Dotazy

Dle darovací smlouvy s krajem jsme převzali bezplatně majetek - stavby. Jedna ze staveb má PC uvedenu vč. haléřů. My však vedeme v evidenci majetek zaokrouhlený na celé koruny. Při zařazování v případě potřeby provádíme zaokr. přes 649, 549. Vzhledem k povinnosti převzít ocenění v cenách kraje, zajímalo by mě, zda s provedeným zaokrouhlením nebude problém. Dále bych se chtěla zeptat, jaký oddpa použít při opravě lávky pro pěší na železničním viaduktu?

Dnes mám pár reakcí z jiných obcí na zveřejněnou odpověď, že PAP hlásil chybu, když se zaokrouhlilo, tak prosím do PAP dejte celou nezaokrouhlenou částku a zaokrouhlení dejte do ostatního jako další majetkový případ (12.2.2018). 

Je pravda, že podle účetních předpisů máte v případě bezúplatného převodu majetku mezi VÚJ přebrat jejich ocenění, ale narušením této metody určitě nebude korunové zaokrouhlení. Není potřeba účtovat rozdíl ze zaokrouhlení na účty 549 nebo 649, přeberte do majetku již v zaokrouhlených hodnotách, převod mezi VÚJ se účtuje rozvahově,  tak je to takto vhodnější a možné. 

Pro lávku bych použila odpa 2219 nebo 3639, odpa 2242 bych nepoužila, nevidím tam přímou souvislost s provozem železnice, slouží to pro pěší, nikoliv cestující. Kdybyste byli vlastníkem viaduktu a lávka je na něm umístěná, pak by bylo vhodné výdaje sledovat společně na odpa 2241.

Ve 12/2017 jsem odvedla FÚ vyšší částku daně ze záv. č. - mzdy 11/17. Ve 12/17 jsem udělala o to menší předpis 342 a v lednu 2018 odvedla FÚ o přeplatek méně. Jak mám zaúčtovat daň odvedenou ve 12/17, která měla být zaplacena až v 1/18 ?

Účet 342 se vám tím vyrovnal, jen bych pro jistotu kontaktovala FÚ, jestli jste jim neměli o tom podat nějaké hlášení, ale asi ne, myslím, že se to uvádí pak až ve vyúčtování daně, žádost o vyplacení přeplatku byste jim posílali jen, pokud byste ho chtěli vrátit, je ale možné o přeplatek snížit odvod daně v následujícím období a to se jim, pokud vím, hlásit nemusí. Nic jiného k tomu není potřeba účtovat. K 31.12. je jen potřeba zinventarizovat řádně zůstatek účtu 342, že máte na něm jednak pohledávku z přeplatku na MD a jednak závazek z mezd za 12/2017 na str. D. Z hlediska RS nechte přeplacenou daň na položce, kde je "řádná" daň (pravděpodobně pol. 5011, popř. 5021, 5023, podle toho, za koho jste daň odvedli), letos naopak budete mít ve výdajích na této položce o to méně, RS časově nerozlišuje.   

Prosím o odpověď ještě: musím k 31.12.2017 udělat dohad k zůstatkům na účtech 324 a 377? Jak? (Jedná se o nevýznam. částky 18 a 31 tis.Kč). A jaký je Váš názor na výzvu zastupitelům ÚSC a petici k doplacení odměn členům okrskovým volebních komisí z obecního rozpočtu?

Dohadnou položku nákladů (5xx/389) a výnosů (388/6xx) byste měla účtovat ve chvíli, kdy nějaký náklad/výnos spadá do daného období, ale není ještě vyúčtován, resp. není ještě jistá jeho výše, nemáte k němu podklad. Typicky energie apod. Nevím, jaké konkrétní případy máte na účtech 324 a 377 uvedeny, tak nemohu ani konkrétněji poradit. Pokud máte na účtu 324 např. přijatou platbu za prodej majetku před vkladem do k.n., tam se dohada neúčtuje, do výnosů se předpis prodeje 311/64x účtuje až k datu podání návrhu na vklad. Nejčastěji tam obce mívají zálohy na služby od nájemníků, tam záleží, jak energie účtujete. Jestli přeprodejem, tak se dohada také nedělá, protože se celý vztah účtuje jen přes "trojkové" účty (předpis vyúčtovací faktury 311/321, zúčtování záloh 324/311), pokud ale výsledkově (předpis vyúčtování nájemníkům 502/321), pak je správně účtovat i dohadu výnosů ve stejné výši jako očekávané náklady zápisem 388/602. Na účtu 377 už je méně pravděpodobné tvoření dohady, protože pohledávku většinou předepíšete přes výnos 377/6xx, tam pak není co dohadovat, max. nějaké náklady pokud víte např. ke škodní události. Když to shrnu, určitě není pravidlo dělat dohady k zůstatkům na účtech 324 a 377, je potřeba rozebrat zůstatky a posoudit jednotlivé účetní případy. Jinak u časového rozlišení určitě můžete vzít v úvahu, jak moc významné částky to jsou a určit si ve směrnici hranici pro časové rozlišení (viz §69 odst. 3 vyhlášky). Při uplatnění významnosti byste ale měli vzít v úvahu i četnost případů - tam, kde je velká četnost (např. právě energie) významnost nedoporučujeme uplatňovat a v takových případech vždy náklad/výnos časově rozlišit.

K té petici, je předně podle zákona o obcích potřeba, abyste měli v radě nebo v ZO, pokud nemáte radu, stanovena pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností. Vím, že odměny OVK jsou, především u dvoukolových voleb, dost podhodnocené, vidím to jako nespravedlnost a chápu, že je problém členy OVK za takové peníze vůbec sehnat a vůbec se nedivím, že něco takového u vás vzniklo, ale nejsem právník, podle mě jim  nemůžete z titulu výkonu funkce člena OVK vyplatit víc, než je odměna stanovená v prováděcích volebních vyhláškách, analogicky jako u zastupitelů. Doporučuju se ve vašem případě s peticí obrátit na MV, jak máte postupovat, to je nejjistější řešení, vše ostatní je jen taková diskuze. Můžete k tomu navíc zkusit i právní poradny SMO či SMS, jestli jste členy. Nedávno jsme podobný dotaz zodpovídali, ale na to opravdu moc odpověď nemáme - omluva. Je to dotaz z 3.1.2018 "Odměna za výkon funkce člena okrsk. volební komise".

Naše p.o. provozuje bar a v rámci předávací inventury v rámci inventarizace k 31.12.2017 bylo zjištěno manko u zbož (alkohol, různé sladkosti...)í. Zaměstnanec ukončil pracovní poměr a v době provozování baru měl uzavřenou "hmotku". Bylo vyčísleno manko. Máme po něm požadovat náhradu škody v prodejních nebo nákupních cenách?

V prodejních cenách  - určitě. Je to tzv. kontrola korunou: Počáteční stav v prodejních cenách plus nákup v prodejních cenách minus tržba = konečná cena v prodejních cenách. Co vám chybí je tržba v prodejních cenách. 

V roce 2017 jsme obdrželi rozhodnutí o přidělení dotace z MMR na rekonstrukci komunikace ( investice) ve výši 1.000.000,- 915/999 1.000.000,- Obdržení dotace v 12/2017 346/374 1.000.000,- 231 010 4216 17928 / 346 1.000.000,- Vyřazení z podrozvahy 999/915 1.000.000,- Zařazení do majetku 021/042 2.255.000,- A nyní si nejsem jistá, měla jsem dohadovat k 31.12. dotaci ve výši 1.000.000,- nebo náklady na akci 388/403 ? ZVA se uskuteční letos v únoru 346/388 1.000.000,- 374/346 1.000.000,-

346/374  1.000.000,- Pozor toto se opravdu nedělá již od roku 2012, to platilo jen pro 2011 a bylo opraveno. viz dále !!!

Obdržení dotace před vypořádáním se účtuje jako přijetí zálohy zápisem 231/374, pohledávkový účet se v tomto zápise nepoužívá, pohledávkou je záloha, na účet 346 budete účtovat až při vypořádání. Majetek jste již zařadili, proto jste měli dohadovat dotaci do výnosů zápisem 388/403 - tento zápis děláte ve výši dotace (výnosů, resp. u investičních dotací je dohadujeme na účet 403 a pak se spolu s odpisy rozpouští postupně do výnosů) na vynaložené výdaje, nikoliv ve výši výdajů. ZVA účtujete správně. Nezapomeňte mít výdaje ve výši dotace také označné ÚZ, zbytek org.

Město bude kupovat umělecké dílo (obraz z roku 1919) nechalo vypracovat znalecký posudek. Bude tento posudek součástí pořizovací ceny obrazu, a nebo máme účtovat jako službu na položku 5169?

Budete obraz pořizovat koupí a oceňovat jej tedy pořizovací cenou, úhradu za ZP můžete jako související výdaj s pořízením  do ceny zahrnout.(účet 042, položka 6127, zařazení na účet 032).  

Starosta do konce roku 2017 dostával různé benefity dle schváleného SF. Ve změně zákona 128/2000 se píše v §80, že uvolněný člen zastupitelstva může .......... Při prostudování novely jsem nenarazila na to, jak je potřeba postupovat od roku 2018, při poskytování benefitů uvolněnému členovi. Je třeba schválit nová pravidla SF nebo jenom nějaké stanovy v radě? Co ostatní zaměstnanci, pokud by se SF nechal v dřívější schválené podobě.

Jeví se mi to vyjmenování benefitů celkem jasné - asi by to chtělo upravit pravidla SF na novelu zákona ve vztahu k uvolněným zastupitelům, nebylo by logické mít pravidla SF a pak ještě jiné "stanovy" (tady jsem promiňte nepochopila, jak to myslíte). Pro ostatní zaměstnance se nijak SF měnit nemusí. Pravidla SF, jaké benefity budou pro uvolněné v souladu s novým zněním zákona by mělo stanovit zastupitelstvu, správně by se však neměly lišit od benefitů pro ostatní zaměstnance, u SF by měla být rovnost pro zaměstnance i uvolněné...pro podrobnější objasnění byste se museli obrátit na odbor dozoru a kontroly na MV. 

(1) Členovi zastupitelstva obce lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu obce poskytnout

a) příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku, jde-li o starostu, místostarostu nebo člena zastupitelstva obce pověřeného k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství53),

b) příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku v souvislosti se zastupováním obce na veřejných občanských obřadech,

c) příspěvek na podporu vzdělávání v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce,

d) příspěvek na stravování, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce,

e) příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce,

f) odměnu při významném životním výročí,

g) příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva obce,

h) příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce,

i) příspěvek na rekreaci, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce.

(2) Plnění podle odstavce 1 lze členovi zastupitelstva obce poskytnout za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům obce.

Dobrý den, rádi bychom Vás požádali o stanovisko k níže uvedenému případu, který se týká zákona č. 170/2017 Sb. Jsme dobrovolný svazek obcí VODOVODY A KANALIZACE Třebíč. Na základě stanov dobrovolného svazku obcí VODOVODY A KANALIZACE Třebíč, svazek zajišťuje koncepční rozvoj a obnovu vodohospodářské infrastruktury. Financování výstavby a obnovy vodohospodářského majetku je mimo jiné zajišťováno formou investičních příspěvků (dotací) z rozpočtu členských obcí. Doposud jsme postupovali v souladu s ustanovením zákona č. 586/1992 Sb. tak, že vstupní cena takto pořízeného hmotného majetku byla pro účely daňových odpisů snížena o veškeré poskytnuté dotace. Tedy i o částky investičních příspěvků (dotací), které na výstavbu poskytly členské obce. Z takto upravené vstupní ceny byly následně stanoveny daňové odpisy. V rámci zákona č. 170/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb. je v čl. II v přechodném ustanovení v bodě 8 uvedeno, že vstupní cena hmotného majetku se nesnižuje o přijaté investiční dotace zřizovatele. Znění bodu 8 je vztaženo pouze k příspěvkovým organizacím, jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek případně dobrovolný svazek obcí. V důvodové zprávě k návrhu zákona č. 170/2017 je však mimo jiné uvedeno, že lze obdobně přistupovat, také k členským vkladům nebo dotacím obcí do dobrovolného svazku obcí. Konkrétně se zde uvádí, že za dotaci pro účely ustanovení § 29 odst. 1 tohoto zákona nejsou považovány účelově poskytnuté dotace či členské vklady obcí poskytnuté dobrovolnému svazku obcí na pořízení dlouhodobého majetku, pokud obec, z jejíhož rozpočtu byly prostředky poskytnuty, je členem tohoto dobrovolného svazku obcí. Na základě uvedené formulace z důvodové zprávy k zákonu č. 170/2017 Sb. se domníváme, že tyto finanční příspěvky (dotace) od členských obcí svazku, nespadají do výčtu dotací dle ustanovení § 29 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Z tohoto důvodu by tedy neměla být snižována vstupní cena pro účely daňových odpisů o tyto finanční příspěvky poskytnuté od členských obcí svazku. Tímto Vás žádáme o stanovisko, zda lze při stanovení vstupní ceny hmotného majetku daňově odpisovaného dobrovolným svazkem obcí postupovat v souladu s výše uvedeným. V případě, že lze takto postupovat, zda je možný přepočet vstupní ceny pro daňové účely u již zařazeného majetku. Minulý týden na školení nám bylo Ing. Lorencem řečeno, že takto postupovat lze. Problém je, že v přechodném ustanovení k zákonu jsou zmíněny pouze příspěvkové organizace a dobrovolné svazky jsou uvedeny pouze v důvodové zprávě k tomuto zákonu.

V této záležitosti jsem se jako konzultant SMO skutečně velice aktivně účastnil - snažili jsme se prosazovat přímou úpravu do zákona, nicméně úprava důvodové zprávy a příslušné přechodné ustanovení bylo maximem, kterého jsme byli schopni dosáhnout (bylo to již v pozici, že také by to bylo v režimu "možná nic").

Dále se k tomu uskutečnilo na jaře 2017 jednání mezi SMO, MF a GFŘ. Na základě tohoto jednání bylo sděleno, že pro MF a GFŘ je ozhodující otázka vlastnictví. Pokud by se jednalo o situaci, kdy by příspěvky ... byl dotován majetek ve vlastnictví DSO, je nutno daňovou vstupní hodnotu snížit. Pokud by to bylo na majetku vloženém (například financování TZ na vložené ČOV), tak říkají, že se daňová vstupní cena majetku nesnižuje (i ve vztahu do minulosti). Při jednání jsme upozorňoval na problémy právě u vodohospodářských sítí, kdy je velice složité určovat vlastnictví (hranice, co je ještě TZ původně vloženého majetku ...) - nicméně o tomto nebyla ochota dále diskutovat.

Přikládám vyjádření MF a GFŘ k příslušnému bodu agendy jednání (proběhlo dne 24.3.2017). Já s tím v této fázi nic neudělám - další posun by mohl přinést maximálně soudní spor.

Ad a) Otázka povahy investičního příspěvku od zřizovatele pro PO (§ 31 odst. 1 písm. b) zákona
č. 250/2000 Sb., v platném znění) a věcně obdobných plnění ve vztahu DSO a jeho členských obcí

V souvislosti s poskytnutím  investičního příspěvku z rozpočtu zřizovatele jeho PO či s poskytnutím jemu obdobných plnění (např. účelové dotace, členský vklad) ve vztahu DSO a jeho členských obcí na pořízení hmotného majetku zastáváme názor, že je třeba sledovat zejména:

1)      vlastnictví, tj. zda jde o hmotný majetek:

·           předaný k hospodaření, kde jeho právním vlastníkem zůstává územní samosprávný celek (dále jen „ÚSC“), resp.   DSO, který majetek podle příslušných předpisů předává příspěvkovým organizacím k hospodaření, nebo

·           vložený, kdy jeho právním vlastníkem zůstává členská obec, která majetek vkládá do DSO.

V kontextu cíle předmětné úpravy v novele ZDP, která je součástí dosud projednávaného daňového balíčku (návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní) ve znění sněmovního tisku 873, tj. umožnit daňové odpisování i právním nevlastníkům v případě majetku předaného k hospodaření („svěření“), resp. v případě majetku vloženého členskými obcemi do DSO, je podle našeho názoru také nutné chápat text z odůvodnění bodů 117 a 127 návrhu novely a relevantních přechodných ustanovení týkající se investičního příspěvku poskytnutého ÚSC, resp. dotace účelově poskytnuté obcí (včetně textu přechodného ustanovení bod 8  čl. II Přechodná ustanovení). Tzn., že se nesnižuje vstupní cena hmotného majetku o předmětný příspěvek  při splnění dalších podmínek jen v situacích  uvedených předání k hospodaření („svěření“) a vložení (tedy tehdy, kdy nedochází k převodu hmotného majetku na jiného právního vlastníka). Záměrem nové úpravy nebyla změna stávajícího daňového režimu v oblasti zacházení s veřejnými zdroji při pořízení hmotného majetku právními vlastníky.

2)      primární zdroj investičního příspěvku z rozpočtu zřizovatele nebo obdobného plnění ve vztahu DSO a jeho členských obcí, tj. zda jde o finanční prostředky poskytnuté z vlastních zdrojů poskytovatele nebo zda poskytovatel sám získal tyto prostředky z jiných než vlastních zdrojů.

Pokud bude investiční příspěvek z rozpočtu zřizovatele nebo obdobné plnění ve vztahu DSO a jeho členských obcí prokazatelně poskytnuto z vlastních zdrojů poskytovatelů – právních vlastníků majetku (tj. ÚSC nebo  DSO),  pak není nutné vstupní cenu hmotného majetku  snižovat o předmětný „příspěvek“. Vlastními zdroji poskytovatele však nejsou např. jím přijaté dotace od státu na pořízení hmotného majetku nebo obdobné jím přijaté finanční prostředky v rámci souhrnných finančních  vztahů v systému veřejných rozpočtů apod. Základním principem  ustanovení ZDP o snižování vstupní ceny hmotného majetku, z níž jsou uplatňovány daňové odpisy, je, aby si poplatník daňově nereprodukoval to, co nevynaložil ze svých zdrojů. Proto se snižuje vstupní cena hmotného majetku o finanční prostředky poskytnuté na pořízení hmotného majetku z „veřejných zdrojů“ (§ 29 odst. 1 ZDP). 

Dobrý den mám tento dotaz 19.1.2018 jsme obdrželi dopis z Krajského úřadu Ústeckého kraje o výši příspěvku na výkon státní správy položka 4112 ve výši 301.500,00 Kč pro rok 2018. Rozpočet obce na rok 2018 byl schválen dne 18.12.2017.V rozpočtu roku 2018 nemáme položku 4112,zastupitelstvo obce bude až v březnu, můžete mi poradit , zda mohu udělat rozpočtovým opatřením. Starosta má schválené příjmy a výdaje do 100.000,00 Kč.

Je jasné, že tady je schválení zastupitelstvem pouze formální, položka 4112 se do rozpočtu zapojit musí (je na ni nárok, takže se podle skutečnosti minulého roku schvaluje už v rámci rozpočtu, pak se upravuje podle dopisu z kraje). Nemůžeme ale bohužel poradit, abyste schválili rozpočtové opatření starostou nad rámec jeho kompetence, asi bude jistější počkat do března a schválit v zastupitelstvu. Určitě by ale bylo dobré si nastavit systém, aby se takové věci příště nemuseli řešit. Když má starosta kompetenci ke schválování rozpočtových opatření do určité částky, tak je možnost kompetenci doplnit také o případy, v rámci kterých bude moct starosta provádět rozpočtová opatření  bez ohledu na výši částky - týkalo by se právě úpravy pol. 4112, přijetí dotací a jejich zapojení do výdajů, příjmy a výdaje plynoucí z finančního vypořádání dotací, zapojení DPPO za obec do příjmů a výdajů... Další a hodně praktická možnost je schválit v zastupitelstvu předběžně rozpočtové opatření a když případ nastane, jen se pořídí do výkazu a neschvaluje se, je už schválený předběžně (dává se jen zastupitelstvu na vědomí). K předběžnému rozpočtovému opatření je možné něco najít ve starších dotazech, např.: 

25/1 2018 ! ROZPOČTOVÉ OPATŘENÍ KE KONCI ROKU

30/10 2017 ROZPOČET A VOLBY

Máme v pronájmu obecní hotel. Vystavujeme každý měsíc fakturu za nájem a zálohu na elektřinu. Ke konci roku se dle domluvy a dodatku k nájemní smlouvě, nevystavily tři faktury jako pozastavení nájemného na technické zhodnocení budovy - vzduchotechnické úpravy gastro provozu. Jak nyní převzít do účetnictví a zařadit ke stavbě? V částce tří nájmů (bez záloh na elektřinu)? Máme doložené faktury v této částce. Jde mi o to z jakého účtu přidat na 021.

Měli byste do majetku zařadit v ceně provedení, kterou by vám měl nájemce doložit. Pokud jsou faktury za vzduchotechniku přesně ve výši třech měsíčních nájmů, pak je to totéž, pak tedy v této ceně (jinak v ceně dle faktur a započítávat postupně dále, podle dohody s nájemcem). Do majetku zařadíte zápisem 042/321 a 021/042, nájmy předepíšete 311/603, elektřinu tak, jak předepisujete (311/324, 311/602?) a provedete zápočet 321/311. Pokud bychom pro kategorizaci vzduchotechniky využili podpůrně pokyn GFŘ k dani z příjmů, pak je klimatizační jednotka samostatná movitá věc (028,022) a jen případné vnitřní rozvody jsou součást stavby, tedy podle ceny případně TZ budovy. Ale lze i celé jako TZ budovy, záleží, jak si obhájíte, u hotelu by to asi šlo, u obcí nás to daňově netrápí a v souladu s judikaturou by to podle mě obhajitelné bylo zařadit to i celé jako TZ.

Obdrželi jsme rozhodnutí v roce2016 Integ.reg. ope. program o poskytnutí dotace na požární cisternu, s datem financování do 11/2017,do r. 2017 byla dotace zapojena i financování do rozpočtu, nákup se neuskutečnil a posunul do r.2018 bylo vydáno nové rozhodnutí ještě v roce 2017, změna s posunem fin. do 30.9.2018, je třeba měnit rozpočet rozp. opatřením v roce 2017, změna v příjmu dotace a financování.,podrozvaha.

Příjem dotace byste měli mít narozpočtován v souladu s rozhodnutím a skutečností, tzn. pokud jste v roce 2017 obdrželi změnu a věděli jste, že do konce roku dotaci neobdržíte, měli jste provést rozpočtové opatření. Dotace je finanční vztah k jinému rozpočtu, proto je RO v příjmech povinné, byť ho, ve vašem případě, budete schvalovat zpětně, měli byste příjem na dané položce snížit. Tomu lze předejít schválením tzv. předběžného opatření. Na podrozvaze očekávanou výši dotace nechte. Nevyčerpaný výdaj rozpočtově nemusíte snižovat, ale také ho mějte narozpočtovaný pro letošní rok.

Účastníci veřejné soutěže na pacht pozemků složili v r. 2017 jistiny na účet MD 231 pol. 8901 / D 324. Jistiny jim byly částečně vráceny na MD 324 / D 231 pol. 8901. Jak zaúčtuji v r. 2018 jistinu, která propadla ve prospěch obce a jistinu, která byla započtena do ceny pachtu? MD 324 / D ?

Jistinu, kterou započtete na úhradu pachtu, zúčtujete 324/311 (předpis pachtu 311/603). Je to typické zúčtování zálohy. Propadlá jistina je vaším výnosem, tu zaúčtujte 324/649. Pro jistinu je vhodnější účet 378. Položka RS pro propadlou jistinu - dle vyhlášky 2329, dle obsahu lze i 4132. 

Evidujeme na účtu 378 mylné platby. Jedná se o platby za nájemné, kdy nájemci v důsledku navýšení nebo snížení nájemného posílali stále původní částky. Vracet se částky nebudou, pro jednotlivce to jsou korunové položky, ale v souhrnu je to cca 5 tis. Jedná se o byty, ke kterým mají nájemníci uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí kupní a obec by chtěla tyto prostředky z mylných plateb použit na náklady spojené s budoucím převodem nemovitostí v r. 2022. Mám tyto platby stále evidovat na ú. 378, nebo raději přeúčtovat na jiný účet? A pak to samé na účtu 384 evidujeme drobnou částku (už ani nevím, za co to bylo) bylo by možné to přeúčtovat např. na 401 a tímto mít tento účet nulový?

Zaplatili vám to jako nájemné, ale o drobné jinak, zaúčtovala bych to jako drobný přeplatek na účet 649. Je vhodné mít ve směrnici uvedeno, že do nějaké malé částky (např. do 50 Kč) přeplatky nevracíte, pokud není zažádáno  z důvodu nákladnosti. Z účtu 384 je také vhodné drobnou částku zúčtovat do výnosů, protože účet slouží pro jejich časové rozlišení. Pokud jste nedohledali, čeho se týkal, je opět vhodný "obecný" výnosový účet 649.( 401 zde není vhodný účet). 

Město prodalo stavební pozemek za účelem výstavby RD (DPH odvedeno), stavba dosud nebyla zahájena. Nový vlastník pozemku dodatečně požádal o dokoupení sousedního pozemku (165 m2) trvalý travní porost, který bude užívat jako příjezdovou cestu. Podléhá i tento pozemek DPH? Pozemek v ÚP veden v plochách bydlení.

Asi Vás nepřekvapím, když napíši, že ta situace zde bude sporná. Pokud je účelem to, že na tomto pozemku zamýšlí stavebník vybudovat přístupovou komunikaci, tak bych třeba za sebe asi měl tendenci z tohoto odvádět DPH.

Může ale nastat situace, že na tomto pozemku neplánuje vůbec nic stavět, no a potom tady mohou být dle mého názoru nejrůznější názory - zkusím nějaké odprezentovat:

- podle postoje GFŘ - pozemek územním plánem zahnut do ploch k bydlení, nyní netvoří funkční celek se stavbou - tedy zdanit

- postoj řady daňařů - pozemek není určen k zástavbě, nebyl zde učiněn úkon ohledně umístění nějaké konkretizované stavby ...  - tedy osvobodit.

Tady skutečně záleží na tom, s jakou "odvahou" se k této problematice na Vaší obci stavíte ...ZN

V minulých letech jsme měli vypracovaný projekt na stavbu vodovodu a vybudování místní komunikace v jedné části naší obce. Náklady spojené s tímto projektem vedeme na SU 042 s odděleným AU, (ve výši cca 300.000,- Kč). V loňském roce jsme dokončili výstavbu kanalizace v celé obci a zařadili ji do majetku. Nyní mi starosta sdělil, že se vodovod a místní komunikace, který jsme měli pouze "vyprojektovaný" a vedený na 042, vybudoval spolu s kanalizací. Tudíž, že už je akce skončena. Co s tím teď? Jak to mám nyní zařadit do majetku? Pouze s názvem "projektová a přípravná dokumentace části obce XY"? Nebo jako TZ kanalizace? Přijde mi nesmyslné zařadit to jako "vodovod a místní komunikaci," protože cena výstavby tohoto vodovodu musela být byla daleko vyšší. Děkuji za odpověď.

Je potřeba mít jednotlivé stavby majetkově rozdělené a tedy identifikovatelné, nemůžete vést kanalizaci, vodovod a místní komunikaci jako jednu stavbu a už vůbec není MK a vodovod TZ kanalizace, není to její součástí, jsou to úplně odlišné stavby. Chápu, že když se to dělalo souběžně, tak toto vzniklo, je potřeba to ale napravit. Pravděpodobně jste tedy celou uhrazenou částku za kanalizaci zavedli do majetku jako kanalizaci, ale fakticky vám fakturovali kanalizaci, komunikaci a vodovod. Pak by bylo potřeba rozpočíst vstupní cenu kanalizace na tři majetková inventární čísla - kanalizaci, MK a vodovod a vést to v majetku takto odděleně. I oprávky vytvořené od data zařazení do konce roku by se měly rozpočíst a rozdělit mezi jednotlivé stavby. Nic by se neúčtovalo, jen v registru majetku by se to takto rozdělilo (vstupní cena a poměrem oprávky). Ale musela by se doplnit a opravit vstupní cena, viz dále. 

Pokud jde o projektovou dokumentaci, tak projekt ke stavbě nikdy není sám o sobě majetkem (ani nehmotným ani hmotným), je to související pořizovací náklad se stavbou, které se týká. Vzhledem k celkem významné částce za PD, bych opravila vstupní cenu vodovodu a kanalizace, tzn. zaúčtovala bych dokumentaci do majetku zápisem 021/042 a rozpočetla bych jí mezi cenu komunikace a vodovodu (poměrem jejich ocenění na celkovém ocenění). Když to shrnu - na kartě kanalizace bude její skutečná hodnota, tedy snížená o cenu komunikace a vodovodu, které zařadíte samostatně a do jejich ceny ještě navíc rozpočtete PD z účtu 042.