsat. A na katastr se má kupní smlouva odnést zítra.

Podle popisu to vypadá, že stavba je opravdu vaše, na výpisu z k.n.by to mělo být vidět - nebudete tam tedy mít parcelu, ale když si danou parcelu v k.n. (www.cuzk.cz) najdete, tak u té stavby bez čp. budete uvedeni jako vlastníci. Jelikož to není oprava opominutého zařazení, ale podle popisu opravdu vícenález, je správné zařadit stavbu do majetku zápisem 021/401. Ale je to zároveň určené k prodeji, tak ocenit RPC, pak přecenit na 1 Kč, možná by i kontrola v pohodě uznala zkrácený zápis 036/401 jako v přeceněné RH...zkuste to. 

Je pravdou, že stavba měla být odpisována, nějaké náklady zobrazené nikdy nebyly, ale otázkou také je, jak jste k jejímu vlastnictví vůbec přišli (dědictví? chyba? emigranti :o), asi nejde o významný majetek, tak i proto bych tu prodejní cenu pro ocenění vícenálezu asi doporučila. 

Chtěla jsem se zeptat ohledně účtování dotace OPŽP, která je částečně i neinvestiční na nádoby na plast a papír -200 ks á 1306,80 Kč.Nejsem si jistá jestli můžu dát tyto nádoby rovnou do spotřeby na pol. 5139 a účet 501, protože jsou podle naší směrnice pod hranicí 2000,- pro zařazení do kusovek a již nikde neevidovat? Občanům je budeme rovnou dávat do výpůjčky na základě smlouvy-vnitřní evidence tedy bude. Nebo je raději dát jako kusovky z důvodu dotace?

Určitě není vhodné zařadit nádoby jako DDHM na účet 028, když nesplňují vaší spodní hranici pro zařazení na tento účet. Obsahově ale patří hmotný majetek pod hranicí DDHM na podrozvahový účet 902. Doporučuji jejich pořízení tedy zaúčtovat na účet 501, pol. ale 5137 a zařadit je do podrozvahy zápisem 902/999. Je to takto určitě správnější, doba jejich použitelnosti je delší než jeden rok, proto není vhodné je účtovat jako materiál. I když je dáte do výpůčky, tak je nadále vlastníte vy a máte je i jako vlastník evidovat. Když je dotace neinvestiční, tak je ale jedno, jestli z toho pořídíte materiál nebo neinvestiční majetek, někdy ale může být podmínkou i neinvestiční dotace evidence v majetku, pak ale logicky majetku neinvestičního, tedy na účtech 018 či 028, popř. právě podrozvaha 901,902. Kvůli dotaci - lépe doložíte udržitelnost a evidenci majetku pořízeného z dotace, je to opravdu možná bezpečnější. 

Jak zaúčtuji proplacení náhrady škody placené nájemníkovi na základě usnesení zastupitelstva? Nájemníkovi v obecním domě, kde je špatná izolace (závada na straně obce), vznikla škoda na movitých věcech (nábytek, oblečení, vybavení domu....). Na základě odhadu pojišťovny, která nájemníkovi zamítla proplatit vzniklou škodu, zastupitelstvo rozhodlo, že mu škodu proplatí obec. Ještě bych chtěla poprosit o účtování "běžné" pojistné události. Naše SDH nabouralo auto při výjezdu k požáru. Pojišťovna nám vyplatila plnění z havarijního pojištění. Přijatá faktura z autoservisu byla zaúčtovaná jako běžná oprava, tzn. 511 x 231 pol. 5171.

Zaúčtujte jen 549 MD/ 231 3612 pol. např. 5192. 

Náhrada od pojišťovny: 311 MD/ 649 D a 231 odpa dle účelu, zde asi 5512 pol. 2322 MD/ 311 D. 

Obec v prosinci roku 2017 prodala několik pozemků, vklad do KN proveden k 20.12.2017. Dne 4. 1. 2018 doručeno oznámení z KN, že navrhovaný vklad nelze povolit z důvodu chyby v návrhu na vklad. Na doporučení katastrálního úřadu jsme 10. 1. 2018 vklad vzali zpět a po opravě jsme dne 17. 1. 2018 vložili nový návrh na vklad. Jelikož jsem se vše dozvěděla před účetní závěrkou roku 2017 zápis o vyřazení pozemku k 20. 12. 2017 jsem neprovedla. Dne 29. 1. 2018, kdy v obci probíhal přezkum hospodaření mi to auditorka napadla a musela jsem pozemky k datu 20. 12. vyřadit - zápis 554/031. K 10. 1 2018, kdy jsme vklad vzali zpět, musím pozemky znovu zařadit do majetku obce, ale nevím jakým účetním zápisem. Kdyby to bylo v jenom roce , tak to mínusem odúčtuji, ale že je to v novém roce, tak si s tím nevím rady. Mohli by jste mi prosím poradit?

No tedy, to je přeci nesmysl, když jsme k závěrce věděli, že se vklad nepodařil, je správné neúčtovat o vyřazení k 31.12.2017. Ale lze to i  v dalším roce opravit, má se minusovými zápisy, takže zase -554 MD a 031 MD. ( V logice - opravujeme na účtu, kterého se týká, §69. Lepší bylo opravdu nevyřazovat v roce 2017 a případně pro klid kontrolora popsat do přílohy, proč se nevyřadilo). Chtělo by to opravit i výnosy z prodeje, aby se dostaly do roku 2018. 

Pro jistotu ještě jednou vyúčtování voleb říjen 2017. Dostali jsme dotaci 36.614,-Kč. Náklady byly 36.981,50,-Kč. Rozdíl 367,50,-Kč - tudíž nebudeme vracet nic. Mám dobře zaúčtování? 374/374 36.614,-Kč, 231/346 36.614,-Kč, 346/672 skutečné náklady 36.981,50,-Kč. Na účtě 346 mám zůstatek 367,50,-Kč. Děkuji

Správně je takto: 

231 4111 MD/374 D při přijetí zálohy v říjnu. 

Vypořádání k 31.12.2017: 346/672 ve výši 36981,50 , zúčtování zálohy: 374/346 ve výši 36614,- a měla být zůstat pohledávka - to vám asi doplatí kraj v rámci finančního vypořádání. 

(Máte to dobře v zůstatku, jen nevím jak s tou zálohou - na 346 se účtuje až po vypořádání; jen jsem to napsala, jak to k sobě logicky patří.) 

Na předaném majetku (budově) PO k hospodaření bylo městem provedeno TZ, na které město obdrželo i investiční dotaci. TZ bylo zkolaudováno v lednu 2018. Majetek je předávám PO formou ZL, které jsou schvalovány v ZM. TZ budovy by tedy mělo být odpisováno už od února 2018. Schválení předání TZ proběhne až v březnu. Má město v únoru TZ odpisovat a následně předat až v březnu PO? Existuje nějaké jednodušší řešení? Současně se pořizovalo do dané budovy vybavení (DHM). I v tomto případě město musí odpisovat a teprve po schválení může předat PO?

Správně uvádíte, že odpis musí být i za měsíc, ve kterém se vyřazuje (když bude předání až v březnu, tak za únor a březen). U TZ by mohlo být jednodušší řešení - a to převést jen protokolem bez schválení ZO změny ZL, protože TZ je součástí již svěřeného majetku - ale chtělo by to upravit ve ZL a jejich přílohách, že se takto bude postupovat. 

Jsme plátci DPH, dle doporučení auditorky jsem v r. 2017 účtovala přefakturaci el. energie a vodného - PO, telefonu - nájemci (přefakturováváme měsíčně) v rámci nákladů a výnosů, vyúčtování energií nájemcům taktéž v rámci nákladů a výnosů, došlá fa 502, 518/321 a vystavená fa 311/649, RS pol. výdajová 5154, 5151, 5162 a příjmová 2324, neuplatňovali jsme si DPH na vstupu, ale ani na výstupu. Teď při kontrole výkazů před odesláním ještě za rok 2017 si myslím, že to není v pořádku, že při účtování nákladů a výnosů jsme měli uplatnit DPH, i když já jsem to obrala jako přefakturaci - nemáme na tom žádný zisk, RS skladbu již neopravím, výkaz je odevzdaný ( je to velká chyba??), ale jak to napravit ještě v účetnictví před odevzdáním účetních výkazů za rok 2017, nezlobte se, prosím o rychlou odpověď ať můžu ještě opravit do r. 2017 - jestli to nějak jde.

Stav je takový, že něco o tom říká informace MFČR k aplikaci §36 odst. 11 - zde je mimo jiné uvedeno:

V případě zajištění služeb a zboží (teplo, chlad, plyn, elektřina a voda), jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu nebo nebytového prostoru (dále jen "plnění související s nájmem"), a které je pronajímatel povinen zajistit pro nájemce, může pronajímatel postupovat podle §36 odst. 11 ZDPH, pokud se nejedná o jeho uskutečněná plnění, a jestliže z nájemní smlouvy uzavřené mezi pronajímatelem a nájemcem vyplývá, jaká částka je nájem, který je výnosem nebo příjmem pronajímatele, a jaké částky jsou úhrady za služby související s nájmem zajišťované pronajímatelem pro nájemce, při splnění dalších podmínek.

Jestliže pronajímatel o přijatých a uhrazených částkách za zajišťovaná plnění související s nájmem účtuje na zúčtovacích vztazích nebo je eviduje jako průběžné položky, protože tyto částky pro něho nejsou výnosem nebo příjmem ani nákladem nebo výdajem, za jeho uskutečněná plnění, částky přijaté od nájemce za zajišťovaná plnění související s nájmem nepřevýší částky uhrazené za zajišťovaná plnění související s nájmem a pronajímatel si neuplatní u těchto plnění pro jinou osobu nárok na odpočet daně, nezahrnuje tyto přijaté částky do základu daně podle §36 odst. 11 ZDPH.

 Z toho se dovozuje ta podmínka, že o tom neúčtuji jako o výnosu a nákladu. Já toto považuji za paradoxní - daňový režim by se dle mého názoru neměl dovozovat ze způsobu účtování, pokud by to zákon (pravidla EU) výslovně neuváděla. Klíčová je podle mne skutečně neexistence ziskové přirážky. Tedy u soudu bych to viděl tak, že s touto dodatečnou podmínkou by finančí správa dle mého názoru neměla uspět. Nicméně vnímám zde jeden problém - ten §36 odst. 11 je napsán tak, že se fakticky na přeúčtování energií v souvislosti s nájmem nevztahuje (ve skutečnosti ta informace je rozšiřující) - je to  výklad finanční správy - z mého pohledu trochu extenzivní a potom je pro mne otázkou, zda skutečně raději jejich postoj nerespektovat.

Tedy za sebe bych doporučoval udělat následující:

- rok 2017 bych nechal

- rok 2018 - začal bych účtovat tak, že by to bylo třeba snížení nákladů (aby to nebylo v  nákladech a výnosech) - přitom rozpočtová skladba by na toto neměla mít jakýkoliv vliv. ZN