Dotazy

Zastupitelé schválili finanční pomoc občanovi, který po úraze bude mít celoživotní následky. Peníze by se poskytly formou daru nebo úhrady materiálu na vybudování bezbariérového přístupu. Co je lepší a jak účtovat? Dar bude muset zdanit?

Obojí je možné , dar zaúčtujeme :  572 MD /345 D a 345 MD/ 231 odpa např.4399, pol. 5492, lze i 5493. Je pro vás jednodušší mu dát peníze, než kupovat materiál a ten mu předávat. Ten materiál byste zaúčtovali 543 MD /231 4399 pol. 5194. Od daně darovací osvobozeno, když nazvete že se jedná o veřejnou podporu z rozpočtu ÚSC, tak není ani předmětem daně.

Dobrý den, zaplatili jsme fakturu přímo z úvěrového účtu. Zaúčtovala jsem jí 451 07 2219 6121/321 00. Bohužel mi nevycházejí kontrolní vazby. Dle našeho programátora není možné účtovat paragraf a položku k účtu 451. Potřebuji poradit, jak to mám zaúčtovat.

Většina programů pro ÚSC má nastavenou možnost dávat RS přímo k účtu 451 a položku 8113 nebo 8123 programy generují z obratu 451. Pokud tato možnost není, musí se účtovat jako přes další účet ZBÚ. Příklad postupu posílám v dalším samostatném mailu.

Obec je zřizovatelem mateřské školy.MŠ v současné době z prostředků určených na platy od státu hradí kromě pedagogů a provozního personálu také externí mzdovou účetní (služba školám) formou DPP. Dohodu o pracovní činnosti má rovněž s účetním - přičemž v dohodě je uvedeno, že výplatu poskytuje obec (zřizovatel), pro kterou tento účetní rovněž pracuje. V balíčku provozních prostředků na platy (od státu) zbývají prostředky, které by mohly být na plat účetního použity. Jejich výše je však v průběhu roku proměnlivá a nejistá. Může obec , která na sebe vzala závazek vyplácet účetního za práci pro obec i pro MŠ, čas od času tuto službu mateřince vyfakturovat? MŠ totiž nemá dostatek prostředků, aby uhradila celou mzdu účetního, ale čas od času by na tuto službu mohla přispět cca částkou 2 - 3 tis. Kč. Nebo máme školce poskytnout nějaké mzdové prostředky v rámci provozního příspěvku a nechat školku, ať poměrnou část mzdy hradí ze státních prostředků?

Správně je , že náklady musí být vykázány i ve věcné souvislosti, tj. náklady na účetního PO by měly být v účetnictví PO. Je tedy určitě možná přefakturace. V každém případě doporučuji od příštího roku náklady přeúčtovat a pokud PO nestačí příspěvek od státu a od zřizovatele, tak je upravit, aby na své náklady měli dostatek zdrojů. Od minulého roku mají PO opravdu problém s úhradou nákladů na provozní zaměstnance, hodně obcí jim musí příspěvky na provoz na mzdy a odvody provozních příspěvků navyšovat.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, kdy je nutno vůbec dělat změny rozpočtu, při každém sebemenším překročení nějaké položky, dokonce snad úplně rovnat rozpočet na skutečnost? Asi jsem špatně pochopila funkci rozpočtu. Brala jsem to tak, že je to jakýsi plán hospodaření, který se v daném roce nějak plní. Když se to pořád narovnává rozpočtovými opatřeními, dá se potom mluvit o nějakém plnění rozpočtu? Chápu, že u dotací a velkých částek je to asi třeba. Ještě se pokusím pořádně nastudovat příslušný zákon, ale stává se mi, že si občas něco špatně vysvětlím. Můžete mě prosím nějak správně nasměrovat?

Takto se mi opravdu těžko odpovídá. Např. změny rozpočtu - správně by neměl být schválený rozpočet překročen, tedy se nejedná o narovnávání, ale včas přijatá rozpočtová opatření ještě před vznikem závazku. Důležité však je odlišit změny rozpočtu a změny rozpisu rozpočtu - rozpočet řeší zákon č. 250/2000 Sb. , např. §12 jak dalece se rozpočet schvaluje orgány (že se neschvaluje podrobně), obce, §16 změny rozpočtu povinné atd.

Připravuji k tomuto problému materiál, kde podrobně vysvětluji a dávám návrhy na usnesení v různých variantách. Až bude hotov pošlu, bude na stránkách a bude v knize RS 2013.

Narovnávat rozpočet na skutečnost , aby vše ve FIN 2-12 bylo 100% je nesmysl, který někdy neoprávněně požadují kontroloři z přezkumů bez opory v předpisech. To je pak celý rozpočet jako nástroj řízení opravdu jen formální věc, a tak by to být nemělo.

Řešíme v našem městě odvod dešťových vod z komunikací a střech domů. V archívu a dle sdělení starousedlíků se ve městě nacházela kanalizace, která dle sdělení patřila Severočeským vodovodům a kanalizacím a.s. (SčVK). Ti v roce 1980 vybudovali jednotnou kanalizaci na dešťové a splaškové vody. V současné době probíhá rekonstrukce čistírny odpadních vod a SčVK má velký problém s tím, že na ČOV teče i dešťová voda. Rozhodli jsme se proto, že provedeme vyčištění a monitoring staré kanalizace, která by sloužila pro dešťové vody. SčVK ji ale spravovat nechce. V letošním roce byly zahájeny práce na čištění a monitoringu a dle dochované dokumentace jsem cca v 1/3, nebo 1/4 trasy. Neznáme stáří stavby. Monitoring a opravy budou dokončeny možná příští rok a nebo další rok. Nyní budeme platit faktury za služby s tím spojené. Můžeme zavést do majetku část, kterou máme zmonitorovánu a postupně ji zhodnotit? Jak ohodnotit zmonitorovanou část? Jak můžeme účtovat fakturu za opravu kanalizace, když ji nemáme v majetku? Moc prosíme o radu, co s tím a děkujeme.

Na tomto výdaji máte zájem kvůli budování vlastní kanalizace, přesto bych nevyhodnotila jako vyvolaný výdaj investicí, spíše jen potřebou uvedení  "věcí do pořádku". Dle popisu v dotazu nemáte jistotu, že dešťovou kanalizaci vlastníte. Děláte jen opravy a monitoring, což vypadá, že není TZ, jen údržbou. Doporučuji zatím do vyjasnění vlastnických vztahů neřešit majetkově, ale jen jako specifický náklad, dala bych na účet 549 s položkou 5192 ve smyslu ostatních příspěvků a náhrad - na doklad dejte poznámku, že nejsou vyjasněné vlastnické vztahy, proto volíte neutrální položku (možnost že se jedná o opravy cizího majetku). Samozřejmě v případě, že nebudete budovat novou dešťovku, což by byl již váš majetek.

Příspěvková organizace bude mít nižší odpisy než původně plánovala. Na odpisy dostává od zřizovatele příspěvek - musí rozdíl mezi skutečností a plánovanými odpisy vrátit na účet města, případně může být o tuto částku ponížena prosincová záloha na příspěvek této organizace? A musí být změněn závazný ukazatel? Mám zato, že by byla povinnost písemně měnit závazný vztah jenom, když by výše odpisů byla vyšší. :-) Ten samý problém je také u další části příspěvku od zřizovatele - příspěvková organizace plánovala zaměstnat pracovníky VPP, na které neměla přislíbenou dotaci z Úřadu práce a tak jí plánované výdaje na mzdy VPP byly přiznány v příspěvku. Situace se změnila a dodatečně organizace tyto prostředky přeci jenom od Úřadu práce získala. Je možný stejný postup - abychom neustále neposílali peníze tam a zpět přes účet, resp. ponížit o danou částku opět prosincovou zálohu? Děkuji.

Jedná se o závazný ukazatel ke třetí osobě - tedy musí být schválena i změna rozpočtu i když je směrem dolů. Zde se změnily skutečnosti, je možné (a asi i nejjednodušší) udělat RO a  příspěvek PO snížit, nepovažovat to za odvod z provozu, prostě jen změnit rozpočet.

Dobrý den. V roce 2010 jsem dle smlouvy zadala předpis celkové částky dotace cca 75 mil. na podrozv.účet 943. Teprve nyní jsem se jako účetní dozvěděla, že v průběhu stavby už v roce 2011 se díky vícepracem změnila i celková částka nároku na dotaci vč. rozdělení na inv. a neivn. Předpis opravím až nyní v uzávěrce. Mám obavy ze sankcí a co se s tím dá udělat? Akce má být ukončena v letošním roce.

To vůbec není žádný problém, ani žádná větší chyba. jen na podrozvaze opravte. Na podrozvaze je to jen doplňující info, není to předpis. Jen mě trochu překvapuje ta částka - jestli jste dostávali zálohy - nějaké platby k dotaci před jejím konečným vypořádáním-, tak stav v podrozvaze by měl odpovídat jen výši doplatku dotace, nastavte to tak k 31.12.2012 a zpětně již nic v podrozvaze neopravujte , jen, aby k 31.12. byla hodnota, co vám mají ještě doplatit. Pokud však do 31.12.2012 již dotaci vypořádáte a zaúčtujete do rozvahy: 346/388 +/- 672 a +/-403 (rozdíly dohad  a skutečnosti inv. a neinv. dotace), a zúčtování záloh 374 (472)/346, tak k okamžiku předpisu do rozvahy se musí podrozvaha plně odúčtovat (nevadí, když hodnoty jsou jiné, to se stává často).

Dobrý den, musí mít obec zřízen účet u ČNB vzhledem k RUD.

Toto je v návrhu zákona č. 218/2000 Sb., který se bude projednávat v dalším čtení až tento týden.  Zatím nejsou účty obcí u ČNB povinné, v přechodných ustanovení je 3 měsíční lhůta na jejich zřízení. Byl přijat pozměňovací návrh, ale výkladově by mohl znamenat, že obce nemusí mít účet u ČNB, nebo jen, že mohou na základě oznámení ministerstvu financí a správci daně , že si nepřejí , aby na účet v ČNB byly převáděny sdílené daně. Zatím tedy čekáme na výsledek, situaci budu hlídat a dám ihned do aktualit. Hodně se tím zabývá i Svaz měst a obcí, zkuste mrknout i na jejich stránky.

Dobrý den, prosím o radu. Zastupitelstvo obce schválilo nákup spořících státních dluhopisů. Datum emise: 12. 12. 2012, datum splatnosti: 12. 6. 2014. Z účtu byla částka odečtena 15. 11. 2012. Vůbec nevím, jak bych měla účtovat, prosím poraďte .

Pravděpodobně pořizujete dluhopis za účelem držení do splatnosti (nebudete s nimi chtít obchodovat) a za účelem řízení likvidity (volné peníze). Pak zaúčtování je 063 MD / 378 D a nákup 378 MD / 231 8218 D. Na účtu 063 bude v pořizovací hodnotě, přecenění RH k 31.12. 2012 nebude potřeba provádět, alikvótní podíl výnosu určitě nebude významný (období 12.12. až 31.12.). Postup přecenění je popsán v knize Účetní reforma 2012 od str. 96 - u dluhových CP je to docela těžké.

Opět se vracím k problematice hrobových míst. Na jednom školení v Klatovech jsem se od Vás dozvěděla, že je možné při nízkém nájmu a převažující úhradě za služby účtovat vše pouze na pol. 2111. Účtujeme za m2 3 Kč jako nájem a 45 Kč služby. Mohu si to v tomto případě dovolit?? Je nutné každý rok provádět kalkulaci na služby?

Určitě můžete zvolit převažující položku 2111, povinnost každoroční kalkulace služeb ke správě hřbitovů z žádného předpisu nevyplývá.

Obec pořidila dvě turistické mapy v hodnotě 4800,- Kč za jednu. Mapy jsou umístěny na turistickém odpočivadle, kde jsou šrouby spojeny ke stojanům na kola. Účtovala jsem 558/321 a úhradu 321/ 231 položka 5137, zařazení 028/088, ale nejsem si jistá na jaký mám dát paragraf, může být 2219? Dále si pak nevím rady jak zaúčtovat výrobu a pískování desky na pomník padlých, deska se po zhotovení pevně připevní na pomník. Je to pořízeno z dotace, která je neinvestiční. Paragraf je 3326, ale nevím přes jaké účty a položku.

Může být odpa 2219, ve vztahu např. k cyklostezce je nejvhodnější, mohl by být i např. 3429, nebo 2143...To zařazení na 028 lze uznat. Kdybyste vedli turistickou cestu jako stavbu, pak by bylo možná lepší jako součást značení - tj. součást cesty , jen materiál. Ale DDHM je určitě také možné.

To vypadá jako oprava - odstranění částečného fyzického opotřebení, pol. 5171, účet 511 by měly zde být správně.

Prosím o zodpovězení na níže uvedené otázky: 1) V roce 1999 jsme postavili psí útulek, který byl celý zaúčtován do majetku jako budova a stejně tak zaveden do katastru nemovitosti. V letošním roce jsme museli přemístit jeden kotec pro psy, aby nepřekážel jiné stavbě, která se bude realizovat v blízkosti psího útulku v r. 2013. Tento kotec byl v majetku ještě před výstavbou psího útulku a byl zaúčtován na podrozvahový účet jako OPE v částce 732 Kč (kotec nebyl spojený se zemí pevným základem a bylo možné s ním manipulovat a přesouvat ho z místa na místo). Kotec byl nově přemístěn ke karanténním kotcům stávajícího psího útulku a tentokrát byl spojen se zemí pevným základem - betonovými patkami. a) Máme v majetku odúčtovat kartu OPE, tento kotec zavést do majetku jako stavbu a jako stavbu i odepisovat? b) Jakou máme zvolit klasifikaci CZ-CC? c) Přemístění kotce v částce 21 960 Kč jsme zaúčtovali na oddíl paragraf 1014 a položku 5169 - služby. Podle auditora, který u nás prováděl předběžný audit, je přemístění kotce technickým zhodnocením stavby. Jedná se o TZ i v případě, že částka nepřesáhla hranici 40 000 Kč? Máme toto přemístění zaúčtovat jako investici na položku 6121 – stavby? Součástí faktury byla i výroba stříšky na další kotec v částce 31 310 Kč. Je to TZ stavby nebo je to služba a hodnota kotce (stavby) se nezvyšuje? d) Psí útulek, který je v majetku veden jako budova, musíme zpětně rozdělit na zděnou budovu a kotce pro psy zvlášť jako stavbu. Cenu z r. 1999 máme jen celkovou a nevíme, jak toto rozdělit. Faktury z r. 1999 již v archívu nejsou, protože byly skartovány. Máme si nechat udělat znalecký posudek a podle něj tyto dvě věci rozdělit nebo máme částky sami odhadnout? Jak máme opravit odpisy, když budova byla odepisována jako celek vč. zmíněných kotců? 2) Odbor školství v letošním roce provedl přemístění památníku v částce 57 000 Kč a přemístění uměleckého díla v částce 120 000 Kč. Jedná se i v tomto případě o TZ majetku a máme navýšit hodnotu památníku a uměleckého díla? Děkuji za odpověď

a) vyndat z operativní evidence, ohledně stavby - dle popisu v dotazu bych vyhodnotila spíše tak, že zabudování kotce (přemístěného) a stříšku na jiný kotec bych sečetla a vyšlo by mi TZ stavby jako jednoho funkčního celku - psího útulku, nevedla bych každý kotec jako stavbu zvlášť, ale navýšila bych ocenění stavby psího útulku jako celku.

Je však možnost vést dílčí stavby v útulku, jednotlivé kotce jako samostatné stavby, pak určitě TZ je až od 40 tis. Kč. Jinak je to jen náklad 549 s položkou 5137 a hodnota stavby se nezvyšuje.  Otázkou je však, zda je toto TZ - to přemístění kotce je již spíše jako samostatná drobná stavba, a ta se eviduje bez ohledu na výši pořizovací ceny.

Doufám, že z mé odpovědi vyplývá, že se musíte rozhodnout, jak evidovat stavbu psího útulku  - buď jako jednu stavbu a popsané změny budou TZ stavby (v součtu jsou nad 40 tis. Kč). Nebo jako drobné stavby samostatně a pak individuálně vyhodnocovat.

Ohledně otázky 2), zde prosím o upřesnění. Zda ty částky 57 tis. Kč a 120 tis. Kč je ocenění majetku, nebo zda se jedná o náklady na přemístění majetku. Pokud jde o náklady na přemístění, tak ty by neměly zvýšit hodnotu jednotlivých majetků a jsou spíše službou než TZ (z hlediska majetku nepřináší náklady na přemístění zvýšení hodnoty majetku - není to změna parametrů, rozšíření použitelnosti...).

Dobrý den, naše obec uvažuje o pořízení malého nápojového automatu na kávu a čokoládu pro občany do knihovny .Jsou dvě možnosti,buď odkoupení od dodavatele nebo pronájem automatu.U automatu bude i mincovník a obec bude mít možnost mincovník vybírat a vybrané peníze použít na nákup nových náplní do automatu. Můj dotaz zní pokud bude pronájem,tak použiji nejspíš položku 5164? Vybrané peníze zaúčtuji jako nahodilý příjem do pokladny 6171 2329 a náhradní náplně do automatu pol.5131 (zatím nevím jaký paragraf). Moc prosím o radu jak toto správně zaúčtovat.Vzhledem k tomu,že předpokládáme malý obrat tak neuvažujeme o možnosti,že by si automat někdo provozoval u nás sám ve vlastní režii,předběžně jsme to konzultovali s dodavatelem.

Potřebovali bychom vyhodnotit, zda prodej věcí z automatu je vaší tržbou a nakoupené věci do automatu vaším zbožím, nebo zda ten, kdo automat pronajímá si dělá nárok i na odvod tržeb.

Jinak platba za pronájem automatu je pak opravdu s položkou 5164, ale zboží bychom museli nakupovat přes účet 504 s položkou 5138 a tržba z automatu by byla přes účet 604 s položkou 2112. Odpa může být i "knihovna", možná vhodnější 2141.

SDH pozastavilo svou činnost, zůstatek fin.prostředků byl převeden na účet obce (dar.smlouva)s podmínkou, že v případě obnovení činnosti tyto prostředky budou vráceny. Máme vedeno v podrozvaze. SDH mělo v evidence ještě DDHM.Toto bylo předáno na základě předávacího protokolu. Musím tento drobný majetek zanést do účetní a majetkové evidence obce?Nebo stačí odkontrolovat při inventarizaci dle protokolu a přiložit k inventurním soupisům?

Pokud se jedná o DDHM předaný do vlastnictví obce a je v ocenění, v jakém vede obce DDHM, pak se musí zavést do účetnictví (jen 028/088 a 558/649 - to je až od 2013), nebo např. na 902/999, pokud je ocenění jiné, než má obec pravidla pro DDHM. Pokud je majetek jen " dočasně zapůjčený", tak by se do účetnictví zavádět neměl.

Prosím o radu ohledně odepisování. V obci jsme v 8/2012 pořídili dětské hřiště, které jsem zaúčtovala na 021, ale nevím si rady s odpisy. Našla jsem kategorii 24.12.12 (dětská a školní hřiště), životnost 50 let ?

Kategorizace dobře, na stavbu dáváme nejčastěji 50 let, jestli je hřiště spíše dřevěné a máte zvolený rovnoměrný odpis (od 2013 již musí být rovnoměrný), můžete si dle odpisového plánu pro obec zvolit i dobu kratší např. 30,35,40....