Dotazy

Asi během let 1960-1980 vznikla za pomocí obce a zahrádkářů na obecním pozemku stavba, takový sklad. Tato stavba nebyla nikdy zkolaudována, tudíž není nikde v majetku a vlastně jako by neexistovala. Obec budovu nyní po dohodě se zahrádkáři chce dodatečně zkolaudovat a zavéct do majetku obce. Proto si objednala vyhotovení projektové dokumentace skutečného provedení stavby na jehož základě bude provedena kolaudace. Prosím, jak účtovat náklady související s dodatečnou kolaudací stavby a jak je možné stavbu zavéct do majetku obce a v jaké ceně. Je potřeba si nechat vyhotovit odborný posudek?

Radši bych případ zjednodušila a opravdu zařadila jako přebytek inventarizační = vícenález ve výši RPC (odborný odhad je dobrý - buď sami dle oceňovacích předpisů nebo ZP. ) Zařazení by mělo být opravdu k datu provozuschopnosti - což je datum nabytí právní moci kolaudace. Při odpisovém plánu zohlednit, že majetek již není nový a zvolit kratší dobu odpisování.

Zápis do majetku - 021 MD / 401 D. (Existuje varianta zařazení vícenálezu zápisem 021/081, ale zde víme, že se do nákladů nikdy nedostalo, a kromě toho v posledním návrhu CUS k odpisování je verze u inventarizačních přebytků se 401 - letos není nikde řešeno, tak si můžeme vybrat, tak v jednotlivých dotazech doporučuji podle toho, jak se rozhoduji citem).

Ostatní náklady související se zařazením do majetku (náklady na kolaudaci, zaměření stavby,  případně odhad) v případě ocenění RPC dáváme do provozních nákladů, zpravidla se jedná o službu 518 (5169) poplatek 538 (5362, 5365) apod.

Dobrý den, zástupci Regionální rady tvrdí, že mohu provést opravu neuznatelných výdajů na uznatelné výdaje i po skončení roku tj. u výdajů zaplacených a proúčtovaných v roce 2010 a 2011, jednoduchým zápisem v letošním roce tzn. mínus výdaje bez UZ plus výdaje s UZ. Bankovní účet bude sedět a oni dostanou soupis z účetnictví sice v jiném roce než se platilo (???jim to nevadí). Zdá se mi to hodně divné. Vždycky jsme přece říkali, že po skončení roku nebude už možné přeúčtovávat výdaje z uznatelných na neuznatelné. Jak se k tomu postavit?

Je  možné označit nástrojem a zdrojem výdaje v případě, že máte k projektu ještě nějaké neuznatelné výdaje, které byly zahrnuty do rozpočtu projektu. Pokud již žádné takové neuznatelné výdaje nemáte, tak by se "nějaké libovolné výdaje" značit NZ neměly, to žádný předpis nedovoluje. Označení neuznatelných výdajů NZ tak, aby v součtu vyšlo saldo povoluje metodika MF. Vy se však zmiňujete o UZ - účelových znacích. Zde toto povoleno není žádným předpisem, mimoto je ve zprávách MF, že značení UZ u výdajů není povinné, že se může jen "dokreslit" fixem na dokaldy, že je povinné jen v příjmech. Já bych se tuto "umělou opravu" bála udělat. Moc nechápu, proč toto RRRS požaduje, ve vztahu k projektu stačí oddělené sledování jakoukoliv analytikou, pro RRRS nemají UZ žádný informační přínos, to je jen pro sledování ukazatelů v resortech a státních fondech, no třeba nějaký důvod mají, přesto to, co požadují předpisy neumožňují. Přesto je možné, že pro uznání dotace na tom bude RRRS trvat, pak jim vyhovte, ale jen když dají požadavek písemně a případně si ještě nechte vyjádřit kontrolora, co vám dělá přezkum, zda tento postup při přezkumu za 2012 nenapadne - zajistěte si krytí.

Naše obec by chtěla zakoupit několik ovcí pro spásání trávy v zahradě obecního objektu. Je nutno zařadit jako DHM (předpokládám, že účet 029, resp. 6129), i když cena jednotlivých kusů nepřesáhne 40.000,-- Kč? A v případě že ano, prováděly by se i odpisy? Děkuji moc za radu.

Od 2012 jsou již zvířata ve vyhlášce 410/2009 Sb. neskutečně "zmatlaná". Stavající stav je ten, že dospělá zvířata jsou na 029. Již jsem přemýšlela nad tím, co uděláme, když koupíme mládě - to dáme do nákladů, pak za tři roky dospěje a co potom?

No, takže ano, pokud koupíte "dospělé ovce" (doufám, že se nějak dá poznat, že je ovce dospělá?) , tak na 029, kategorizace II ÚOS, 01.45.11, odpisování tedy na 8 let.

Správně uvádíte - pol. 6129, účet 029 bez ohledu na výši ocenění.

V roce 2005 jsme na základě smlouvy s Ministerstvem obrany získali bezúplatným převodem starý fekální vůz. V roce 2012 ZO rozhodlo o jeho prodeji soukromé osobě za cenu 22.000,- Kč. (prodat jsme nemohli prvních 5 let) Pořizovací cena - 119.993,- Kč (účet 022) oprávka - 91.120,- Kč zůst.cena - 28.873,- Jaký je správný postup účtování v tomto případě? Musíme přeceňovat na reálnou hodnotu?

V dokumentech ke stažení mám vzor směrnice k RH, s tím, že nevýznamné nepřeceňujeme, doporučuji si to takto zavést, ve vzoru je i citované stanovisko MF o nepřeceňování nevýznamného. Vy máte netto hodnotu 28,8 tis. Kč, prodejní cenu 22, tj. rozdíl ve výši 6,8 tis. Kč je opravdu nevýznamný. Takže předpis z prodeje jen 311/646 a vyřazení prodaného majetku  553/082 a 082/022.

Jsme plátci DPH. Máme bytové hospodářství, které je od DPH osvobozené. Do jednoho bytu byla zakoupena v maloobchodě nová kuchyňská linka, ale pracovní deska byla zakoupena na fakturu, která zní: dodávka, montáž pracovní desky, kompletace kuchyňské linky. V klasifikaci produkce , kde plátci použijí režim PDP je uvedeno : montáž volně stojícího nábytku. Jedná se u montáže pracovní desky ke kuchyni o PDP, a v jaké sazbě bude DPH? Dodavatel po poradě s jejich daňovým poradcem tvrdí, že PDP nepodléhá a uplatnili DPH ve výši 20%. Předem děkujeme za radu.

Tady bych si s daňovým poradcem dovolil nesouhlasit. Situace je taková, že i podle info MFČR z roku 2008 k problematice DPH ve výstavbě je obecně toto vybavení (myslím tím vestavné kuchyňské linky) chápáno jako součást bytu - bezesporu všichni postupují tak, že u dodávek kuchyňských linek s montáží se deklaruje, že je to "zabudovaná" kuchyňská linka a dává se snížená sazba DPH.

Co se týká, zda to podléhá PDP či ne - jsem přesvědčen že ano, tady i podle GFŘ - když si najdete hned tu první tabulku GFŘ s nejčastějšími dotazy.... (z února 2012), tak pod řádkem 40 najdete

dodání vyrobené kuchyňské linky a skříně, kde je součástí její montáž do budovy

jako plnění podléhající PDP (kód 43). Nevím, jak to více zargumentovat.

Faktury na opravu veřejného osvětlení a faktury na opravu bytového fondu - byly vystaveny faktury s DPH a zaplaceny. Jedná se o přenesenou daňovou povinnost nebo ne? Máme podat dodatečné daňové přiznání a odvést znova DPH i my a následně DPH požadovat od firem zpět? Jedná se o obec. Má obec nějakou vyjímku nebo ne? V únoru nám daňová poradkyně řekla,že obec má vyjímku a do přenesené daň. povinnosti nespadá. Teď jsme ale dostali jiné informace. Předem děkuji za odpověď.

Obce výjimky nemají - pouze GFŘ a MFČR začaly pracovat s tím, že pokud dané stavby nevyužíváte k ekonomické činnosti, že se na vás režim přenesené daňové povinnosti nevztahuje.

Takže pokud je to oprava bytů - tak byty používáte k nájmu, což je činnost osvobozená od DPH bez nároku na odpočet DPH (§56) - nicméně je to činnost ekonomická. V těchto případech by PDP měla být aplikována. Jen tady na okraj - z dotazů zjišťujeme, že jsou ještě finanční úřady, které nepochopily, že se o ekonomickou činnost u činností osvobozených od DPH jedná (například požadují rovnost řádku 10 a 43, což je ale absolutním nepochopením principů fungování DPH..).

U VO bych argumentoval zatím, že to k ekonomické činnosti není (na nějaký případný navěšený rozhlas ve kterém hlásíte za peníze zapomeneme...) a proto režim přenesené dańové povinnosti nebudete dávat.

K výše uvedeným problémům zpětně - nyní je v tom takový zmatek, že bych rozhodně dodatečné přiznání nepodával a správně postupoval u nových případů. Zkuste se podívat do dokumentů, co jsme k tomu na stránkách zveřejnili ... - myslím, že je to popsáno hodně obšírně.

Dobrý den,přečetla jsem odpovědi k danému případu,ale stejně bych to potřebovala ujasnit. Česká inspekce život.prostředí nám rozhodnutím vyměřila poplatek za odebrané množství podzemní vody za rok 2011 ze zdroje vrtané studny pro veřejné koupaliště. Poplatek hradíme Celnímu úřadu. Nevím zda účtovat: 1) 2369 5362 2) 3739 5365 (dělí se pro Kraj a SFŽP, ale hradíme CÚ).

Dívala jsem se i do dotazů zpátky. Využiji váš dotaz ke sjednocení účtování:

Předpis poplatku bez záloh: 538 MD / 344 D,

Účtování poplatku přes zálohy:

platba poplatku: zálohy 344 MD / 231 3739 5365 D, ke konci roku 538 MD/ 389 D, přijetí vyúčtování poplatku následující rok, 389 MD, případně +/- 538 v rozdílu od dohady/ 344 D. Vzniklý přeplatek  - příjem následující rok MD 231 3739 2222 MD/ D 344.

Je možné volit závazek 347, jeví se mi 344 vhodnější, přeplatek lze na položku 2324, když vedeme v režimu daňovém - jako poplatek je vhodnější 2222. Položku 5365 volím dle konečného příjemce. Pokud máte od kraje jinou metodiku postupujte dle metodiky svého kraje, pokud nemáte, lze vycházet z tohoto příkladu.

Dobrý den, pořád nemohu pochopit PDP k plnění na budovách škol. Někde jsem četla názor, že se tento režim nevztahuje na vlastníka budovy a tedy zřizovatele PO, která v budovách provádí ekonomickou činnost (tedy nikoli MČ). MČ je plátce, který ale neprovádí ekonomickou činnost osvobozenou bez nároku na odpočet a PDP by se na ni vztahovat neměl. Můžete mi prosím vysvětlit jak je to správně, režim PDP ano nebo ne a proč? Zabýváme se tady i opravami za pár korun.

Zkusím zrekapitulovat myšlenku - podle jednotlivých dokumentů GFŘ má být testováno, zda daný objekt je u příjemce plnění využíván k ekonomické činnosti či nikoliv (tedy zda jedná v pozici "plátce jednajícího jako plátce"). Jsem za těchto okolností přesvědčen, že toto musí být testováno u příjemce plnění - tedy pokud opravuje Město, ale objekt nevyužívá k ekonomické činnosti, neboť jej buď svěřuje či vypůjčuje škole, potom tam nedělá ekonomickou činnost a podle dané informace by v tomto případě režim PDP neměl být aplikován.

Pokud by objekt byl pronajímán Městem dané škole, o ekonomickou činnost by se jednalo a režim PDP by měl být aplikován.

Pokud by opravu hradila škola jako plátce DPH - tady by již k výkonu ekonomické činnosti mohlo docházet a potom by byl režim PDP.

Připomínám, že v zásadě i GFŘ připustilo, že pokud je to nějaké nejasné, nebo chcete mít naprostou jistotu v aplikaci, že prostě můžete režim PDP aplikovat (i na majetku nevyužívaném k ekonomické činnosti).

Prosím o pomoc při zavedení a účtování úvěru. Úvěr je od ČS na financování výstavby Domu pro občanská sdružení, dáme ho k dispozici od 23.5.12, splácet začneme 20.1.13 - 20.12.14. Čerpání úvěru - úhrada fa = převod peněz z úvěru na BÚ a odsud úhrada. Bankovní popl.z úvěr účtu = ČS si vyinkasuje částku bank.p. z BÚ a z úvěr.účtu provede úhradu.

Převod z úvěru: 231 8113 nebo 5123 MD / 451 D.

Stržení bank. poplatků ze ZBÚ - 262 MD / 231 6330 5345 D a přijetí na BÚ k úvěrovému účtu 231.yy 4134 MD / 262 D, výpis na poplatky z BÚ vedeného k úvěrovému účtu - 518 MD / 231.xx 6310 5163.

Dost často obce o BÚ k úvěrovému účtu neúčtovaly, ale někdy se pak stalo, že tam měly zůstatky (splátka navíc, převod navíc na poplatky) a tento stav ZBÚ nebyl nikde podchycen, tak od tohoto zjištění doporučuji účtovat i na BÚ vedeném k úvěrovému účtu.

Splátky: zase převod ze ZBÚ na BÚ k úvěru a až z BÚ k úvěru: 451 MD / 231 8114 nebo 8124 D.

Úroky stejně jako poplatky, až k BÚ z úvěru zápisem 562 MD / 231 6310 (lze i odpa dle účelu, na který se úvěr čerpá) 5141 D.

Dobrý den, prosím o konzultaci k zamýšlené úpravě rozpočtu. Jedná se o DPH z titulu přenesení daňové povinnosti (RCH): do výdajové části rozpočtu se promítá 1) na ODPA a POL konkrétních stavebních nebo montážních prací, 2) při odvodu DPH na 6399 5362. Duplicita ve výdajích je korigována na položce 8901, kde se projeví uhrazená DPH z titulu RCH (zvyšuje se financování). Ptám se, zda při navyšování rozpočtu 6399 5362 mohu jako zdroj krytí této rozpočtové úpravy použít položku 8901? Magistrát nám doporučuje 8115. Je nesmyslné použít jako zdroj krytí 8901? Vlastně vůbec nejde o výdaj, je to jen korekce duplicity, která se projeví ve výkazu FIN 2-12 M.

No, to vypadá, že máte asi chybnou úvahu. Systém  (zprávy MF) je nastaven tak, aby do rozpočtu se povinnost z PDP dostala na stejné položky jako je základ daně (ve smyslu součást ceny) a na 6399 5362 jen rozdíl mezi vlastní daňovou povinností (bez PDP) a nárokem na odpočet, tedy to, co se skutečně převádí na FÚ minus PDP. V rozpočtu by se položka 8901 ani 8115 neměla ve vztahu k PDP využívat - ty výdaje totiž nejsou vůbec duplicitní. Položku 8115 je možné rozpočtovat všeobecně k vyrovnání rozpočtu, 8901 by se rozpočtovat neměla.

Při převodu DPH máte možnost účtovat přímo takto:

343 MD / 231 + RS (např. 3612 5171) z PDP dle jednotlivých faktur s PDP, zbytek +/- 6399 5362.

Nebo se právě využije položka 8901 jen jako pomocná, její využití je v tom, že nemusíte členit RS platbu ve chvíli převodu na FÚ, ale zde si jakoby tyto platby hromadíte, a pak při úhradě DPH zaúčtujete:

343 / 231 8901 D a zbytek zase +/- 6399 5362.

Ta položka 8901 má trochu obdobnou funkci jako 8115 - použijete výdajovou položku, ale stav ZBÚ se nemění , ale právě pro vyjádření, že je to z PDP zvolili 8901 jako cizí peníze na ZBÚ, nepřipadá mi správně použít jinou položku, než MF určilo ve svých zprávách, i když nejsou plně závazné, určitě je to pro vás větší právní jistota, než volit 8115 - kromě toho, na 8115 se "neúčtuje", ta se generuje automaticky. 

Zkuste se znovu podívat na příklady z dokumentu ke stažení 2012 Zprávy MFČR - DPH přenesená povinnost.  Tolik k účtování.

Dobrý den, v květnu 2012 jsem byla na školení Ing. Věry Zděnkové, prezentované jako specialistka na FKSP a sociální fondy obcí. Dle jejího výkladu lze uvolněným zastupitelům (např. starostovi) přispívat ze sociálního fondu pouze na obědy a do statutu fondu nelze dát pro ně nic jiného. Ve Vaší odpovědi z roku 2009 uvádíte, že výhod soc. fondu mohou využívat i uvolnění zastupitelé, pokud je tak stanoveno ve statutu. Omlouvám se za svůj dotaz, vypadá to, jako bych Vám nevěřila, ale Ing. Zděnková mě znejistila. Kde najdeme právní oporu? Ještě bych se chtěla zeptat, zda příspěvek na dovolenou lze čerpat i jiným způsobem než striktně zaplacením celé faktury, která je vystavena na obec a zaměstnanec doplatí rozdíl. Lze přispět Např. šekem nebo do výplaty(v tomto případě zdaněno) na základě zaplaceného dokladu, který je vystaven na jméno zaměstnance? Dle našeho auditora je toto možné, ovšem Ing. Zděnková s tímto opět nesouhlasí. Nevím, co je vlastně správně, případná kontrola může mít také jiný názor.

Sociální fond neřeší žádný předpis, tam záleží co se sjedná. To co uvádíte ohledně nepeněžitého plnění rovněž nemá vztah k sociálnímu fondu, to je pověra a týká se hlavně daňové uznatelnosti výdaje ohledně osovobození závislé činnosti. Jestli proplatíte přímo fakturu cestovce nebo vám zaměstanec předloží paragon a vy zaplatíte jemu ve výši příspěvku je v důsledku úplně stejné. (Ten přístup k nepeněžnímu plnění je militantní, tam jen záleží na tom, že opravdu je splněn účel zájezdu). Já si myslím pořád totéž, co jsem napsala - co je ve statutu schváleno zastupitelstvem, to platí. Musí se dávat pozor na zdanění závislou činností. Jinak je to přesně jak říkáte - zde se poradit nedá - každá kontrola může mít jiný názor, což taky každá má, tak třeba poslechněte to opatrnější.

Můžete mi poradit, kde se pojistit na škody způsobené výkonem povolání jako účetní, když Česká pojišťovna z pojištění odpovědnosti nehradí finanční operace. Jinou škodu způsobenou zaměstnavateli si při výkonu tohoto povolání si neumím představit.

Nevím jestli jste si s pojišťovnou dobře rozuměli, je zřejmé, že se nelze pojistit např. na dohodu o hmotné odpovědnosti, na to, že si převedete peníze na svůj účet atd., ale určitě lze pojistit za chyby v práci - např. špatný účet a odvod dotace, na sankce za chybné účtování apod.  To není finanční operace, to je zaúčtování, na to se běžně pojišťuje.

Obec směňuje pozemky s Lesy ČR, s.p. Směnná smlouva byla podepsaná v r. 2011 a bylo založeno řízení na Katastru nemovitostí, ale zahájeno až v r. 2012! Účtuji až v roce 2012. Na základě Směnné smlouvy Lesy převádějí obci pozemky za dohodnutou kupní cenu ve výši 9 246 241,- Kč . Obec převádí Lesům pozemky za dohodnutou kupní cenu ve výši 9 532.990,-, ale v účetnictví na 031 eviduje pozemky v částce: 1 836 037,-. Rozdíl směňovaných pozemků činí 286 749,- ve prospěch obce. Mám přecenit na reálnou hodnotu??? A Rozvaha – Aktiva účet 031 jde vidět velký nárůst pozemků??? Nemá být přeceněno Reálnou hodnotou? Účtování až v roce 2012! (účtuji bez ocenění na RH) Předpis výnosu ze směny MD 042 (04203100 403??) 9 246 241,- D 647 9 246 241,- Předpis pohledávky z doplatku MD 311 286 749,- D 647 286 749,- Vyřazení pozemku předávaného MD 554 1 836 037,- D 031 1 836 037,- Zařazení nabytého pozemku MD 031 (031,403???) 9.246 241 D 042 (04203100, 460???) 9.246.241,- Mám správně účtování + PAP?

Zatím v roce 2012 nemusíme přeceňovat RH majetek určený ke směně. Směnná smlouva není kupní smlouva, prodej se směně z hlediska pojmů nerovná (MF však má záměr přeceňovat RH i majetek určený ke směně - ale zatím není povinné, dá se říci, že není ani žádným předpisem povoleno). Zaúčtování máte dobře, jste velmi šikovní. PAP vypadá také dobře - opravdu volíme typ změny 403 a dáváme IČ prodávajícího - zde IČ lesů s.p. Jen ten typ změny 403 dáváme jen k 042031, k zařazení proti typu změny 460 dáváme již typ změny 410 (abychom neduplikovali pořízení, proto je tam typ změny zařazení). Princip je takový, že volím typ změny buď u 042 nebo např. při bezúplatném převodu přímo k 031. Když již zvolím typ změny k 042, tak při zařazení volím 410 - takže proti 460 vždy 410.

Dobrý den, od ledna 2011 jsme účtovali o hospodářské činnosti. Do závěrečného účtu musím zahrnout informace o výsledku hospodaření z této činnosti. Stačí uvést takto: "Od 1.1.2011 město provozuje na základě živnostenských oprávnění hospodářskou činnost – autodopravu a prodej uhlí a stavebních materiálů. Celkové náklady: Kč 580.196,03 Celkové výnosy: Kč 588.864,73 Výsledek hospodaření činil k 31.12.2011 Kč 8.668,70. Výkaz zisku a ztráty je přílohou závěrečného účtu č. 3." V komentáři k údajům o plnění rozpočtu mám rovněž uvedeno: "Položka 8901 – na tuto položku jsou účtovány příjmy a výdaje z hospodářské činnosti." Jsou tyto informace v závěrečném účtu dostačující? Musím zároveň v závěrečném účtu vypsat výsledek hospodaření z hlavní činnosti (přikládám Výkaz zisku a ztráty, kde tyto údaje jsou)?

Uvedla bych výsledek hospodaření z VHČ činil:....

Jinak dle §17 zákona č. 250/2000 Sb. jsou součástí závěrečného účtu i údaje o hospodaření a dalších finančních operacích... tak podrobně aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření. Myslím si, že by součástí závěrečného účtu měla být celá účetní závěrka obce. Tedy i rozvaha, výkaz ZZ z a hlavní i hospodářskou i příloha (u obcí). Od 2013 se bude předkládat povinně - zastupitelstvo bude muset účetní závěrku schvalovat. (novela zákona o účetnictví od 2013).

Dobrý den, budeme opravovat chodníky. Jedná se o přenesenou daňovou povinnost? Děkuji za odpověď.

Nejedná, ty se nepoužívají zpravidla k ekonomické činnosti, není potřeba - dle režimu veřejné správy - tedy dle stanoviska GF5 se zde PDP nepřenáší.