Dotazy

Prosím o upřesnění účtování mezd. 1. Mám jako účetní dohodu o pracovní činnosti, mám se považovat za zaměstnance v účtování mezd a nebo za dohodu o prov. práce. Jde mi ve Vašich materiálech o bod 3. Provedení odvodů srážek z mezd pracovníků z BÚ, kdy jsou odvody SP, ZP + daň – zaměstnanci, dále pak daň – dohody o prov. práce. Mám se účtovat SP a ZP 6171 5011 a daň 61 71 5021? 2. Jak zaúčtovat odměnu členkám výboru zastupitelstva obce, které nejsou členy zastupitelstva obce, viz Zákon 99/2017, ve znění Nařízení vlády č. 318/2017 Sb. o výši odměn členů zastupitelstev úz. samospr. celků a nemají žádnou dohodu. Mám je účtovat jako zaměstnance obce? Budu jim dávat Potvrzení ze závislé činnosti o zdanitelných příjmech? Dále mám dotaz k účtování dotací z kraje. 3. Dotace na měřiče rychlosti – z kraje – investiční – 70 000,- Kč – účtování došlé dotace 231 4222/348 ? – na podrozvahu jsem nic neúčtovala, neměli jsme žádné výdaje, účtování k 31.12.? Výdaje budou až v roce 2018 i realizace celé akce. 4. Dotace na stav. Úpravy hostince – z kraje – investiční – 300 000,- Kč – účtování došlé dotace 231 4222/374, 346/403 ve výši dotace, 374/346, jinak účtování výdajů na 042/321 321/231 3639 6121, již převedeno 042/021, akce skončena, jen musíme poslat vyúčtování na kraj. Je to tak správně zaúčtováno. 5. V prosinci jsme dostali dotaci z kraje – investiční na dětské hřiště- 200 000,- Kč – zaúčtováno 231 4222/374, mám zaúčtovat k 31. 12. 348/403 ve výši dotace 200 000,- Kč. Nevznikly žádné výdaje. Akce bude realizována až v roce 2018. Stačí toto účtování ke konci roku. A jaké bude účtování potom. Děkuji moc za odpověď, již jsem dlouho žádné dotace neúčtovala a mám v tom zmatek.

1. DPČ a DPP jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, ale pokud jí máte se zaměstnavatelem sepsanou (třeba pro pozici účetní, jak uvádíte), pak jste z jejího titulu také zaměstnanec. Z hlediska obsahové náplně RS je ale potřeba rozlišovat plat za práci účetní, který patří na pol. 5011 a odměnu DPČ, popř. i DPP (tzv. ostatní osobní náklad), byť také za práci účetní, která z hlediska RS patří na pol. 5021 - zde se nerozlišuje podle druhu vykonávané práce, ale podle druhu sjednaného poměru. Na obě položky pak patří daný plat/odměna v hrubé výši, tzn. čistá mzda+odvody SP a ZP za zaměstnance+daň.  Odměna za DPČ patří tedy na pol. 5021 s tím, že je-li nad 2500 Kč měsíčně a odvádíte z ní tedy odvody, pak také odvody za zaměstnance včetně daně patří na pol. 5021. Odvody SP a ZP za zaměstnavatele (celkem 34 % z hrubé mzdy)  pak vždy patří na pol. 5031,5032. 

2. Tato odměna také patří na pol. 5021, je to přesně případ z její obsahové náplně, případné odvody (za zaměstnance, SP a ZP za zaměstnavatele vždy pol. 5031 a 5032) také na tuto položku. Nevím, jestli v roce 2017 jste jim odměnu danili zálohovu daní, asi ano, protože srážková byla aplikovatelná jen u DPP do 10 tis. Kč. Pak záleží, jestli měli souběžně (nikoliv po sobě) jiný příjem daněný zálohovu daní (např. z HPP). Pokud ano, pak mají povinnost (stejně jako např. členové ZO nebo volebních komisí za těchto podmínek) podat za r. 2017 daňové přiznání. Vystavit potvrzení byste jim měli a třeba je na to upozornit. Jinak tato povinnost je od 1.1.2018 trochu zmírněna -  byl novelizován zákon o daních z příjmů a do § odst. 4 bylo doplněno písm. b), které rozšiřuje aplikaci srážkové daně z příjmů FO i na případy příjmů měsíčně do 2500 Kč, tzn. členové OVK, ZO aj. do 2500 tis. Kč měsíčně je nově srážková daň a tito tedy nebudou muset za r. 2018 podávat přiznání - samozřejmě z tohoto titulu, pokud budou mít nějaké jiné příjmy kvůli kterým musí přiznání podat, tak to na to nemá vliv.

3. Na podrozvahu se účtuje očekávaná výše dotace po podpisu smouvy nebo vydání rozhodnutí. Měla byste tedy přizananou dotaci mít zaúčtovanou 915/999. Přijetí dotace před vypořádáním se účtuje jako záloha, tedy zápisem 231/374, položku máte dobře, nezapoměňte použít u příjmu i stanovený ÚZ, ve výši zálohy se zároveň odúčtuje podmíněná pohledávka z podrozvahy (pokud vám poskytli celou dotaci před vyúčtováním, nebude po tomto zápisu tedy na podrozvaze nic, resp. nemusíte podrozvahu tím pádem doúčtovávat a zase odúčtovávat). Pokud jinak vše bude až v roce 2018, tak to je vše, co máte mít zaúčtováno, nevím, kdy vám jí přiznali a poskytli, jestli v roce 2017, tak výše uvedené zápisy patří do tohoto roku. Letos po realizaci akce k datu zařazení měřičů (musíte z nich udělat investiční majetek - tzn. na účet 022) zaúčtujete dohadu dotace 388/403 a po vyúčtování dotace zaúčtujete 348/388 a 374/348.

4. Zde již účtujete správně, pohledávkový účet pro kraj je ale opět 348, nikoliv 346. Pokud ještě ale není dotace vyúčtovaná, zaúčtovala bych k datu zařazení majetku jen dohadu 388/403 a až po vyúčtování bych dotaci zúčtovala stejně jako v bodě 3. Opět nezapomeňte na účelový znak, jestli vám jej určili, je potřeba jej použít u značení příjmu dotace a ve výdajích ve výši dotace. Také je vhodný používat ke všem SÚ projektu jednotný org pro oddělené sledování akce v účetnictví, zrovna u některých krajských dotací to bývá v podmínkách (ale dnes už skoro i u většiny ostatních).

5. Když jste nevynaložili výdaje, dohadu neúčtujte. Dohada dotace slouží kvůli časovému rozlišení, aby náklady akce a výnosy z dotace (popř. účet 403 jako zdroj krytí) byly v jednom účetním období. Správně byste tedy měla mít jen ještě na podrozvaze výši dotace, kterou vám mají ještě poslat. Pokud jí zálohově poslali celou, tak nic jiného než její přijetí neúčtujte. Pak už je postup stejný jako v bodě 3. a 4, tzn. dohada k zařazení a pak vyúčtování, zápisy jsou pořád stejné. Všechny tyto plánované akce byste měli mít v rozpočtu.

Započteno na 2 dotazy 

S objednaným zbožím - tonery, jsme od dodavatele obdrželi i foto papír, údaj je uveden i na faktuře (hodnota není vyčíslena). Jak foto papír účtovat, jako věcný dar, případně je o tom třeba účtovat.

Pokud byste o daru chtěli účtovat, tak stačí zápisem 501/649 v ceně, v jaké prodejce toto množství papíru prodává. Je to takový bonus, není vůbec potřeba o papíru nějak účtovat. 

V roce 2016 v září jsme podepsali Dohodu o poskytnutí dotace se SZIFEM z Programu rozvoje venkova. V roce 2017 jsme dali do rozpočtu dotaci a naproti ní výdaje s nástrojem zdrojem 271, 275.Výdaje k dotaci byli pouze v roce 2017 a 2018. Na Kraji mi sdělili, že pro rok 2017 jsou platné NZ 1301, 1305.Přeúčtovala jsem tedy vše, vč. změny rozpočtu. Podle čeho se prosím postupuje u stanovení NZ, podle datumu podpisu Dohody na dotaci nebo podle skutečných výdajů ?

Značení byste měli používat v souladu s podmínkami od poskytovatele, je ale potřeba používat vždy aktuální značení podle vysvětlení níže. Ono se nemění zas tak často a významně, většinou spíše vždy pro nové programovací období. Číselník nástrojů (i ÚZ), najdete na tránkách MF, uvedu odkazy:

http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/aktuality/2014/ministerstvo-financi-zverejnuje-aktualiz-16853

http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/informacni-systemy/ciselnik-ucelovych-znaku

Nástroj 27 se používal pro Program rozvoje venkova, ale nástroje byly pro nové programovací období 2014-2020, do kterého spadáte, změněny na třímístné a pro program rozvoje venkova 2014+ (tedy v nové programovacím období) je podle číselníku správně opravdu nástroj 130, zdroj 1 je pak vždy podle metodiky MF pro prostředky ze SR a zdroj 5 pro prostředky z EU. Správně je tedy nástroj 130, ale raději to zkonzultujte i s poskytovatelem, jestli vám uvádí nástroj 27, může to být chyba u nich (že si neopravili na nový), ale také by se mohlo jednat  o "dobíhající" peníze ještě z minulého programového období (2007-2013), teď už asi ne, to bývá tak rok či dva po ukončení PO, ale pro jistotu bych to u SZIFu, popř. MZE prověřila, pak byste měli použít nástroj 27. Neřídíme se tedy ani tolik tím, kdy vzniknou výdaje, ale spíše z jakých prostředků jsou poskytnuty, tedy většinou podle programovacích období EU - poskytovatel by toto  značení měl správně uvádět buď v rozhodnutí nebo ve smlouvě, abyste věděli, jak značit.

Také nezapomeňte mít správně označeno - nejen v příjmech, ale i výdajů ÚZ, v příjmech tedy označíte dotaci NZÚZ a rozdělíte jí na část ze SR (zdroj 1) a část z EU zdroj 5. Ve výdajích taktéž -  ve výši dotace ÚZ a daný nástroj a rozdělit na zdroj 1 a 5 podle procentního podílu. Vlastní podíl (je-li nějaký do 100%) se pak značí bez ÚZ, jen nástroj a zdroj 1.

Prosím o radu v účtování vzájemného zápočtu. Dostali jsme fa na CAS, kterou jsem zaúčtovala: předpis 042/321 v částce 5 876 486,-Kč, auto bylo dodáno pozdě, takže jsme vystavili fa na smluvní pokutu v částce 203 977,-Kč, předpis fa 311/641. Dostaneme dotaci ve výši 2 500 000,- Kč. A nyní jde o ten vzájemný zápočet. Při úhradě fa na CAS jsem tedy zaúčtovala 321 5 876 486,-Kč MD, 311 203 977,-Kč D, 231 30 pol.6123 par.5512, UZ 14984 org.5513 2 500 000,-Kč D, 231 30 pol.6123 par.5512, Org.5513 3 376 486,-Kč D a 231 20 pol.2212 par.5512 org.5513 203 977,-Kč MD. Je to tak správně? Nebo mám jen ponížit RS u výdaje kde není UZ a příjmovou položku vůbec neuvádět. Děkuji

Kvůli značení výdajů k dotaci je potřeba zápočet "protočit" i přes RS, tzn. nechte to, jak to máte. Jen taková poznámka, vám to tak v součtu také vyjde, jen pro příště je vhodnější a i přehlednější zápočet zaúčtovat odděleně od úhrady vnitřním dokladem k datu dohody o zápočtu, u vás by to bylo zápisem 321/311 ve výši 203977 Kč, k datu zápočtu zároveň přes RS ve výši zápočtu a úhradu pak již jen zaúčtovat 321/231 ve výši nezapočteného zbytku.

Budeme v letošním roce měnit všechna svítidla veřejného osvětlení (sloupy i kabeláž zůstane původní), cena nových svítidel překročí 300 tisíc korun. Nyní sepisuji žádost o dotaci a nevím jestli investiční nebo neinvestiční, bude to jen výměna starých svítidel, takže neinvestice, oprava, ale ta vysoká cena mi dělá problém ve snadném rozhodování.

Cena by neměla rozhodovat, jestli je to oprava nebo TZ, oprava má za smysl uvést majetek do původního stavu, stává se, že opravy jsou nákladnější než původní hodnota stavby, pak se to většinou řeší tak, že se info o takto významné opravě poznamená na kartu majetku a popřípadě se upraví odpisový plán - prodlouží životnost. Při posouzení, jak účtovat, by měl rozhodovat spíše charakter provedených prací a důvod. Máte pravdu, že pouhá výměna svítidel je spíše oprava. Pokud budou mít ale výrazně jiné parametry než ty původní, u svítidel se to posuzuje většinou z hlediska úspory energie, pak by to mohlo být i TZ. Rozhodla bych se také  podle toho, s jakým záměrem je vyměňujete. Pokud kvůli úspoře energie, pak to může být TZ, pokud jen proto, že stará jsou už nevyhovující z důvodu stáří, je to spíše oprava. Možné je opravdu obojí, záleží, jako argumenty zvolíte a jak si to pak s nimi obhájíte. Pokud nejste limitováni druhem dotace a můžete si její druh zvolit, můžete to podle výše uvedeného posoudit. Já bych to účtovala spíše jako opravu, ale zvažte všechny vaše konkrétní okolnosti, ono i ta úspora jako argument pro TZ je podle mě diskutabilní, protože dnes už nová svítidla jsou logicky úspornější než ta stará, to je technický vývoj. U oprav se setkáváme s výkladem, že oprava je i v případě použití jiných materiálů nebo modernější technologie, s tím, že starší už není plně dostupná...

Obec má schváleno RP ve znění: "do schválení rozpočtu na rok 2018 se hospodaření obce řídí posledním upraveným rozpočtem přechozího roku, navíc lze v rámci rozpočtového provizoria financovat akce schválené kompetentními orgány a hradit závazky z uzavřených smluv". Teď se nám pokazil traktor na údržbu místních komunikací. Předběžná oprava cca 100 tis. Kč. V loni jsme měli na opravách na traktor 60 tis. Kč. Řídím se rozpočtem 2017, opravu nemohu proplatit v rámci RP, výdaj na opravu musí schválit ZO. Ano? Děkuji.

V rozpočtovém provizoriu byste se s výdajem měli vejít pod formulaci "navíc lze v rámci rozpočtového provizoria financovat akce schválené kompetentními orgány a hradit závazky z uzavřených smluv". Takže nevadí, že výdaj není součástí upraveného rozpočtu posledního roku, pokud je výdaj řádně schválen, lze ho v rámci RP zaplatit. Opravu traktoru by měla schvalovat rada (starosta na obci bez rady) nebo zastupitelstvo, pokud si vyhradilo. To záleží, jak máte na obci upraveno.   

Zastupitelstvo obce na svém zasedání v prosinci 2017 schválilo odprodej obecní budovy vč. pozemku a kupní smlouvu s paní ..... za cenu........Kč. V kupní smlouvě obec prodává budovu včetně pozemku, se všemi přípojkami inž. sítí a věcným břemenem. Vzhledem k tomu, že obec má ve směrnici o reálné hodnotě uvedenou částku vyšší, než činí rozdíl pořiz. a kupní ceny , nepřeceňovala jsem na reálnou hodnotu. K podepsání kupní smlouvy a k úhradě kupní ceny došlo až v lednu 2018. Jen ještě předešlu, že obec prodávala budovu přes realitní kancelář. Byla sepsána smlouva s realitní kanceláři a částku za provizi jsem zaúčtovala na konci roku 2017 jako krátkodobý podmíněný závazek ze smlouvy. A nyní se raději ptám zda je třeba na konci roku 2017 ještě něco proúčtovat ohledně prodeje. Částka byla v lednu na základě smlouvy před podpisem smlouvy uhrazena. Na jaký výnosový účet mám dát příjem z prodeje, když prodáváme pozemek ten patří na 647, ale z prodeje dlouhodobého majetku patří výnos na 646. Ve smlouvě je uvedena jen jedna cena pro všechno. Věcné břemeno mám oceněno v částce 10 tis. Kč, to zřejmě jen vyřadím 088/028.

Do roku 2017 není potřeba nic účtovat, vše se účtuje až k datu podání návrhu na vklad, tedy letos. Provize RK je náklad (518) také až při prodeji, nikoliv na základě smlouvy, ale v podrozvaze ho vést můžete např. s ohledem na významnost a podle vaší směrnice, jinak to povinnost není. Letos k datu návrhu na vklad zaúčtujete předpis prodejní ceny zápisem 311/646, pokud nemáte kupní cenu ve smlouvě rozepsanou, tak je to možné, i když účetně nejpřesnější by z hlediska obsahové náplně účtů bylo rozdělit kupní cenu na účty 646 a 647. Lze nějak rozvrhově upravit, u výnosů se moc o převažujícím nebavíme, ale často v praxi aplikujeme kvůli ceně informace. 

 Z hlediska RS to neplatí, tam lze pro společný příjem určitě použít pol. 3112. Prodej VB také předepíšete v jeho prodejní ceně 311/646 (pokud je součást celé kupní ceny tak je v ní v podstatě zahrnuto, pak toto účtovat nebudete, ale zaúčtujete jen jeden předpis kupní ceny) a pak jej jen vyřadíte 088/028. Stavby vyřadíte 553/081 v ZC a 081/021 v PC, pozemek 554/031 v účetní ceně.

Jelikož kupní cena byla zaplacena před podpisem smlouvy a tudíž i před datem podání smlouvy na vklad, je potřeba jí účtovat jako přijatou zálohu 231/324, až k datu vkladu zaúčtujete předpis 311/646, tak zálohu započtete 324/311.

V roce 2016 jsem poprvé účtovala zálohy za odběr podzemní vody dle metodiky na účet 342. Navíc jsme prosincové výplaty vypláceli v prosinci, takže v rozvaze jsme měli k 31.12. zůstatek pouze ve výši zálohy vrtu, což se parádně inventarizovalo. V roce 2017 jsem vrt nadále účtovala na 342/231. Prosincové výplaty jsme, ale vypláceli v lednu, takže na účtu 342 zůstal ještě i předpis odvodu daní za zaměstnance. A v rozvaze se stalo, že účet 342 je v aktivech v rozdílu mezi zaplacenou zálohou za odběr vody a předpisem odvodu daní za zaměstnance. A když se podívám do hlavní knihy, tak je tento zůstatek na straně Dal mínusem. Vůbec nevím, zda to takto může být a jak potom inventarizovat zůstatky na tomto účtu? A také účet 389 nebude s účtem 342 souhlasit. Nejraději bych účtovala tento odběr zase přes účet 314, ale nevím, co by mi na to řekl audit :(

Zálohy za odběr podzemní vody je možné účtovat i na účet 314, ale doporučuji spíše účet 342, jeví se mi vhodnější pro daňový poplatek. Vůbec není problém to, co popisujete. Stalo se, že máte na účtu 342 pohledávku ze zálohy na str. MD a ta je vyšší než  závazek z titulu DPFO za zaměstnance, který máte na str. D,  je to naprosto v pořádku, můžete to tak nechat a na inventurním soupisu to můžete označit znaménky plus a minus, aby bylo vidět, z čeho se KS účtu skládá - z pohledávky a zároveň závazku, nemusíte to kvůli tomu nikam přeúčtovávat.
Ohledně dohady na účtu 389, tam také není samozřejmě nutná vazba na účet 342 ani na jiné zálohové účty. Nevím, jakým způsobem dohady tvoříte, ve výši zaplacených záloh je jen jedna možnost, lze i alikvotně podílem spotřeby, když např. víte, že zálohy dost neodpovídají skutečné spotřebě. Pokud jste ale dohadu vytvořila ve výši záloh, tak po rozebrání zůstatku účtu 342 vám to sedí, máte tam pohledávku ve výši těchto záloh, která je jen v KS snížena o závazek. Určitě máte i účet 342 analyticky oddělen - zvlášť pro pohledávku a zvlášt pro závazek, to by pro přehlednost mělo být. 

V katastru obce je pozemek, který občané již roky využívají jako průchod (dále jen „průchod“) – tento pozemek patří osobě B. Obec má ve vlastnictví malý pozemek (dále jen „pozemek“), který je obklopen pozemky ve vlastnictví osoby A). Tento „pozemek“ je pro obec nevyužitelný. Obec o má velký zájem získat „průchod“ do vlastnictví , protože je občany hojně využíván a v územním plánu je na tomto pozemku plánovaná komunikace. Osoba B je ochotna darovat „průchod“ obci, ale podmiňuje darování „průchodu“ tím, že obec převede „pozemek“ do vlastnictví osobě A. Může obec přijmou „průchod“ jako dar od osoby B a zároveň osobě A darovat či prodat za 1,- Kč „pozemek“ z majetku obce s popsáním důvodu v zápisu z jednání zastupitelstva? Nebo by měly být oba pozemky oceněny a pak postupovat klasicky - nákup a prodej? Samozřejmostí je vyvěšení záměru prodeje pozemku z majetku obce.

To je právnická otázka, nikolov účetní. Uvedu vám tedy jen svůj názor. Přijmout pozemek jako dar určitě není problém. U vydání pozemku osobě B by asi bylo "právně jistější" pozemek darovat (vyvěsit záměr, schválit v ZO), než prodat za 1 Kč, protože podle § 39 odst. 2 zákona o obcích se "při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.". Ve vašem případě by ale odchylka od ceny zdůvodnit šla, takže možné je určitě i prodat za 1 Kč, to je na vás.

ZO má ale určitě právo pozemek i darovat a máte právo přijmout dar, nemusíte postupovat formou nákupu a prodeje, záleží, jak to bude smluvním stranám vyhovovat, možné je obojí.

Pro větší právní jistotu se ale můžete obrátit s dotazem na MV, popřípadě do právní poradny SMO či SMS, jste-li jejich členem, máte jí bezplatně.

V rámci oprav dálnice nám byl zbourán starý most a dle předběžného ujednání byl náhradou posléze postaven most nový. Starý zbouraný most jsme v minulosti vyřadili. V prosinci 2017 nám ŘSD předalo nový most, v protokolu je uvedeno, že cena předaného objektu je 18 mil. bez DPH. Jakou roli v ocenění pro nás hraje informace "bez DPH"? My zařadíme v ceně 18 mil. (nebudu přičítat DPH) jako bezúplatně předaný (darovaný) majetek od vybrané účetní jednotky přes účet 401? Nevím jak naložit s informací o tom DPH. Děkuji za odpověď.

Prosím, sdělte mi ještě, jestli děláte PAP?  Tam by byl problém v případě, že si ŘSD nechají zároveň vyvolaný náklad na opravu majetku v pořizovací ceně dálnice (což asi ano). Dochází k tomu, že investor stavbu, i když ji předá, nevyřadí a pak nevychází PAP - musí se s nimi domluvit, že vy použijete např. kód ostatní. V případě však, že by most vyřadili, tak je postup standardní. (Již 3 roky dotaz na MF jak v těchto případech postupovat, dochází k tomu, že odpisují 2 subjekty jeden majetek, dosud bez odpovědi). 

V případě mostu bych cenu o DPH navýšila, ŘSD nemělo (odhaduji) nárok na odpočet DPH, pořizovací cena u nich by měla být včetně DPH - bylo by dobré ověřit, v jaké hodnotě oni by zařadili do majetku - tato cena je pro vás jako přebírající VUJ rozhodující. 

Chci se zeptat na střednědobý výhled rozpočtu. Dříve byl výhled o předpokládaných příjmech a výdajích, jenže u střednědobého výhledu rozpočtu je v zákoně uvedeno, že se rozpočtuje na základě uzavřených smluvních vztahů. Realizujeme kanalizaci, akce na cca 3 roky, takže je zohledněna ve výhledu. Starosta požadoval abych kromě již schválené dotace a půjčky uvedla také předpokládanou dotaci od kraje (prý ji má ústně přislíbenou), jenže o ní kraj rozhodně až letos, a to stavba již probíhá . Bohužel jsem byla donucena (i přes moje výhrady) výše uvedený výhled sestavit včetně oněch 10-ti milionů. Výhled je vyvěšen a v únoru jej budou zastupitelé schvalovat. Kdyby dotace od kraje nedopadla, hrozí, že by jsme byli 4mil Kč v mínusu. Může být výhled schválen, když dotace není smluvně podložena?

U výhledu není podmínkou jen uzavřený smluvní vztah, je tam v §3 i odst. 2, základní údaje o příjmech a výdajích, ...finančních zdrojích..

Já osobně si myslím (úvaha), že když jste dali žádost o dotaci, tak je možné si příjem z ní plánovat, pro vaši jistotu bych klidně do schváleného výhledu dala poznámku, co je jisté, co možné...např. v případě, že nebude schválena žádost o dotaci, měnil by se výhled takto...anebo až budete vědět jistě, tak ho změníte. Nějaký plán být musí a proto se musí plánovat i zdroje financí, toto by nemělo být vyčteno. Může být schválen, i když dotace není smluvně podložena, je zažádáno, lze tento text o smluvním podložení dotace také do výhledu doplnit. 

Obec plátce DPH směňuje s FO neplátcem DPH pozemky, které jsou na obou stranách vedeny jako orná půda, ale v územním plánu jsou evidovány k zastavění garáží. Cena pozemků je ve smlouvě stanovena ve stejné výši bez doplatku. Obec odvede DPH z nabývaných pozemků (stavebních) z ceny uvedené ve smlouvě. FO jako neplátce DPH nebude odvádět nic. Další směna proběhne mezi obcí plátce DPH a FO neplátcem DPH. Obec směňuje stavební pozemky za pozemky nestavební. Cena je stanovena smlouvou ve stejné výši bez doplatku. Obec neodvádí DPH, protože nabývá nestavební pozemky. FO neodvádí DPH z nabývaných stavebních pozemků, protože není plátcem DPH. Máme to takto v pořádku?

První případ - vyhodnotili jste, že převádíte stavební pozemky - ano odvádíte DPH a to z částky, kterou nabýváte jako protihodnotu - takže potom souhlas s tím, co uvádíte.

Druhý případ - tam je trochu zmatek v popisu. Nicméně pokud správně rozumím - obec má v majetku pozemky mající charakter "stavebních", které pozbývá. Pokud tomu tak je - musí odvést DPH - rozhodující je to , co prodáváte, nikoliv to, co nabýváte. ZN

Prosím o radu se zdaněním poukázek Flexi Pass. Od nového roku budou dostávat zaměstnanci a členové zastupitelstva uvolnění pro výkon funkce, kteří o to požádají, prostředky na životní výročí , příspěvek na rekreaci a příspěvek na zdravotní, kulturní a sportovní akce ze sociálního fondu ve formě poukázek Flexi Pass. Chtěla bych se zeptat, jak je to s odvody, zda mohou být osvobozeny i příjmy nad hodnotu poukázek 20 000 Kč na osobu za rok, když vše bude ze sociálního fondu. Děkuji

Neznám podrobnosti těch poukázek. Klíčový je ale pro Vás §6 odst. 9 písm.d) zákona o dani z příjmů. Zde je limit 20 tis. kč pro osvobození na rekreace, je pravda, že ale třeba sport nebo kultura jsou bez limitu.

Pokud jsou ty poukázky nastaveny tak, že si mohou vybrat cokoliv (tedy jak rekreaci, tak třeba kulturu nebo sport) a dostanou hodnotu nad 20 tis. Kč, tak bych si nedovolil hodnotu převyšující 20 tis. kč osvobodit, protože nedokáži, že si to nemohl celé vybrat na rekreaci, kde je limit těch 20 tis. Kč.

Jinak se asi jen budu opakovat - to zda to je nebo není ze sociálního fondu v tomto nehraje roli. ZN

hl. účetní kraje navrhuje toto účtování na stravenky – účtování níže. Přiznám se, že se mi to takto nelíbí např. pol. 5499 nebude pravdivá, transf. obyvatelstvu bude v hodnotě 100,- Kč, a nikoliv jen 55 (náklady obce). A pokud příspěvek zaměstnance jde srážkou ze mzdy, není potřeba promítnout na 5011? Děkuji Hodnota stravenky 100,- Kč 55,- obec 45,- zaměstnanec Faktura za stravenky Předpis 518 (poplatky) 263 hodnota stravenek / 321 Úhrada fa 321 / 231 3639/5169 (poplatky) a 3639 5499 hodnota stravenek Předpis srážky zaměstnanci (s předpisem mezd) tj. k poslednímu v měsíci Mělo by být : -527 MD 45,- Kč 335 MD Příjem platby za stravenky od zaměstnance 231 3639 2324 / 335 45,- Kč Úbytek stravenek 527/263 100,- Kč

Např. takto: 

faktura za stravenky:  263/321 v hodnotě stravenky 100 Kč (resp. počet stravenek x 100 Kč), na 518 a pol. 5169 provizi souhlas 

úhrada faktury: 321/231 6171 pol. lze 5169 nebo 5499

předpis srážky zaměstnanci 331/335 20 Kč

výdaj stravenky 527 MD 55 Kč, 335 MD 45 Kč/263 D 100 Kč

Převod z mezd: 231 6171 5011 D a 231 6171 minus 5499 nebo minus 5169 D. 

Obec obdržela rozhodnutí o dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu – na Rozšíření kapacity pro předškolní vzdělávání. Jde mi o účtování a značení NZ a ÚZ. Mám zaúčtováno: dotace EU NZ 107 5, UZ 17969 85 % , dotace SR NZ 107 1, UZ 17968 5%, vlastní zdroje NZ 107 1, bez ÚZ 10 % . Na vlastní podíl jsme získali investiční dotaci z rozpočtu kraje – Program podpory financování akcí s podporou EU pro obce do 3tis. obyvatel v maximální výši 79,97%, celkem 1233000,-Kč. 1. splátku jsme obdrželi v r. 2017 ve výši 50% (616500,-Kč). Příjem a čerpání dotace se má označit ÚZ 707. Jak správně dotaci kraje ÚZ označit? Je možné doplnit ÚZ 707 do vlastního podílu na celou dotaci z kraje? (např. NZÚZ 107100707). Všechny faktury jsou zaplacené v r.2017.

Pokud podmínky dotace z IROPu umožňují financovat vlastní podíl z krajské dotace, pak z IROPu značte, jak navrhujete, ale tu část vlastního podílu, která je financovaná z kraje označte jejich ÚZ, zbytek nástrojem 107 a zdrojem 1. Obě dotace zaúčtujte do podrozvahy 915 (955)/999 (k 31.12. tam mějte jen výše dotace ,které vám  ještě mají poskytnout, tedy po odečtení případných záloh - viz dále). Příjem částky krajské dotace zaúčtujte jako zálohu 231 ÚZ 707 pol. 4222/374 (472) a odúčtujte v její výši 999/915 (955). Jelikož jste veškeré náklady vynaložili, je potřeba obě dotace dohadovat zápisem 388/403 nejpozději k 31.12.2017, ale spíše dříve, správně k datu, kdy bylo zařazen pořízený majetek (TZ). Nejspíš ani jedna dotace nebyla však vyúčtovaná, letos je vyúčtujte zápisy: IROP 346/388, odúčtujete z podrozvahy a případné zálohy zúčtujete 374 (472)/346, případně jí přijmete 231 pol. 4216/346 (a rozúčtujete příslušným značením NZÚZ na SR a EU). Krajskou dotaci vyúčtujete obdobně, jen pohledávkový účet je 348, položka 4222 a ÚZ tedy 707.