Dotazy

Na budově obecního úřadu jsme provedli rekonstrukci střechy(změna uložení) v částce 320 000,-Kč.Rekonstrukce je již hotova a předána k užívání.Na tuto akci máme písemně přislíbenou investiční dotaci 107 000,-Kč.Dotaci ještě nemáme,my jsme již celou částku zaplatili(dotace by nám měla být poslána až po našem zaplacení se zpožděním 1-4měsíce).Celkovu částku rekonstrikce potřebuji zařadit do majetku.Mám zařadit i částku dotace popř.jak mám postupovat?

Udělejte si na výši dotace dohadu zápisem 388 MD / 403 D. A k datu zařazení majetku zapište i dotaci na kartu v dohadované výši. Pokud pak dojde ke změnám, tak by měl program umožnit upřesnění 403. Vypořádání dotace, až budete účtovat: 34x MD / 388 D a případně +/- 403 D. (A vyřadit z podrozvahy dle příslibu.)

Obdrželi jsme od pojišťovny platbu 15.000,- Kč za škodu na střeše OÚ způsobenou táním ledů. Prosím o radu, jak zaúčtovat.

Předpis náhrady pojišťovny: 377 MD/649 D

231 6171 2322 MD / 377 D.

Při kontrole hospodaření nám bylo vytýkáno, že nemáme narovnány skutečné příjmy a výdaje ve výkazu FIN na rozpočet. Respektivě, že jsme neudělali rozpočtové opatření. Já jsme udělala rozpočtové opatření na výdaje s rozdílem v řadu Kč (tak aby odpovídalo skutečnosti). Rozpočtové příjmy jsem nerovnala v případě, že byly nižší než skutečnost. Dle auditorek se jedná o porušení rozpočtové kázně a C z auditu + pokuta. Můžete mě prosím napsat, kde přesně najdu z jakého zákona tato vyplývá.

Toto z ničeho nevyplývá a určitě se nejedná o porušení rozpočtové kázně, nižšími příjmy nikdo rozpočtovou kázeň neporušuje, to by se stát nedoplatil :o). Z hlediska zákona č. 250/2000 Sb. jste povinni přijmout rozpočtové opatření jen v případě nebezpečí vzniku schodku, což nižší příjmy mohou znamenat, ale nemusí, pokud někde jsou nedočerpané výdaje. Jedná se o §16, zákona č. 250/2000 Sb. , tj. kdy jste povinni přijmout rozpočtové opatření. Určitě dejte ke zprávě stanovisko a pokud rozhodli o správním deliktu, tak se odvolejte (na ty nedočerpané výdaje - tedy "nehrozbu" schodku). Jen k tomu stanovisku, když ho nezapracují, tak ho musí uvádět jako součást zprávy.

Ještě k porušení rozpočtové kázně - je definováno v §22 zákona 250/2000 Sb a  definice porušení RK nenaplnění příjmů neobsahuje. Může se spíš jednat o vyhodnocení správního deliktu - §22a, písm.c - ale delikt je to jen v tom případě hrozby schodku rozpočtu - pokud prokážete nečerpaný rozpočet výdajů do výše nenaplněných příjmů, pak schodek nehrozil a nebyli jste povinni dělat změnu rozpočtu. Situace bude horší, pokud nikde nedošlo k nedočerpání výdajů a opravdu vznikl schodek, tj. skutečné výdaje vyšší než skutečné příjmy oproti rozpočtu, to již by pak kontroloři byli v souladu s předpisem.

Dobrý den. Mohli byste mi, prosím, poradit jak správně postupovat při účtování TZ vlastního majetku ÚSC. Dlouhodobý majetek je v účetnictví veden v PC a účetně odpisován. V důsledku opotřebení majetku je rozhodnuto o provedení TZ.( Např. výměna oken domu, výměna svrchní části komunikace…). TZ má za následek změnění technických parametrů. Je možný a správný postup účtování, že ÚJ nahrazovanou část majetku vyřadí, tz. poníži původní PC a zbytek PC navýší o TZ? ( Odborným odhadem technik určí procento majetku, které bylo nahrazeno – tz. odstraněno v důsledku TZ - např. sejmuta vrchní část povrchu silnice, což činí např.30% PC a těchto 30 procent se vyřadí. Tz., že může dojít i k situaci, že ÚJ 100% vyřadí původní majetek a provede na něm TZ ). Nebo se musí původní PC povýšit o TZ a odpisovat z navýšené PC a prodloužit účetní dobu odpisování.

Upravená odpověď. Na základě připomínek (uznávám, že oprávněných) posílám opravenou odpověď na váše dotaz.

Vycházela jsem z návrhu CUS k DHM, který ještě není vydán, kde je uvedeno toto v bodě 5.6.

Dochází-li v důsledku částečné likvidace dlouhodobého nehmotného nebo dlouhodobého hmotného majetku k vyřazení věci či její části, která byla součástí tohoto majetku, aniž by tím došlo ke ztrátě způsobilosti k užívání tohoto majetku, sníží se k okamžiku vyřazení uvedené věci či její části ocenění tohoto majetku o výši ocenění vyřazené věci či její části. Míra případného odepsání vyřazené věci či její části je shodná s mírou případného odepsání celého tohoto majetku.

 Ale v §55 vyhlášky č. 410/2009 Sb. je uveden tento text:

e) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,

Zde je opravdu několik zajímavých úvah:

Když likviduji stavbu, protože není opotřebená, tak má určitou logiku, že zůstatková cena se považuje za náklad související s pořízením nové stavby, tedy nejde do nákladů, ale jde do ceny stavby.

Ale může nastat i jiná situace, např. dojde k zhroucení střechy, nebo příklad z praxe:

Město mělo zimní stadion, nemělo na rekonstrukci, tak rozhodli, že dočasně sundají střechu a budou jej provozovat jen v zimě, jako otevřené kluziště,po čase, až seženou peníze, udělají TZ a znovu krytou halu. Zde je vhodné vyřazení části stavby.

Zdá se mi toto  jako opravdu  jiný případ – toto je opotřebované, kdežto stavba nebo část likvidovaná jen kvůli výstavbě opotřebované nejsou.  Takže je určitě potřeba rozhodnout, buď je to náklad škoda 547 (např. i živelné pohromy), opotřebované 551, nebo vstupuje do ocenění pořizovaného majetku zápisem 081/021 a 042/021(v případě TZ se toto účtovat nemusí, zaúčtování je jen pro případ nové výstavby).

Tedy  za podmínek plného znehodnocení rekonstruované části je správnější (princip nenadhodnocení aktiv)   postup  zlikvidované části majetku vyřadit zápisem 551/081 a 081/021 v oceněné části, když není známá, tak odhadem podílu na celku. Tedy snížit vstupní ocenění a po dokončení TZ zase navýšit o hodnotu TZ. V případě, že k likvidaci části stavby však dochází jen kvůli nové výstavbě,  toto není potřeba (opotřebení je jen částečné), pak vlastně zůstatková cena opotřebené části jakoby do ceny majetku vstupuje (resp. v ní zůstává).  

Situace, že by došlo k plnému vyřazení, by se již nemělo jednat o TZ, ale  znovupořízení majetku. Plné vyřazení by však často ani nebylo pravdivé - např. u komunikace - úprava plochy, násep... to vše zůstává, i když se vybere základ až "na dno".
Ohledně TZ a doby odpisování - i v případě, že část majetku vyřadíte a nový pořídíte TZ, tak by mělo dojít k prodloužení doby odpisování, pokud TZ tuto dobu prodlužuje. Nový povrch silnice např. určitě dobu odpisování silnice prodlouží.  

Jsme DSO a máme hlavní a hospodářskou činnost. V hlavní činnost účtujeme pouze příspěvky od obcí a jinak tam žádný pohyb není. Důležitá je hospodářská činnost, kde provozujeme vodovod a jsem plátci DPH. Zajímá mě účtování DPH v PDP na hospodářské činnosti přes účet 241. Dosud jsem účtovala faktury:5xx a 343/321 a 321/241. Teď nevím, jak účtovat faktury týkající se PDP. Všude jsou příklady s převodem na účet 231.

V případě VHČ je postup mnohem jednodušší, problém s PDP byl ve vztahu k rozpočtu.

Takže jen: 511 nebo 042 MD, 343 MD, obojí řádek 43 / 321 D ve výši základu daně a 343 D ve výši DPH, obojí na řádek přiznání 10. Jinak musíte postupovat dle zadání pro daňové doklady řešené vaším programem SW, aby se dostalo do správných řádků.

Úhrada fa: 321 MD / 241 ve výši základu daně.

V případě, kdy se jedná o vodohospodářskou činnost, tak většinou ve výši povinnosti z PDP vzniká i zároveň nárok na odpočet, tak zde k odvodům DPH z PDP moc často nedochází (jen krácení poměrem, nebo koeficientem).

Přeji krásný den, mám prosím dotaz kam zaúčtovat 20% výtěžek FÚ z tomboly? Peníze jsem již odvedla.

538 MD / 344 D a 344 MD / 231 6399 5362 D, lze zvolit i odpa 3399 apod. (Upozornění pro ostatní uživatele stránek - zde se nejedná o příjem z loterií, ale o odvod v případě, kdy tombolu pořádala obec, a ta byla poplatníkem). 

Obec převádí na VAK kanalizační stoky výměnou za akcie. Kanalizační stoky jsou oceněny ve znaleckém posudku částkou 306.000 Kč, což je i cena prodejní a cena nabývaných akcií. Kanalizační stoky však nejsou vedeny jako samostatné stavby, ale jako součást rekonstrukce silnice, která prochází obcí - celková cena 16,535.125 tis. Kč, celá stavba byla zařazena a zkolaudována 12/2007. Neumím si poradit s tím, v jaké hodnotě stoky vyřadit.

V tomto případě by Vám asi nikdo nevytkl, kdybyste stoku vyřadila v té hodnotě ZP, tj. za 306 tis. Kč navýšenou o poměrnou část oprávek. Takže například silnice byla dooprávkována ve výši 5/50, tak vyřadím z 021 ve výši část majetku  306 tis. + 5/50 z 306 tis. Kč a z účtu 081 ve výši 5/50 z 306 tis. Kč. 5/50 - tj. rok 2012-2077, celková doba použitelnosti 50 let - musíte vycházet z vašich hodnot celkové doby použitelnosti u silnice a z výše již zúčtovaných odpisů. Ta hodnota znaleckého posudku musí odpovídat hodnotě netto , tj. 021-081.

Ještě si musíme vyjasnit účtování, trochu mě v dotazu zmátl text "cena prodejní". Dost často se sepisuje kupní smlouva na prodej stoky  a zároveň pořízení akcií peněžním vkladem. Takže si musíme ujasnit, zda se bude jednat o nepeněžní vklad nebo o vklad peněžní.

Varianta 1 - prodej stoky: 311 MD /646  D a vyřazení 553/081 a 081/021

a zároveň závazek z upsání vkladu penežního: 043 MD / 368 D.  Poslání peněz: 368 MD / 231 2321 6201 D. A předání akcií 06x MD / 043 D. Účet 06x - podstatný vliv (cca na d 50%) 061, rozhodující (cca nad 20%) = 062 a ostatní na 069 (menšinový).

Varianta 2 - Nepeněžní vklad přímo stoky:

043/368, 368 + 081/021; 06x/043 - příklad je popsán v dokumentu ke stažení:  2012  Vyřazování DM. Zde bez RS, jen jakoby přesun majetku z 021 a 081 na 06x.

-Má provozovatel nárok na vrácení části správního poplatku za VHA, když bylo rozhodnutí o povolení provozu VHA vydáno v roce 2011 na 1. pololetí 2012? Obec vrátí místní poplatek na 1.Q/2012, který firma zaplatila na začátku ledna 2012. - Musí obec vystavit nové rozhodnutí na 1.pol.2012 dle novely č.458/2011, kde by byl uveden pouze správní poplatek ve výši 5.tis. Kč za vydané rozhodnutí + ostatní náležitosti rozhodnutí? - Chápu dobře, že správní poplatek ve výši 5.tis. Kč provozovatel zaplatí za přijetí žádosti, takže pokud budou žádat o povolení na 2.pol. 2012, musí tento poplatek zaplatit znovu?

Toto není účetní dotaz, když jsem se do systému správního poplatku k VHP jednou vložila, tak jsem moc neuspěla. Takže zcela nezávazně, co si myslím, že vím a dotaz vám nebudu počítat.

Myslím si, že dle předpisu, když bylo vydáno rozhodnutí ještě před účinností zákona, že se mělo postupovat dle starého předpisu, tedy nemají nárok na vrácení správního poplatku v přepočtení na postup dle nového předpisu. Na vrácení místního poplatku asi nárok mají.

Viz první odpověď - myslím si, že nové rozhodnutí není obec povinná vydat, pokud jej vydala na 1.pol. 2012 před koncem roku 2011.

Poslední dotaz - ano, za každou žádost 5 tis. Kč.

Myslím, že k dotazům na VHP vyšly odpovědi ve zprávách MF č. 2/12dotazy a odpovědi, tak zkuste tam pohledat. Bod 5.  

Jak zaúčtovat předplacené nájemné. V lednu jsme dostali částku nájemného na 10 let dopředu - oproti zálohové faktuře. Každý další rok včetně letošního budeme vydávat fakturu na poměrnou část za rok. Nejprve jsem časově rozlišila přes 384, ale potom jsem se nějak zamotala do té zálohové faktury.

Rozdíl mezi výnosy příštích období a přijatou zálohou je jen víceméně v jistotě výši částky a v typu smluvního ujednání.  Můžete nechat na účtu 384, není to špatně. Máte však pravdu, že pokud jste vydala zálohou fakturu, tak přesnější  účetní případ je zaúčtování na účet 455 231 odpa např. 3613, pol. 213x MD / 455 D , a při každé vydané faktuře na "odbydlenou" část jen zápis 455 MD /603 D. 

Obec, plátce DPH, obdržela na základě schválené žádosti od Nadace ČEZ nadační příspěvek na ...cituji smlouvu - za účelem podpory projektu pod názvem "dětské hřiště", úhrada nákladů na vybudování dětského hřiště dle předloženého projektu.Hřiště bude umístěno na veřejném prostranství obce,volně přístupné bez poplatků,vstupných , pronájmů atd. dotaz : dodavatel bude fakturovat včetně DPH, tedy bez PDP?

Oprava dotazu

omlouvám se, ale odpověd byla chybná. Neuvědomila jsem si, že je zde vazba na úplatu, a vy v dotazu uvádíte, že žádné příjmy nebudou, tedy toto není v ekonomické činnosti ale mimo DPH, tedy bez PDP. Opravil mě Ing. Nejezchleb, doufám, že jsem vám nezpůsobila velké potíže.

Původní odpověď:

S PDP - sportovní činnost  je v režimu osvobozené, tj. ekonomické činnosti, ne v režimu veřejné správy. Jen poznámka - dotace na hřiště také bude na 403, to asi ale víte.

Dobrý den, patří do režimu revers charge oprava lampy veřejného osvětlení? Byla zničena při havárii vozidla.

Já bych to za současného stavu asi v režimu PDP nutně neřešil - z hlediska vymezení plnění tam patří (klasifikace CZ-CPA), pokud budeme ale dále diskutovat nad "využitím pro ekonomickou činnost", tak to by na sloupu musela být pověšená buď reklama nebo by tam musel být třeba rozhlas, z kterého klasicky hlásíte za úplatu.

Pokud toto není splněno, klidně v režimu mimo PDP. Nicméně jak sama asi víte - když vám to v režimu PDP někdo vyfakturuje, asi není nutné se tomu bránit - prostě prodaníte a nebude to problém. 

Vlastníme budovu školy, kterou jsme dali do výpůjčky naší příspěvkové organizaci Základní škole (uvedeno ve zřizovací listině). Nemáme z ní žádné příjmy, není to tedy pro nás ekonomická činnost. Veškeré opravy stavebního charakteru CZ-CPA 41-43 hradíme my. Chceme od našich dodavatelů, aby nám za práce účtovali cenu včetně DPH (ne dle par.92a) "postaru". Ráda bych věděla, zda je to správně. Pokud nám dodavatel vyfakturuje práce dle par.92 a), zda máme faktury vracet, nebo odvést daň za dodavatele v režimu přenesení daňové povinnosti.

Zde opravdu není potřeba PDP, vy nemáte, jak uvádíte v režimu ekonomické činnosti, osvobozené plnění dělá škola, ne obec, posuzuje se dle činnosti plátce. Když však v PDP odvedete, tak se nic neděje, v tomto případě nejste v žádném riziku - když PDP nebude, jste v souladu se stanoviskem GFŘ, kdy bude, tak jste v souladu se zákonem o DPH :o).

Dobrý den, prosím o radu. Je možné takto účtovat o RCh?: obec nemá nárok na odpočet: např. 100,- + 20,- DPH = celkem 120,- předpis 5xx MD 120,- / 321 D 100,- (řádek 10) a 343 D 20,- (řádek 10) proúčtování 231 D 20,- (pol. 5171) / 231 D -20,- (pol. 5362) platba dodavateli 321 MD 100,- / 231 D 100,- (pol. 5171) platba FÚ 343 MD 20,- / 231 D 20,- (pol. 5362) obec má nárok na odpočet: např. 100,- + 20,- DPH = celkem 120,- předpis 042 MD 100,- / 321 D 100,- proúčtovat 042xx D 100,- (řádek 10) / 343 D 20,- (řádek 10) 042xx MD 100,- (řádek 40) / 343 MD 20,- (řádek 40) platba dodav. 321 MD 100,- / 231 D 100 (pol. 6121) Děkuji

Dle RS se má účtovat tak, že v případě, že obec nemá nárok na odpočet, tak jak základ daně , tak DPH, která je součástí ceny se musí dotat na položku 5171. Ve Vašem příkladu to tak dopadne, Vy jakoby zaúčtujete položku 5362 jednou s plusem a jednou s minusem, jen v měsíčních výkazech to nadělá nepořádek, Vy jste využila položku 5362 ve stejném režimu, v jakém MF ve svých zprávách využívá položku 8901 - doporučuji tedy využít tu položku 8901 místo 5362 - v tom prvním zaúčtování, protože budete mít větší klid, že jste alespoň v souladu s metodikou MF. Účel Vašeho použití 5362 je shodný s účelem použití položky 8901. (Viz dokument ke stažení 2012 Zprávy MFČR - DPH přenesená povinnost .)

Druhý příklad, kdy je nárok na odpočet by měl spíše vypadat zhruba takto:

042 MD ř. 43 ve sloupci ZD / 321 ř. 10 ve sloupci ZD

343.xx ř. 43 ve sloupci DPH / 343.yy ř. 10 ve sloupci DPH (postupujte dle vašeho programu SW pro daňové doklady).

Pak již jen proúčtování přes RS, protože zde k odvodu nedojde:

Je více variant - varianta první , že proúčtuji až k úhradě, kdy odvádím DPH:

tj. 231 6399 5362 MD / 231 odpa dle účelu 6121 (případně přes 343.xx a yy k vyrovnání analytik -viz níže.)

Druhá varianta - přes 8901

Např. k datu předpisu si rovnou zaúčtuji DPH z PDP přes RS - ( k datu předpisu je to fajn, protože pak mám stále na 8901, kterou mám z PDP odvést).

231 8901 MD / 231 odpa dle účelu položka 6121 D

K datu úhrady DPH - převod na FÚ: 231 6399 5362 MD / 231 8901 D. ( případně k vyrovnání analytik účtů 343:   231 +5362/ 343.xx  a 343.yy /  231 8901.

Omlouvám se, to Vaše účtování příkladu s nárokem se mi zdá chybně, jak řádky přiznání, tak z hlediska RS.  

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, zda je možné na základě odborného odhadu přecenit nemovitosti. Dle dostupných informací nebylo v minulosti zaúčtováno technické zhodnocení budov, které bylo provedeno nájemci. Nedochovaly se žádné dohody uzavřené mezi ÚSC a nájemci, ze kterých by bylo patrno, v jaké výši bylo technické zhodnocení provedeno, a tudíž v jaké výši bylo započteno s nájmem a o jakou výši měla být hodnota nemovitostí zvýšena. Je možné v tomto případě jen na základě odborného odhadu provést přecenění nemovitostí? Nebude tento postup v rozporu s účetními předpisy? Děkuji.

Šlo by to v případě, že vyhodnotíte jako inventarizační přebytek, ten se smí ocenit RPC, což lze odhadem. Tedy k inventarizaci zjistíte přebytek a navýšíte hodnotu o TZ ocenění RPC. Bylo by to zápisem 021 MD / 401 D.

Může to být zde i diskutabilní, protože v případě TZ nic jakoby nepřebývá a pak lze vyhodnotit jako zúčtovatelný rozdíl při inventuře, kdy jsme zjistili chybné ocenění a potom skutečně doúčtováváme na správné ocenění, zde je odhad také aplikovatelný. Problém je s účetním postupem tohoto zúčtovatelného rozdílu, ale zatím bych také volila 401. Zde může dojít od roku 2013, až vyjde ČÚS k majetku k rozdílnému výkladu, např. u podnikatelů se inventarizační přebytky účtují proti oprávkám...

 Popisuji to i proto, že je možné, že se objeví stejný ČUS jako - tak abyste se nesetkala s problémovým komentářem...

Z hlediska DPH určitě problém není - nebylo prováděno  zdanitelné plnění při ukončení nájmu (případně) - může to být problém na straně dodavatele. Co problém potenciální je, je otázka zvýšení základu daně na dani z příjmů právnických osob (nepeněžní plnění) - to by ale bylo podle povahy smluv buď v okamžiku realizace vlastního TZ, případně při ukončení nájmu. Doporučuji přiznat za zdaňovací období, kdy navýšíte hodnotu majetku - pro jistotu a váš klid, daň si obec převádí, tak se nic nestane.

Dostala jsem od starosty za úkol sehnat informace ohledně veřejného opatrovníka a poskytovaných služeb s tím spojených. V obci bude mít pravděpodobně 25 lidí (v současnosti jich už má 8), kterým musí "Obec" dělat opatrovníka. S tím je spojeno vyřizování jejich záležitostí, ať už majetkových, zdravotních a dalších. Otázka starosty zní, jak obhájit úhradu všech nákladů s tím spojených, případně i plat nového zaměstnance, aby se nejednalo o špatné nakládání s veřejnými prostředky, když prý se v této souvisloti nejedná o výkon státní správy? Opatrovnictví prý je činnost v rámci přenesené působnosti, ale naše malá obec nemá přenesenou působnost. Kde má vzít prostředky do rozpočtu? Možná, že tato otázka je určena na jiná místa, ale přece jenom zkouším, zda s tím nemáte nějaké zkušenosti a zda byste mě nenasměrovala správným směrem, kam se obrátit. Já jako účetní můžu jedině analyticky oddělovat jednotlivé náklady, aby bylo jednoznačně vidět, kolik se vynaložilo. Co se týče rozpočtové skladby, mám dávat § 6171? Nebo spíše nějaký sociální §. A položky mám asi dávat podle povahy výdaje (5173 cestovné, atd...)?

Pozor - ohledně zaúčtování jsou to cizí prostředky, ty nemůžete vést ve svém rozpočtu, jen ty náklady na správu, ale ne vydání pro opatrované osoby ani jejich příjmy. Účtuje se jen příjem na zvláštní běžný účet zápisem zpravidla 245 MD / 378 D a hrazené výdaje za opatrované jen zápisem 378 MD / 245 D. Asi budete muset zvolit analytiky na prostředky každého opatrovaného jak k 245 tak k 378, abyste nemuseli zakládat 25 běžných účtů, to by bylo drahé.

Ohledně nákladů na správů účtů a péče o opatrované - to opravdu nevím, většinou v obcích vždy byli 1-2 lidé, tak jsem se s požadavkem náhrady za práci s tímto zatím nesetkala. Ohledně té přenesené působnosti, i úřad, který není II nebo III má často přenesenou působnost a je možné, že toto je hrazenou v souhrnném dotačním vztahu. Také se však může jednat o účelovou náhradu nákladů z MPSV - zde je vhodné vnést dotaz na MPSV, kdo uhradí náklady na správu účtů opatrovaných, na činnosti k jejich opatrování atd. Já to opravdu nevím a nic více mě k tomuto nenapadá. Možná se někdo ozve a poradí.