Dotazy

Prosím o radu: Dobrovolný svazek obcí získal dotaci z SZIF na opravu komunikací členských obcí. Tyto obce mají s DSO sepsanou tuto dohodu:1)Předmětem dohody je užívání pozemků ve vlastnictví obce...... - místní komunikace k.ú. obce.....,parcelní č. ....... 2)Dotčené pozemky jsou v rámci projektu místem realizace opravy místních komunikací. 3)Obec .....jako vlastník pozemků vkládá tyto pozemky do hospodaření DSO na dobu určitou. Dotaz zní: jak zaúčtovat toto vložení do hospodaření? Mají se tyto pozemky přeúčtovávat do majetku DSO /obce by musely na podrozvahu/nebo se mají přeúčtovávat i ty části komunikace,která se bude opravovat. Nebo,což by bylo nejjednodušší, stačí pouze tato dohoda, bez přeúčtování.Děkuji za odpověď

Pokud obce majetek do DSO vloží, tak opravdu by dle §28 ZoÚ měl evidovat majetek DSO a obce na účtu 903. Pozemky není nutnost vkládat, tam stačí jen právo užívání, vložit je potřeba komunikace jako stavbu - tedy to, co se bude opravovat z dotace, což je stavba komunikace, pozemky se opravovat nebudou.

Že komunikaci lze vložit do DSO jako stavbu i bez pozemku je dobře vysvětleno v tomto odkazu:

http://moderniobec.ihned.cz/c1-39297320-komunikace-jako-soucast-pozemku-konecne-jasna-odpoved

Doporučuji s ním seznámit vedení obce, případně i právní zástupce obce nebo právní oddělení na větších městských úřadech.

Dobrý den, obec má smlouvu na neinvestiční dotaci a finanční částka je poskytnuta až po vypořádání. Čerpání je nižší než částka ve smlouvě. Po vyúčtování dotace je nám zaslána na účet celá částka podle smlouvy. Účtuji takto: - při podpisu smlouvy 942/999 50 tis. Kč - po vypořádání 348/672 50 tis. Kč (asi by mělo být jen těch 45 tis.Kč, ale nevím jak těch 5 tis. Kč) - při přijetí dotace 231 10 4122/348 a 999/942 50 tis. Kč - vratka nevyčerpané dotace - 231 10 4122/-672 Je to takto dobře?

Když vám pošlou celou částku a 5 tis. Kč budete z ní vracet, tak by  bylo správnější zaúčtovat takto:  348/672 ve výši 45

Příjem 45 tis. Kč -  231/348 a 5 tis. Kč  231/349

Vratka 349/231.

Dále pozor - k datu vypořádání, tj. k účtování 348/672 ihned vyřazení z podrozvahy 999/942.

Dobrý den, přečetl jsem si téměř všechny odpovědi k účtování dotace z PRV – SZIF, ale moc mi to nepomohlo. Naší obci uzavřela dohodu o poskytnutí investiční dotace (Obnova o rozvoj vesnic, občanské vybavení …..) v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) na SZIF. Údaje o dotaci: Celkové výdaje projektu 11868 tis. Kč Celkové způsobilé výdaje 9890 tis. Kč Celková přiznaná dotace 8604,3 tis Kč (87%) Příspěvek EU 6453,225 tis. Kč (75%) Příspěvek SZIF 2151,075 tis. Kč (25%) Dále rozlišení výdajů: Kód 005 – stavební výdaje 9090 tis. Kč Kód 008 – nákup technologie, hardware, software.. 700 tis. Kč Kód 009 – projektová dokumentace 20 tis. Kč Kód 010 – technická dokumentace 80 tis. Kč Po podpisu smlouva jsem zaúčtoval: 943 MD (8604,3)/999 D (org.?) Předpokládám, že stavební práce budeme účtovat takto: 042 (org?)MD/321 321 MD/231 D 3613 6121 N(27) Z(5) (org?) UZ (jaký?)podíl EU /231 D 3613 6121 N(27) Z (1) (org?) UZ (jaký) podíl SZIF /231 D 3613 6121 N (27) Z(1) (org?) bez UZ – náš podíl Jak budu účtovat další uznatelné výdaje výše uvedených kódů? Dále máme zaúčtováno k této budově na účtu 042 výdaje na předchozí projektové dokumentace potřebné k vydání stavebního povolení – budou zahrnuty do celkového zhodnocení stavby? A co výdaje nad rámec projektu na této budově (kupř. výměna oken v I.NP, které nejsou součástí projektu, ale zhodnotí budovu a bude v rámci stavebních úprav provedeno? Vyúčtování projektu má být k 28.2.2014 – část dotace by měla být proplacena při vynaložení poloviny nákladů – jak se bude účtovat její přijetí?

Na podrozvaze  - účet 943 máte dobře, org je vlastní členění, abyste měli všechny účty k transferu značeny odděleně, k účtu 999 však opravdu není potřeba, jinak spíše ke všem rozvahovým, nákladovým a výnosovým účtům.

Akce se jeví jako investiční, tedy dobře předpis přijaté fa  042+org/ 321 +org.

To rozúčtování máte dobře

UZ pro podíl EU je 89514

UZ pro podíl SZIF je 89513

89513Občanské vybavení a služby – IV-SR89514Občanské vybavení a služby – IV-EU

Ke každému rozúčtování 231 dejte ten zvolený org. k akci , rovněž k účtu závazku 321+org.

Kódy rozpočtu stavby si můžete značit na fa -ty se do účetnictví nedají dostat. Např. když vám budou fakturovat technickou dokumentaci, tak si připište kód 010 apod.

Do celkové hodnoty budovy (nebo TZ budovy - nemohu z dotazu vyčíst, nebo jsem přehlédla) započtete i  část 042 vzniklou před dotací, i když se jedná např. o nezpůsobilé výdaje, toto nemá na dotaci vliv - spíše je dobré hlídat, že stavba pořízená z dotace má hodnotu minimálně stejnou jako je výše dotace a vlastní zdroje, může mít však i hodnotu vyšší.

89513Občanské vybavení a služby – IV-SR89514Občanské vybavení a služby – IV-EUPříjem dotace před konečným vypořádáním bude zápisem 231 4213  MD + NZUZ  dle podílu EU:SZIF + org / 472 D + org.  (je na období delší než 12 měsíců - volíme dlouhodobou zálohu na transfery, pokud dotace přijde dříve než bude 12 měsíců do data vypořádání, jinak účet 374). Ve výši přijetí zálohy odúčtujete ke stejnému okamžiku a ve stejné výši jako záloha část podrozvahy zápisem 999/943 + org.

Vypořádání dotace Vám napíšu až v roce 2014 :o)

Provádíme úplnou rekonstrukci obecního úřadu, včetně výměny oken, dveří, změny příček až po nové vybavení obecního úřadu. V budově obecního úřadu pronajímáme místnost v přízemí České poště, kde jsme také vyměnili okna – to zahrnu do technického zhodnocení obecního úřadu na účet 042, jelikož víme, že plánované technické zhodnocení bude kolem 6 mil. Kč. Nyní si ale nevím rady, když jsme v místnosti, kterou pronajímáme poště, vytvořili nově toaletu v hodnotě 20.000 Kč a dál už tam nic letos investovat nebudeme, mám toto přiřadit k technickému zhodnocení obecního úřadu nebo to zaúčtovat pouze na účet 518? Mám to vyfakturované zvlášť jako zdravotechnické práce pošty.

Letos klidně můžete (kvůli chybnému znění §14, odst. 9) k TZ zařadit novou toaletu jako výdaj pod hranici TZ, do konce roku 2011 by muselo být přičteno k TZ stavby jako celku. Doufáme, že od roku 2013 zase zpátky opraví. (vysvětlení posílám v dalším mailu v příloze - bude zažlucené, jedná se o problém s vypuštěním textu " v rámci jednoho účetního období"). Ostatní zásahy do majetku, i když jsou v pronajatém prostoru, pro správnější vykazování zařaďte vše pod jedno TZ. Dle popisu se jedná o rekonstrukci budovy, nezáleží na zásazích do jakých prostor byly provedeny, hodnotíme TZ budovy jako celku.

Dobrý den, proběhla směna 1m2 pozemku, nikdo nikomu nic neplatí. Musí se ocenit reálnou hodnotou a jak se účtuje? Zastupitelstvo obce stanovilo napořád reálnou hodnotu za 1m2 14,38Kč. Učtuji: 27.2. záměr RH 031 410 / 407 1m 14,38 25.6. vklad vyřazení našeho poz. 554 300 / 031 410 1m 3,50 25.6. vklad zařazení vyměněného poz. 031 410/ ?? 1m 3,50 není znal posudek - malá hodnota. Děkuji

V roce 2012 není povinnost majetek určený ke směně přecenit RH, to je až od 2013, tak nedoporučuji. Kromě toho máme stanovisko MF, že se přecenit má, jen když je rozdíl mezi oceněním v účetnictví a RH významný, doporučuji Vám se podívat na náš návrh směrnice k RH, který je v dokumentech ke stažení a v obdobném znění ji přijmout. Přeceňovat 14 Kč nemá smysl opravdu žádný. Přiděláváte si jen zbytečně práci, které je i bez přeceňování RH hodně :o).

Jen pozor - při přecenění na RH se pak již vyřazuje ta přeceněná hodnota, tj. 554/031 ve výši 14,38 a musí se zrušit rozdíl z ocenění: 407 MD / 664 D ve výši 14,38 minus 3,50

Přecenění - hodnota se má jen navýšit: 031/407 ve výši 14,38-3,5, předpokládám, že ten pozemek má hodnotu 3,5 ve vašem účetnictví. Přesto, že jsem opravila příklad v tomto případě přecenění RH vůbec nedoporučuji.

Revitalizujeme víceúčelové hřiště. Mimo jiné mi teď přišla faktura na elektroměrnou skříň+jistič+doprava+montáž za 7 156,-Kč. Měla bych tuto skříň považovat za součást hřiště a zahrnout do celé investice na hřiště §3412, nebo i z hlediska odpisů zařadit zvlášt na § VO 3631/6121 a tutíž i zvlášť do majetku. Nejsem si ale jista zda se elektroskříň dá považovat za stavbu, jestli by to nakonec neměla být spíše jen pol.5169?

Je to vaše stavba, může však být na 042 jako součást stavby hřiště jako celku. Z hlediska účelu i ceny bych doporučila dát na 042 ke hřišti a zařadit jako stavbu až celé hřiště - tedy brát jako náklad související s pořízením DM-hřiště.

Na zastupitelstvu byl schválen úvěr na 800.000,-Kč a jeho čerpání trvá do 31.12.2012 a splácet budeme od 31.1.2013 do 31.12.2014. Tedy zřízen 25.10.2012 a tak bude delší jak rok, půjde na financování z položky 8123 (rozpočet)? Jelikož to je něco jako překlenovací úvěr, máme tam vyjmenované akce, kterých se to týká. Teď jsem měla v 1. fázi vybrat faktury již zaplacené z BÚ od začátku roku 2012. Na tyto faktury jsme napsali příkaz k úhradě z úvěrového účtu na účet běžný. Je to celkem asi 21 faktur za +-500000,-. Teď mi ale nastal problém, jak účtovat? Faktury mám zaplacené a zaúčtované z BU. Další faktury již budeme platit z úvěrového účtu přímo dodavateli. Prosím, pomozte mi z účtováním. Předem moc děkuji.

Tu část úvěru, co pošlou na ZBÚ (co se týká již proplacených fa) zúčtujete 231 8123 MD / 451 D. Ostatní účtování o úvěru, když se hradí fa přímo z úvěru, najdete v dokumentu ke stažení : 2012 Úvěry a term. vklady účtování

Přijetí úvěru do rozpočtu na financování - příjem úvěru položka 8124, splátky úvěru položka 8124

Dobrý den, prosím o radu ve věci zařazení do majetku - sběrný dvůr. Technický dozor, autorský dozor, zajištění projektu, organizace zadávacího řízení, zajištění administrativních úkonů, zpracování plánu BOZP, zpevněné plochy, všeobecné položky, oplocení a přístřešek jsem dala na VI-24.20.89. Traktůrek (skladový manipulátor) IV-29.10.59 vybavení kontejnery - IV-25.29.11 Štěpkovač IV-29.20.23 počítač s programem - I - 26.20.11 přípojky - kanalizace - IV-22.23.19 elektro přípojky - IV - 22.24.29 Mohu to tak prosím nechat? Mám prosím ještě dotaz ohledně zařazení do majetku a odpisování sběrného dvora. Kolaudace je 24.9.2012, otevření sběrného dvora od 1.10.2012. Od kdy mám začít odpisovat a kdy zařadit do majetku.

Z hlediska zařazení - narychlo jsem koukla, vypadá, že takto může být, víte, ona ta klasifikace je zatím jen zbytečná práce, tak se tomu věnuji jen opravdu tolik, kolik si zaslouží (to mělo smysl jen v případě vazby na dobu odpisování, od té doby, co si dobu odpisování může každý zvolit jak chce, je klasifikace docela tak nějak k ničemu).

Odpisování - od následujícího měsíce po zařazení, zařazení majetku k datu způsobilosti provozu - což by mělo být datum nabytí právní moci kolaudace.

Níže jsem citovala část Dodatku ke ZL ze září 2009, kdy byl všem našim PO tento dodatek předán. Nyní však nastal problém, protože PO si předělávají v účetnictví analytickou evidenci majetku na majetek vlastní a majetek zřizovatele. Odvolávají se na níže citovaný dodatek, že veškerá oběžná aktiva a drobný dlouhodobý majetek pořizují automaticky do svého vlastnictví. Když procházím zákon 250/2000 Sb. §27 a stejně tak změnu zákona č. 477/2008 Sb. nemohu nikde najít schodu s jejich názorem. Proto bych Vás chtěla tímto laskavě požádat o Váš názor. Předem Vám velice děkuji za Vaši odpověď. V Dodatku ke ZL, kde v Čl. III. je uvedeno cituji: 1. Příspěvková organizace nabývá na základě rozhodnutí zřizovatele do svého vlastnictví veškerá oběžná aktiva pořízená v běžném roce a drobný dlouhodobý majetek pořízený v běžném roce, a to aktiva pořízená: a) na základě ročního plánu výnosů a nákladů. Ročním plánem nákladů a výnosů se rozumí schválený plán při projednávání určení neinvestičního příspěvku na činnost a úpravy plánu a příspěvku (včetně nařízených odvodů) schválených zřizovatelem v průběhu roku nebo na základě finančního vypořádání b) na základě tvorby a použití fondů PO dle § 30, § 32 a § 33 zák. 250/2000 Sb. a na základě schválení přídělů fondů zřizovatel při vypořádání výsledku hospodaření roku minulého c) na základě dalších usnesení zřizovatele k finančnímu (i fondovému) hospodaření PO.

Ten jejich názor je shodný s textem zřizovací listiny. Takový postup byl doporučován pro větší právní jistotu PO - aby vůbec mohli s majetkem a např. s běžným účtem nakládat, je to rozumný postup. V zákoně č. 250/2000 Sb. můžete majetek bezúplatně předat do  vlastnictví (§27, odst. 5, písm. a) a dále ve ZL vymezujete majetek svěřený, vy jste vymezili v ZL, co PO pořizuje do svého vlastnictví (odst. 5, písm d) , což jste dle mého názoru udělali správně, oběžný majetek a DDHM je lepší, když je přímo ve vlastnictví PO, pro obec je to i méně pracné z hlediska nároků na rozhodování rady.

Jen ještě doplnění - ono je to skoro jedno, PO je de facto vlastnictví obce jako podnik v celku, obec je právním nástupcem.

Pronajímáme kulturní areál, kde jsou umístěny i chemické WC.Ty jsou umístěny i jinde po obci. Po celý rok hradí jejich servis obec (cca 5 faktur).Faktury rozúčtuji na příslušné paragrafy. Nyní potřebuji přefakturovat jejich servis nájemci areálu (jsou tedy uvedeny na 5 fa). Mám účtovat jako službu na 311/602 nebo mohu - 518/-321. Udělat vlastně výtah z jednotlivých faktur ?

Před chvílí jsem odpovídala podobný dotaz, tak jej sem nejprve zkopíruji:

"Vzájemné zúčtování je ve vyhlášce č.410/2009 Sb., §68 

nejvíce se týká písmene a)

dobropis - může vystavit jen ten, kdo dodal, takže to je spíše ve smyslu vztahů mezi dodavatelem a odběratelem (nevstupuje mezi ně třetí osoba)

U té pojišťovny je to plnění dle smlouvy s pojišťovnou, tam bych to spíše viděla jako výnos, ne kompenzační snížení výdajů.

Pak je však případ, kdy přímo nakupuji pro někoho dalšího, ne pro potřebu své účetní jednotky, někdo mi nahrazuje náklad, který nikdy nebyl nákladem mé účetní jednotky  - také kompenzace.

V ostatních případech bych účtovala náhradu nákladů na výnos. Uznávám však, že je zde hranice velice tenká, co je náhrada nákladu a co přefakturace, takže se spíše postupuje dle uvážení účetní jednotky. Obojí lze vyhodnotit jako správné.

Nesmí však dojít k vzájemnému zúčtování výnosů a nákladů např. při činnosti účetní jednotky. Např. pořádáte ples a vyberete vstupné - nelze účtovat jen o rozdílu.

Váš případ bych klidně dala jako refundaci, placení nákladů za někoho jiného - tedy -518, ale zápis vydané fa bych zaúčtovala 311 MD / -518 MD.

Loni jsem převedla hasičskou stříkačku z roku 1957 v hodnotě 28 711,00 Kč z účtu 022 na účet 028. Letos se místní hasiči rozhodli provést generální repas této stříkačky v hodnotě zhruba 100 000,00 Kč. Jde o TZ tohoto majetku. Jak mám postupovat, abych zase tu stříkačku dostala na účet 022 kvůli odpisům.

Letos již povedete jako TZ na účtu 022, takže budete mít stříkačku na 028 a na 022 její TZ. Odpisovat budete jen TZ stříkačky. Postupuje se tak při TZ DDHM vždy, s výjimkou TZ majetku v leasingu před ukončením smlouvy.

Fyzická osoba způsobí spuštění signalizace. Pro obec je to výdaj, který uhradí. Jedná se mně o zpětnou vazbu, zda úhrada má jít na položku výdajů ze které byla hrazena (co by refundace) nebo zda může jít na příjmovou položku. To stejné je i u pojišťovny. Zda plnění pojišťovny má jít do výdajů nebo příjmů.

Vzájemné zúčtování je ve vyhlášce č.410/2009 Sb., §68 

nejvíce se týká písmene a)

dobropis - může vystavit jen ten, kdo dodal, takže to je spíše ve smyslu vztahů mezi dodavatelem a odběratelem (nevstupuje mezi ně třetí osoba)

U té pojišťovny je to plnění dle smlouvy s pojišťovnou, tam bych to spíše viděla jako výnos, ne kompenzační snížení výdajů.

Pak je však případ, kdy přímo nakupuji pro někoho dalšího, ne pro potřebu své účetní jednotky, někdo mi nahrazuje náklad, který nikdy nebyl nákladem mé účetní jednotky  - také kompenzace.

V ostatních případech bych účtovala náhradu nákladů na výnos. Uznávám však, že je zde hranice velice tenká, co je náhrada nákladu a co přefakturace, takže se spíše postupuje dle uvážení účetní jednotky. Obojí lze vyhodnotit jako správné.

Nesmí však dojít k vzájemnému zúčtování výnosů a nákladů např. při činnosti účetní jednotky. Např. pořádáte ples a vyberete vstupné - nelze účtovat jen o rozdílu.

Máme návrh kupní smlouvy na převod kanalizační stoky do majetku města za Kč 1,-- bez DPH. Účetní hodnota kanalizace je u prodávajícího Kč 2026 tis. bez DPH. Prosím mohla byste nám poradit, v jaké hodnotě a jakým způsobem zaúčtovat a převzít kanalizaci do majetku města?

Dle ZoÚ oceňujete v kupní ceně, tedy pro vás ve výši 1 Kč - jste v souladu s předpisem. Podobným příkladem se podrobně zabýváme v knize Účetní reforma 2012 na str. 35 a dodatek 36.

Prosím o radu jak účtovat: 1. Jako zřizovatel dvou PO se vedení obce zabývá myšlenkou o účtování obou PO na obci. Může obec zaměstnat tuto účetní a může nechat ve svých nákladech nebo musí přefakturovávat PO? 2. Obec objednala 3 ks knih v hodnotě asi 1 ks 500,- Kč. 1 ks byl pro obecní knihovnu a 2 ks se rozhodl pan starosta darovat ZŠ do školní knihovny. Jak budu účtovat o předaných knihách? 3.Obec objednala opravu hřiště u ZŠ, toto hřiště je ale předáno k hospodaření PO. Oprava hřiště stálá asi 500.000,- Kč může obec nechat ve svých nákladech nebo má být faktura vystavena na PO? 4.Obec získala dotaci na zateplení ZŠ od SFŽP. Akce se uskuteční v příštím roce. K dnešnímu dni mám Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze SFŽP na 5% podíl dotace a registraci akce kde jsou vyčísleny i prostředky EU. Co mám dát do podrozvahy? Jen 5% na které mám rozhodnutí nebo už i peníze EU? Děkuji

1. Náklady na účetnictví PO patří věcně do nákladů PO - takže byste museli práci účetní jako vašeho zaměstnance  PO fakturovat, a to v režimu zdanitelného plnění, ze strany obce by to byla služba (jste plátci, takže navýšení ceny o 20% DPH). Vhodnější je, aby účetní byla zaměstnancem PO, např. každá na část úvazku?

2. Jen místo 501 zaúčtujte ty 2 knihy  na 543, nic jiného není potřeba.

3. Opět se jedná o náklad, který věcně přísluší PO, správně by bylo zobrazení v nákladech PO (fa přímo na PO, přefakturace...).

4. Již celou dotaci na podrozvahu, tj. ve výši podílu EU i SFŽP, registrace akce je určitá skutečnost, která se zakládá na poskytnutí dotace.

Obec má vlastní PO základní školu. V roce 2009 byla schválena nová zřizovací listina, v níž je vymezen majetek ve vlastnictví zřizovatele – a to nemovitý majetek – budovu a pozemek využívá škola na základě smlouvy o výpůjčce. Škola tento majetek nemá ,,svěřený“. Součástí budovy školy je i tělocvična, kterou škola využívá v rámci svého vyučování. V obci není žádné jiné sportovní vyžití a tak je tělocvična využívána i jednotlivými spolky z obce a občany. Bylo zvykem zde na obci uzavírat nájemní smlouvy mezí Obcí a nájemníkem, avšak nájem spolky žádný neplatily. Můj dotaz zní – má vůbec obec, která budovu školy na základě smlouvy o výpůjčce vypůjčila příspěvkové organizaci práva sepisovat nájemní smlouvy s nájemníky? Nájem se neplatí, takže si myslím, že nájemné není vybíráno, takže by se nemělo jednat o nájemní smlouvu, taktéž si myslím, že obec nemá právo sepisovat smlouvy , protože majetek dala do výpůjčky? Nyní se ZO rozhodlo , že osobám které využívají tělocvičnu a nepatří do spolků bude účtovat nájem ve výši 150/hodinu, je sepsána smlouva obec- nájemník a prostředky za nájem budou zasílány na účet školy. Je toto v pořádku, neměla by uzavřít smlouvu o nájmu škola se souhlasem zřizovatele? Obec své PO základní škole v roce 2009 dala do výpůjčky budovu a pozemek, součástí budovy je i byt ředitelky ZŠ, za který ředitelka školy platí nájem obci. Přemýšlím, zda je toto v pořádku? Neměla by nyní nájem z bytu hradit škole?

Pokud prvotně hodnotím stávající stav - jestliže došlo k vypůjčení věci bez nějakých dalších omezení, je uživatelem daná škola. Správně by podle § 661 odst. 2 mělo být dohodnuto, že ji vypůjčitel bude dále poskytovat jiným subjektům - nicméně v základním modelu by se mělo jednat o vztah škola - daná osoba. Dokáži si samozřejmě také představit situaci, kdy by byla jednak uzavřena smlouva mezi obcí a školou výpůjčka (ale časově omezená - na část doby) a dále mezi obcí a spolky na jinou dobu ... (tedy ZŠ by se tak dostalo do role jednoho z řady "uživatelů"). Varianta A.

Je však také možnost nedat do výpůjčku PO celou budovu, ale jen vymezit využívání určitých prostor jako výpůjčku, tělocvičnu a byt např.  do výpůjčky nezahrnout. Pak by se obec musela starat o "plášť" , ten by šel i mimo běžnou údržbu, kterou jinak hradí  vypůjčitel (PO) a hradila by obec, o tělovičně a bytu by si pak obec rozhodovala. Toto není neobvyklý postup, často se u menších obcí stává, že mají např. školku jako součást jedné budovy i s knihovnou a obecním úřadem, pak musí také stejně postupovat - toto by byla varianta B (varianty jen potřebujeme pro další výklad).

Takže nyní k dotazům varianta A - výpujčka budovy jako celku škole:

- pokud se neplatí za užívání, neměl by to být nájem ale spíše výpůjčky ...

- preferoval bych variantu, že si smluvní vztahy již řeší ZŠ s danými spolky - tady jen na okraj - uvádíte, že spolky nic neplatí. Nicméně asi je placena třeba elektrická energie (pokud je elektroměr na školu) - je potom takové divné a z mého pohledu i dosti problémové vysvětlit, proč z nákladů ZŠ jsou hrazeny tyto náklady  - potom se může jevit, že náklady na provoz ZŠ jsou hodně vysoké... - (nevím - to je jen na okraj - třeba to máte ošetřeno ...)

- budoucí stav - pokud má pronájmy, jak uvádíte, inkasovat nakonec škola, tak by skutečně smlouvu měla uzavřít škola, nikoliv obec - samozřejmě obec by měla dát souhlas k takovým nájmům, případně by dle mého názoru také mohla definovat podmínky těchto nájemních vztahů ...(ZN a doplněno IS)