Dotazy

Dobrý den, prosím o radu.Jde mi o podpis na faktuře. Jestli-že mi zašlou naskenovanou kopii faktury emailem s podpisem, nebo bez podpisu,splňuje tato faktura náležitosti daňového i účetního dokladu?

Splňuje, faktura není účetní doklad, to z ní děláte vy mimo jiné i podpisy  dle zákona o účetnictví - osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za zaúčtování, §11 ZoÚ.

Podpis na faktuře od dodavatele byl vyžadován pro důkaz o originalitě podkladu do účetnictví, lze nahradit čárovým kódem, jiným způsobem, předpokladem nezpochybnění... Účetní doklad z fa dělá to, že vy jako účetní jednotka uznáte přijaté plnění a doplníte náležitosti dle §11. Takže účetní doklad nepodepsaná fa splňuje po doplnění náležitostí účetní jednotkou.

Daňový doklad řeší jen ZDPH - §28, ten podpisy rovněž nevyžaduje.

Obdrželi jsme od firmy Doma-stav, s r.o.fakturu za zemní práce při opravě vodovodního řadu v části města Pekelský důl ve výši: 900,- Kč a dále doprava techniky ve výši: 1.000,- Kč faktura celkem: 2.280,- Kč. Tato faktura nám byla vystavena i s DPH. Dále jsme obdrželi další fakturu za úpravu terénu na hřišti u řeky Kamenice/fotbalové hřiště/,v této faktuře jsou uvedeny - práce bagrem, práce nakladačem. Faktura opět vystavena i s DPH v celkové výši: 29.700,- Kč. Máme k Vám dotaz, zda-li se v těchto případech nejedná o přenesenou daňovou povinnost.

Za 1 - mělo by být obecně v PDP. Nicméně ještě bychom měli správně sledovat, jakým způsobem je vodovodní řad používán. Pokud používáte sami, nebo jej pronajímáte třeba VaK - potom ano - máte to k ekonomické činnosti. Pokud ale je třeba jen uzavřena smlouva o provozování a nemáte z toho žádný příjem - potom skutečně lze říci, že je to mimo ekonomickou činnost a PDP být nemusí.

Za 2 - zase obecně to na režim PDP z hlediska prací odpovídá. Nyní ale řešíme způsob využití - pokud je to třeba veřejné hřiště a nic tam nevybíráte (žádné poplatky), nemáte to k ekonomické činnosti a může to být mimo režim PDP. Pokud to třeba má vypůjčeno místní TJ, jsme ve stejné rovině. Pokud z toho ale vybíráte příjmy za vstup, nebo je to pronajaté ... - potom ano, v režimu PDP by to mělo být.

Potřebovala bych poradit ohledně rekonstrukce budovy.Koupili jsme budovu bývalého JZD za 0,5 mil. V té hodnotě ji vedeme v majetku. Nyní se dělají postupné opravy a rekonstrukce. Přišla faktura na opravu střechy za 250 tis. Ale další úpravy se budou dělat ještě několik let. Mohu tu fakturu ponechat na účtu 042 než bude kompletně rekontrukce hotová (a poté převést na 021) nebo musím každou fakturu rovnou účtovat na 021 (ale pak bych asi musela neustále měnit odpisování). Pokud mám ročně více faktur nižších hodnot, ale týkají se zhodnocení budovy, ale ročně nepřesáhnou 40 tis., mohu je přesto zaúčtovat jako investice na účet 042?

Asi bych nejprve potřebovala informaci, zda měníte účel využití budovy - např. ze zemědělské stavby na administrativní budovu. Tato informace je důležitá, protože při změně účelu zahrnujeme i opravy do TZ. Pokud jde o změnu účelu, tak každou opravu nebo zásah do majetku charakteru TZ budete považovat za TZ a povedete na účtu 042 až do doby dokončení změny účelu, pak navýšíte pořizovací cenu budovy a případně, jestli budou mít zásahy do majetku vliv na prodloužení životnosti změníte dobu životnosti. Pokud se jedná jen zatím o náhodné zásahy bez koncepce, co s budovou dále, tak musíte každý zásah vyhodnotit, zda je TZ nebo oprava, opravy dávat na účet 511, u TZ si určit co budete považovat za dokončení TZ a postupně po dokončení navyšovat hodnotu TZ. Tuto situaci významně komplikuje novela č. 410/2009 Sb., která je u TZ provedena velmi nešťastně. Připojuji k odpovědi výtah z knihy Účetní reforma 2012, kde se pokoušíme o výklad problému:

Pořízení technického zhodnocení

Při pozorném prostudování účetních předpisů zjistíte, že technické zhodnocení není nikde řádně nadefinováno.

Účetní předpisy uvádí k technickému zhodnocení v §14, odst. 9 jen základní podmínku  týkající se ocenění:

(9) Za dlouhodobý hmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 40 000 Kč.

Porovnejme znění stejného ustanovení do konce roku 2011:

(9) Za dlouhodobý hmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 40 000 Kč v rámci jednoho účetního období.

V připomínkovém řízení k novele vyhlášky č. 410/2009 Sb. s účinností od roku 2011 projevilo mnoho zpracovatelů připomínek k předpisu nespokojenost ohledně takto nadefinovaného TZ účetními předpisy. Pojem technického zhodnocení vznikl jako daňová kategorie, na kterou následně reagovaly předpisy účetní. V současnosti většina účetních jednotek k vyhodnocení, zda se jedná o technické zhodnocení nebo opravu, vychází z definice TZ uvedené v §33 zákona o daních z příjmů. Uvádíme ji zde jen pro připomenutí (rozbor ustanovení je nad rámec publikace, viz odvolávka na jinou publikaci výše):

(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu za rok… počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč…

(2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

(3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku…

V připomínkovém řízení bylo převážně žádáno o doplnění odkazu na §33 zákona o daních z příjmů k definici technického zhodnocení. Nejvíce byl kritizován text „ v rámci jednoho účetního období“, který byl matoucí v případech, že v jednom účetním období nedošlo k dokončení TZ. MF vyhovělo připomínkám polovičatě, odkaz na §33 zákona o daních z příjmů nedoplnilo (z neznámých důvodů), ale odstranilo kritizovaný text. Ve vypořádání připomínek bylo uvedeno, že slovo „ocenění“ zahrnuje i pojem „dokončené“, ve smyslu, že ocenění je prováděno při zařazování dokončeného majetku (TZ) do užívání. Vypuštěním textu „ v rámci jednoho účetního období“ však došlo k problému jinému, většího rozsahu, který se týká ocenění TZ. V případě, že v jednom roce bylo provedeno více zásahů do majetku a v součtu dosáhly hranice pro TZ (40 tis. Kč), jednalo se o TZ a ocenění majetku bylo navýšeno. Od roku 2012 bychom v souladu se zněním účetního předpisu měli vyhodnocovat ocenění každého dílčího TZ, které však zároveň není účetními předpisy řádně obsahově nadefinované.

Příklad:

Město provádí fyzické zásahy do objektu, které zahrnují izolaci podlah, změnu topného média, zateplení objektu, vestavbu výtahu a změnu vnitřních dispozic u sociálního zařízení. Po dokončení rekonstrukce bude objekt vymalován.

Možné varianty postupů:

1. Město nazvalo celou akci rekonstrukcí a bude navyšovat vstupní cenu objektu až po dokončení celé rekonstrukce včetně výmalby.

2. Stavební technik vyhodnotil jako samostatné technické zhodnocení jednotlivé zásahy do majetku. Město zvyšuje ocenění majetku postupně, dle dokončení jednotlivých TZ. Ocenění dokončené izolace podlah a změna vnitřních dispozic u sociálního zařízení je pod hranicí TZ, je zaúčtována na náklad 549. Vymalování je pak považováno za opravu.

Pokud domyslíme dopady varianty 2, zjistíme, že je v praxi neaplikovatelná. Dokončení jednotlivých zásahů do majetku se mohou vzájemně prolínat, nebude možné správně rozpočítat vedlejší pořizovací náklady, které se mohou týkat více zásahů do majetku (ale ne např. všech). V této variantě také okamžitě vzniknou spory, zda jednotlivé technické zásahy spolu souvisí tak, že by měly být vyhodnocovány jako celek, či zda se jedná o práce vyhodnocované samostatně. Velice nepříjemná bude také skutečnost, že dojde k rozdílnému účetnímu a daňovému řešení. Výsledkem bude jednoznačně vyšší pracnost s diskutabilními hodnotami výsledného ocenění majetku.

Pro rok 2012 mohou účetní jednotky postupovat podle variant 1 a 2, protože správný postup není předpisem stanoven (považujeme ale za věcně správnější postup dle bodu 1). Doufáme, že další novelou vyhlášky č. 410/2009 Sb. dojde k nápravě stavu. Současná úprava TZ ve vyhlášce rozhodně nevede k unifikaci metod, v důsledku bude mít vliv i na srovnatelnost vykazovaných hodnot, nehledě na to, že se jedná o úplné rozvrácení systému evidence TZ a značného odklonu od daňového hlediska.

Dobrý den, při kontrole položek na účtu 042 jsem zjistila, že v roce 2010 bývalá pí účetní převedla na účet 021 I. etapu stavby včetně nákladů na II. etapu stavby - PD. Tyto výdaje byly zahrnuty manažerem projektu do soupisky dokladů pro vyúčtování dotace na II. etapu. Když jsem si provedla kontrolu, zjistila jsem, že na účtu 042 je částka o cca 1,6 mil. Kč nižší než má být. Kdyby nebylo odpisování, provedla byl přeúčtování na základě protokolu, v němž bych popsala zjištěné okolnosti, ale nevím, co s odpisy a daňovým přiznáním za rok 2011.

Doporučuji dát do správného stavu , vrátit na 042 a přepočítat odpisy a částečně odúčtovat, opravit na kartě  majetku a nastavit správné hodnoty poiřzovací ceny i  oprávek. Částka rozdílu není z hlediska ocenění majetku rozhodně  zanedbatelná. Oprávky opravte dle přepočtu za rok 2010 a 2011 zápisem -406/-081 a za rok 2012 -551/-081. Z hlediska přiznání  za rok 2011 - odpisy ještě nebyly, tedy na přiznání k DPPO by neměla mít tato oprava žádný vliv. Za 2012 to již budete mít dobře. Přimlouvám se za tu opravu hlavně v případě, kdy 2. etepa bude dokončena až např. v následujícím roce, ale i když v letošním, mám v praxi ověřeno, že když se mi nechce do opravy, že se to vždy vymstí, a hlavně, když o chybě víme, měli bychom opravit.

Provedli jsme opravu místní komunikace. Účtovala jsem 511/231 22-12-5171. Právnická osoba (ne obec) nám na tuto opravu, na základě darovací smlouvy, daruje 100 000 Kč. Jak mám účtovat? Děkuji

231 2212 2321 MD / 672 D. Finanční dar je v režimu transferů, dary zpravidla dle smluv na pohledávky nepředepisujeme, protože nedochází k plnění, účtujeme až proti příjmu.

Město má ve směrnici stanoveno, že majetek bude od r. 2012 odepisován rovnoměrným způsobem s 5% zůstatkovou hodnotou a předpokládaná doba používání v letech bude určena podle doby životnosti v zápise o zařazení do majetku (tj. bude stanovena příslušnými odbornými pracovníky oddělení investic). Setkali jsme se však s názorem, že doba odpisování majetku by neměla být nižší, než je stanoveno v příloze ČÚS č. 708, např. v účetní odpisové skupině VI - 50 let - by neměla být stanovena doba odpisování nižší - např. 30 let. (Podle našeho názoru je reálná délka životnosti některých staveb skutečně méně než 50 let.) Prosíme o radu, jaký je správný postup. Pro vyčíslení daňových odpisů je asi stanovení doby odpisování podle ČÚS rozhodující? Děkujeme.

Při zvolení rovnoměrného způsobu odpisování je zcela na volbě účetní jednotky, jaká bude životnost majetku - mělo by se jednat o co nejpřesnější odhad. Doba může být kratší i delší než jsou uvedené přílohy č. 2 a 3. Ty přílohy jsou určené jen pro zjednodušený odpis, který bylo možné aplikovat jen do roku 2012, nyní již nemají žádný přínos. Ten názor, co popisujete nelze vůbec z předpisu  odvodit a je zcela mylný, de facto si těch příloh vůbec nemusíte všímat, obce jej využívají jen jako rámcovou pomůcku. Doby životnosti v přílohách jsou i hodně chybné pro jednotlivé skupiny majetku dle kategorizace, protože původně byla kategorizace zpracována pro rozpětí, kde doby životnosti uvedené v přílohách činily horní hranici. Z čehož vyplývá, že zvolená kratší dobra životnosti je určitě i správnější. Takže závěrem -  příloha č. 2 a 3 není vůbec pro doby životnosti závazná. Jen bych chtěla upozornit - pro daňové odpisy se využít nesmějí vůbec, tam se musí vycházet z příloh k zákonu DPO.

Dobrý den, máme nákladní auto Aii a občas jezdíme za úplatu, přihlásili jsme k silniční daní a nějak jsem se zamotala do účtování ,prosím o doplnění jak účtovat. Chci uhradit zálohu ( eviduji jízdy za úplatu, abych měla jasno, za jaké měsíce budu platit daň) Letos předpis zálohy .../... úhrada .../231 na konci roku dohad 531/389 v lednu2013 daňové přiznání .../... co s dohadem ? .../... nedoplatek .../231 přeplatek 231/...

Letos
předpis zálohy .../... záloha se nepředepisuje
úhrada  344/231 - účtujeme jen na pohledávku z daní proti výdaji
na konci roku dohad  531/389 - protože přiznání musí být v lednu, tak většinou výši daně známe do data závěrky, na silniční daň dohady se zpravidla nedělají, ale rovnou se zaúčtuje 531 MD / 344 D

v lednu2013
daňové přiznání  .../... to je již zaúčtováno do 2012
co s dohadem ?  .../...
nedoplatek   344/231
přeplatek     231/344- obojí  tak aby 344 bylo vyrovnáno

Letos byla sepsána s SVS kupní smlouva,kterou obec prodávavá do jejího majetku prodloužení vodovodního řadu,který obec vybudovala pro RD již v roce 2003 a v té době již bylo poskytnuto jako záloha 80.000,- Doplatek je 21.000,- Mám zaúčovat jako 231 2310 2329/672?

No to jsem tedy z dotazu velmi zmatená.

Kupní smluva - obec prodává...

Má být předepsáno k datu prodeje majetku (uvádíte že vám dal SVS zálohu, kdy došlo k prodeji?) 311 MD / 646 D. Pokud byl prodej před rokem 2010, tak předpis 311 MD / 215 D. Příjem zálohy měl být 231 2310 3113 MD / 455 D, v roce 2009 955 D, dle převodového můstku mělo být převodem na 455. K datu předpisu z prodeje mělo dojít k zúčtování zálohy: 455 MD / 311 D, tj. na 311 by měl být zůstatek ve výši 21 tis. Kč. Příjem doplatku již jen 231 2310 3113 MD / 311 D.  K datu převodu - prodeje měl být majetek vyřazen. Prosím, radši se na to podívejte, jak bylo účtováno, kdy bylo prodáno a snažte se přes opravné doklady provést opravy tak, aby před doplatkem byl zůstatek na MD 311 ve výši 21 tis. Kč, již nic nebylo na zálohách a majetek byl vyřazen z evidence.

Pozor - účet 672 je pro transfery ve smyslu dotací, s prodejem ani nemůže mít nic společného. RS volíme vždy podle obsahu případu, bez ohledu na to, že k prodeji došlo bůh ví kdy, pořád volíme RS prodeje - i u splátek, i u zálohy.

Dotace SZIF Dobrý den, naše obec podepsala na základě zmocněnce dohodu se SZIF o „Poradenství“ dne 23.12.2011, které se týká připravované žádosti o dotaci na odstranění nepovolené černé skládky. (o této skutečnosti jsem se dozvěděla až na základě došlé faktury, vše si vyřizoval starosta a mně se ani nedostala do ruky kopie dohody, takže jsem v roce 2011 o ničem neúčtovala) Nyní došla faktura ve výši 60.000,- za poradenství Dotace, která přijde na účet v roce 2012 je 40.000,- (30.000,- EU, 10.000,- z národních zdrojů). Chtěla bych se zeptat na účtování. Je možné použít ÚZ a NZ u všech účtů, abych měla při případném dohledávání lepší přehled? (Dám si prostě do vyhledávání v účetnictví ÚZ a vyjedou mi všechny položky na účtech s hledaným ÚZ). Nebo je to zbytečně komplikované? 1) Předpis dotace: MD 40.000,- na účet 346 ÚZ 89906, NZ 27.5 částka 30.000,- 346 ÚZ 89905, NZ 27.1 částka 10.000,- D 40.000,- na účet 672 ÚZ 89906, NZ 27.5 částka 30.000,- 672 ÚZ 89905, NZ 27.1 částka 10.000,- 2) Příjem dotace: MD 40.000,- Kč na účet 231/položku 4113, ÚZ 89906, NZ 27.5 částka 30.000,- 231/položku 4113, ÚZ 89905, NZ 27.1 částka 10.000,- D 40.000,- Kč na účet 346 ÚZ 89906, NZ 27.5 částka 30.000,- 346 ÚZ 89905, NZ 27.1 částka 10.000,- 3) Došlá faktura: předpis: MD 60.000,- na účet 518 ÚZ 89906, NZ 27.5 částka 30.000,- 518 ÚZ 89905, NZ 27.1 částka 10.000,- 518 ÚZ 00000, NZ 27.1 částka 20.000,- D 60.000,- na účet 321 ÚZ 89906, NZ 27.5 částka 30.000,- 321 ÚZ 89905, NZ 27.1 částka 10.000,- 321 ÚZ 00000, NZ 27.1 částka 20.000,- úhrada: 60.000,- 321/231 pol.5166,par.3745 ÚZ 89906, NZ 27.5 částka 30.000,- 321/231 pol.5166,par.3745 ÚZ 89905, NZ 27.1 částka 10.000,- 321/ 231 pol.5166,par.3745 ÚZ 00000, NZ 27.1 částka 20.000,- Prosím o kontrolu všeho, tj. i položek, paragrafů a ÚZ. Velice Vám děkuji za odpověď i za opravy v účtování, na které mě upozorníte.

Doporučuji si k ostatním účtům mimo 231 zvolit orj a org k dotačnímu titulu, NZUZ jako analytika je zbytečně dlouhé, u účtu 672, 346, 518, 321 apod. když si zvolíte jen org k akci, tak tam nemusíte rozepisovat podíly dle jednotlivých zdrojů,  ale lze takto postupovat.

Doporučuji dát smlouvu ve výši 40 tis. Kč na podrozvahu a zároveň vyřadit - jen protočit, doporučuji to proto, že to kontroloři někdy vyžadují, ať se nemusíte zbytečně dohadovat, udělejte zápis 942/999 a zároveň 999/942 (omluva za doporučení takto zbytečné práce, je to jen pro Váš případný klid). Ostatní účtování je OK, NZUZ se jeví zvolený správně, rozdělení také, jste šikulka šikovná.

Naše PO vykázala za minulý rok zisk, který byl převeden do RF. Z rezervního fondu chce PO v letošním roce pořídit nová lehátka pro děti, ale taky dokrýt část mzdy školnice. Je možné použít RF na dokrytí mezd školnice? Dále, je lepší učtovat tak, že PO skončí v letošním roce ztrátou a ztrátu uhradit z RF, nebo použít RF v průběhu roku, abychom prokázali použití kladného VH ve prospěch hlavní činnosti a nemuseli danit?

Zkusím to nějak "zrekapitulovat":

a) dokrytí mzdových nákladů z rezervního fondu možné je

b) jak účtovat - účtování rezervního fondu do výnosů v průběhu roku je státem "požehnané" a v současnosti i často požadované řešení, které z hlediska vypovídací schopnosti výkazů je naprosto chybným konceptem (je to jen o zastírání skutečného stavu hospodaření) - zdůrazňuji, že je to postup ale naprosto legální. Pokud bych něco měl doporučit z hlediska vypovídací schopnosti výkazů, určitě bych obecně spíše doporučil postupovat tak, aby se skončilo ztrátou a rezervní fond by následně rozvahově tuto ztrátu pokryl. Samozřejmě vím, že je to těžké vysvětlit třeba zastupitelům, neboť všichni jsou již zvyklí na to, že "správnou cestou" je rozpustit fond do výnosů běžného období a fakticky tak zastřít, jak na tom organizace ve skutečnosti je.

c) jinak pozor z hlediska té logiky, že je nutno rozpustit rezervní fond, aby se dalo prokázat, že byla využita odčitatelná položka. Sice se toto říká, nicméně logické to není (rozebíráme to v nějakých dokumentech ke zdanění PO) - naprosto na roveň této varianty je to, že v určité hlavní činnosti dojde k vykázání "daňové ztráty" a deklaruji, že na její krytí bylo využito právě snížení daně (uvědomme si, že se bavíme o daňových kategoriích a ne účetních, s kterými vůbec nemusí souviset to, zda došlo k účetnímu rozpouštění rezervního fondu či nikoliv). Pokud ještě následně deklarujete to, že účetní ztrátu dané činnosti pokryjete z rezervního fondu při rozdělování výsledku, jste v naprosto stejném režimu, jako by došlo k rozpuštění rezervního fondu. Takže jsem přesvědčen - tyto dvě varianty by měly být u PO z hlediska prokazování uplatnění slevy na dani naprosto rovnocené. 

Dobrý den, máme dotaz, týkající se aplikace § 48 a 48a zákona o DPH. Máme nejasnosti, co se počítá do celkové podlahové plochy bytu ve vztahu k celkové podlahové ploše domu. Např. v domě jsou byty, nebyty a společné prostory - půda, sklep, chodby apod. Jakým způsobem postupovat při výpočtu poměru bytů k celkové podlahové ploše domu, abychom správně stanovili sazbu DPH.

Postup pro výpočet je obsažen v informaci k uplatňování DPH u výstavby od 1. 1. 2008.

K uvedené problematice je zde obsaženo následující:

B. Stanovení poměru podlahové plochy pro vymezení rodinného domu a bytového domu

Pokud nelze podle správního rozhodnutí, případně stanoviska stavebního úřadu určit, zda se jedná o bytový dům nebo rodinný dům, nebo pokud se skutkový stav liší od stavu formálně právního, lze při vymezení rodinného domu a bytového domu postupovat metodou stanovení poměru podlahových ploch určených pro bydlení k celkové podlahové ploše. Poměr se stanoví v procentech.

Pro určení bytového nebo rodinného domu je podstatné vymezení podlahové plochy odpovídající požadavkům na trvalé bydlení.

Podlahovou plochou místností a prostorů se rozumí jejich vnitřní nášlapná plocha mezi lícními konstrukcemi stěn v půdorysném průmětu domu.

Do úhrnu podlahových ploch domu se započítává podlahová plocha všech místností a prostorů určených k bydlení, prostorů, které nejsou určeny k bydlení (například garáže, obchody, kanceláře), společných prostor (například plocha hal, chodeb, schodišť, sklepů, balkonů, teras, prádelen, sušáren, kočárkáren) a podloubí, průjezdů, pasáží apod.

Do úhrnu podlahových ploch domu se nezapočítává plocha těch místností či prostorů, které nejsou běžně přístupné uživatelům domu a obvykle slouží jako technologické zázemí (transformovny, kotelny, místnosti a prostory pro vzduchotechniku, dílny pro údržbu). Dále se do úhrnu podlahové plochy nezapočítávají šachty výtahů a podlahové plochy příslušenství domů.

Vzhledem k tomu, že se pro stanovení, zda se jedná o bytovou výstavbu, bere též v úvahu poměrná část podlahové plochy využívaná společně pro bytové a nebytové účely, doporučujeme pro výpočet následující postup.

- U bytového domu se nejprve od úhrnu všech podlahových ploch odečtou podlahové plochy společných částí domu příslušné k části domu, která odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomu účelu určena a podlahové plochy společných částí domu příslušné k části domu, která neodpovídá požadavkům na trvalé bydlení a správný poměr se určí jako podíl podlahových ploch odpovídajících požadavkům na trvalé bydlení včetně podlahových ploch příslušenství bytů k součtu podlahových ploch bytů včetně podlahových ploch příslušenství bytů a podlahových ploch prostor, které neodpovídají požadavkům na trvalé bydlení (garáž, dílna, obchod, kancelář), včetně jejich příslušenství, stanovený v procentech.

 Příklad:

Celková podlahová plocha domu je 1530 m2. Podlahová plocha bytů včetně příslušenství bytů je 800 m2. Podlahová plocha prostor, které neodpovídají požadavkům na trvalé bydlení je 600 m2. Podlahová plocha společných prostor je 130 m2.

 Výpočet: 1530 – 130 = 1400 m2

800 : 1400 = 0,57 x 100 = 57% Jedná se o bytový dům.

 Alternativně lze postupovat tak, že se společné části rozdělí poměrně mezi byty a prostory, které nejsou určeny pro bydlení a následně se stanoví podíl bytů (včetně příslušné části společných „bytových“ prostor) k celkové podlahové ploše bytového domu.

Zjednodušeně - třeba sklep může být příslušenství bytu - potom započtu k výměře "bytů". Pokud je to ale společná prostora (tedy potenciálně využitelná jak pro "byty" tak "nebyty" - tak ji odečtu). Takže Vás u těchto "vedlejších prostor" čeká rozdělování, zda se jedná o příslušenství bytu či nebytu či skutečně společnou prostoru...

Ukončili jsme investiční akci rekonstrukce školní kuchyně a to stavební práce a nákup zařízení. Chceme zařadit do majetku tj, na účet 021, 022, 028. Na tuto akci máme obdržet dotaci. Závěrečná zpráva se podává ke konci října a dotaci dostaneme asi až příští rok. Jedná se mi o to, jak máme u zařazení do majetku na karty uvést dotaci, zda máme doúčtovat na účet 403 (672 u účtu 028) a dohadný účet . Nevím, ale správnou výši dotace. Co pak uděláme s rozdílem, když bude dotace nižší? Necháme to ve stejné výši v účetnictví i v majetkových kartách. Nebo nemáme zatím uvádět dotaci na majetkových kartách a doplnit ji, až mám bude připsána na účet? Na konci roku bych stejně musela dotaci doúčtovat na dohady.

Je potřeba udělat dohady k datu zařazení, pokuste se o co nejpřesnější odhad. Případný nevýznamný rozdíl u 403 zaúčtujeme na 672, významný rozdíl by vedl k opravě zůstatku 403. Programy SW opravu zůstatku 403 zpravidla zvládají, oprava by byla ve výši skutečné 403 minus již zaúčtováné oprávky, nemuselo by dojít k přepočítávání. Takto jsme se postup pokoušeli projednat i s metodiky krajů, ke shodě úplné nedošlo, předpisy však zatím neřeší, jiný postup není moc vhodný, tak zatím doporučuji tento náš návrh. Je správnější dotaci přiřadit ihned k zahájení odpisování souvisejícího DM.

Některé vrácené soc. dávky dle zákona 366/2011 Sb. čl.VIII odst.14 jsou příjmem obce. Tyto pohledávky jsme neměli předepsány v účetnictví, byly vedeny v analytické evidenci, neboť nebyly příjmem obce,ale byly přeposílány SR a účtovány jako průtok. Jak zaúčtovat předpis těchto pohledávek a jak jejich platbu.

Předpis 315 MD / 649 D, příjem 231 odpa ...pol. 2324. Odpa bych zvolila dle stávajících odpa pro příslušnou sociální dávku.

Obdrželi jsme fakturu na opravu (odstranění závady) telefonních rozvodů v kanceláři obecního úřadu. Bude faktura v režimu PDP?

Pokud vyhodnotíme jako výkon pro zajištění veřejné správy, nemusí být faktura v PDP.

Dobrý den, jsme zřizovatelem ZŠ jako příspěvkové organizace. Škola dostává v provozním příspěvku finance na všechny energie. Pokud vznikne při vyúčtování s dodavatelem doplatek, který škola není schopna ufinancovat, požádá si o navýšení provozního příspěvku. Vznikne-li naopak přeplatek, zůstává škole. Chtěli bychom od ledna převést placení všech energií na město. Budeme mít větší odběr, proto dostaneme lepší cenu od dodavatelů energií. Škola by v provozním příspěvku na energie finance nedostala, vůbec by o energiích neúčtovala. Je možné to takto udělat? Škole vyjímáme nemovitosti ze zřizovací listiny, bude je mít ve výpůjčce. Nebo je nutné, aby škola dostala do provozního příspěvku na energie a aby město provádělo škole přefakturaci?

Není možné , aby ZŠ neměla náklady na spotřebu energií ve svém účetnictví a nevykazovala je (jednalo by se o porušení vykazování nákladů ve věcné souvislosti, zkreslení výsledků atd.). Muselo by v případě Vámi popsaného postupu  docházet k přefakturaci.