Dotazy

Obdrželi jsme zálohovu fakturu na opravu bytového domu. Opravy BH jsou v režimu PDP. Ale jak je to s PDP u zálohových faktur ?

Situace je v tomto případě taková, že daň se odvádí až ze zdanitelného plnění - vše vychází ze znění §92a, podle kterého je v těchto případech daň přiznána k datu DUZP.

Je nutné účtovat smlouvu o zřízení věcného břemene na podrozvahu? A pokud ano, tak na jaký účet, kdy a v jaké částce? Při auditu mi řekli, že bych to tam měla mít, ale jistí si nebyli. Například: mám smlouvu s firmou Telefónica na zřízení věcného břemene, datum podpisu z jejich strany 13.1., od nás 6.2., náhrada 2077,00 Kč (bez DPH). Asi jsem teda měla účtovat 6.2., částka 2492,40 (s DPH) - jsme plátci DPH, na účet 933???/999. A kdy odúčtovat z podrozvahy - v okamžiku, kdy vystavuji fakturu nebo dle DUZP?

Je mi líto, toto stále neřešeno, MF slíbilo v roce 2013, ale při diskusích se přikláněli k tomu, že pro VB není určeno žádné obsahové vymezení účtu podrozvahy, tedy všeobecně doporučuji nadávat VB na podrozvahu. Pokud je VB na vašem majetku, tak jste jen povinni vést majetek (u vás asi pozemek na účtu 031) s oddělenou analytikou, že na pozemku je VB.

Některé kraje v metodice nařídily vyřadit VB z podrozvahy, některé je tam vyžadují, tak se většinoo přizpůsobují obce jen metodice kraje. Když je VB na vašem majetku, tak se jedná spíše o podmíněný závazek, zbývá jen účet 986, když ve váš prospěch je VB na cizím majetku tak účet 951, ale opravdu dle znění předpisu VB na podrozvahu spíše nepatří.

Jinak se VB eviduje v podrozvaze po celou dobu trvání VB, nejen do úhrady faktury.

Váš případ smlouvy měl jít však rovnou do rozvahy zápisem 311 MD / 602 D a 343 D. (Předpokládám , že Vám Telefonica platila asi za komunikaci?). Okamžik uskutečnění účetního případu lze zvolit DUZP k datu plnění, což je návrh podání na  vklad do KN.

Prosím o radu ohledně zápočtu faktur za provedené investice na nájemné z nebytových prostor. Město pronajímá nebytové prostory. Nájemné za předmět nájmu je stanoveno dohodou smluvních stran ve výši 800 tis. Kč bez DPH ročně. Z dohodnuté částky je 500 tis. Kč přímá platba na účet pronajímatele a 300 tis. Kč závazek minimální roční výše oboustranně odsouhlasených investic nájemce do majetku pronajímatele. Nájemce provedl 2 investice a přefakturoval provedené práce na Město. První faktura ve výši 185 tis. Kč bez DPH a druhá faktura ve výši 335 tis. Kč bez DPH (vše fakturováno v režimu přenesení daňové povinnosti). Předpis na nájemné, které se má započíst, je ve výši 50 tis. Kč bez DPH za rok 2011 (59.833,33 Kč vč. DPH, jeden den nájemce nebyl plátcem DPH, proto výpočet není přesně 20% DPH), 300 tis. bez DPH za rok 2012 (360 tis. vč. DPH), na rok 2013 není přesně předpis znám z důvodu možného navýšení nájemného. Faktury jsou zařazeny na odd.§ 3639 pol. 6121 a 6129 (výdaje). Nájemné je zařazeno na odd.§ 3613 pol. 2132 (příjmy). Dotazy: 1) Je třeba mít ve výdajovém rozpočtu odboru finance na započtení těchto dvou faktur? Pokud ano, musíme je převést z jiných položek výdajového rozpočtu nebo je možné je převést z příjmového rozpočtu a to z titulu zápočtu na nájemné? Jakým způsobem postupovat? 2) Město má schválenou dohodu o investici ke každé faktuře, kde je uvedeno, že smluvní strany se dohodly, že náklady za provedení investice budou započteny na nájemné za rok 2011 (2012) a ve zbytku na následující období. Je třeba k provedení zápočtu na nájemné nějaké jiné dokumenty? Je třeba přesně stanovit, kolik činí částka za fakturu a kolik činí předpis nájemného? Pokud je nutné přesné vyčíslení, může toto být řešeno dodatkem k uzavřené dohodě o investici? 3) Ve kterém měsíci je třeba zaúčtovat předpis nájemného na tyto investice? 4) Je třeba zaúčtovat předpis nájemného na rok 2013 již nyní, když víme, že část investic pokryje i nájemné roku 2013? Jakým způsobem zaúčtovat? 5) Započítává se cena faktury bez DPH na nájemné vč. DPH? Děkuji.

1) Z hlediska RS - ve výši zápočtu, kdybyste chtěli být co nejvíce v souladu s předpisem vyhlášky č. 323/2002 Sb o RS, tak byste neměli zápočet přes rozpočet zobrazovat. Tedy účetně by se jednalo jen o zápočet pohledávky a závazku.

Např. závazek z TZ (píšete investice) - 042 MD / 321 D, předpis pohledávky z nájemného: 311/603 a 343, část k započtení jen 321 MD / 311 D , tedy bez 231 a bez RS.

2) To je dotaz spíše k vnitroorganizační problematice, než na účetnictví. Pro účetnictví smlouva k zápočtu stačí, otázkou je zda není potřeba nějak odsouhlasit a uznat výši investic a tím uznat fakturu k zápočtu - je to záležitost smlouvy a vnitřní kontroly.

3) Předpis nájemného by se měl také udělat ke splatnosti uvedené v nájemní smlouvě. Zápočet lze provést až v případě, kdy jsou pohledávka i závazek splatné. K předpisu nájemní smlouvy je zároveň povinnost odvést DPH.

4) Viz odpověď k bodu 3). Dokud není nájemné za 2013 splatné, tak máte závazek z TZ a nemůžete udělat zápočet. Nájemné za 2013 by se mělo předepsat dle splatnosti nájemného ve smlouvě.

5) Nemusí, můžete jen započíst na základ daně, ale lze započíst i na povinnost DPH, zápočet nemá vliv na výnosy a závazek z DPH, jen na výši pohledávky a závazku. Zde to vždy vyjde úplně stejně. DPH se řeší na druhé straně souvztažností. Zápis 321/311 nemá vliv na 343 vzniklé při zápisu 311/603+343, závazek z odvodu DPH neovlivní.

Město vyhlásilo veřejnou soutěž v souladu s § 847 a 852 obč.zákoníku. Odměny z této soutěže budou účtovány na položku 5021 - je to správně? Dle §4, odst 1f) ZDP cena z veřejné soutěže nepřevyšující 10 tis. Kč je osvobozena od daně. Bude-li odměna vyšší než 10 tis. Kč, kdo má povinnost ji zdanit - příjemce odměny nebo město? Je město povinno z této částky platit sociální a zdravotní pojištění? Omlouvám se, ale nejsem mzdová účetní a veřejnou soutěž jsme nikdy nedělali.

Ta položka 5021 je uvedená v RS, ale přesto to není odměna z dohody o provedení práce.

Z hlediska zdaňování a odvodů si je potřeba danou činnost nejprve zaklasifikovat. Jedná se o příjem podle §10 odst. 1 písm. ch) - tedy není to závislá činnost. Za těchto okolností by z daných aktivit nemělo docházet k odvodům na sociálním a zdravotním pojištění.

Nyní musíme jít k záležitosti jak případně zdanit - tady je to na srážkovou daň - popsáno v §36 odst. 2 písm. l) - srážková daň ve výši 15 %. K tomu se dále vztahuje ustanovení §38d) Zákona o dani z příjmů - tady je postup takový, že daň odvádí plátce (nikoliv poplatník) - tedy obec.

Jinak výše uvedená odpověď je napsána na podmínky, že se jedná o odměny nepodnikajícím fyzickým osobám. Dokáži si představit, že pro podnikající fyzické osoby v příslušném oboru se může jednat o plnění podle §7, samozřejmě pro právnické osoby pak o jejich standardní příjem, kde si kompletně zdanění řeší sami.

Jak mám zaúčtovat zástavní právo smluvní na budovu bytovky? Budovu mám vedenu na účtu 021, musí mít účet samostatnou analytiku?

Majetek v zástavě by měl mít oddělenou analytiku na účtu 021 a případně 031 (pozemek pod budovou, pokud je součástí zástavy). Nemusí to být přímo účetně, například v programu majetek jako kód využití dáte majetek v zástavě, to též stačí. Pak je ještě potřeba ve výši na kolik ručíte zástavou (hodnota dle zástavní smlouvy) zaúčtovat  999 MD /982 D na podrozvahu (závazek z poskytnutého zajištění).

Podléhají jednotlivé výdaje sociálního fondu na odměny např. za pracovní a životní výročí schválení rady nebo zastupitelstva města? Schvaluje rada popř. zastupitelstvo města smlouvy o půjčkách ze sociálního fondu (splácení 3 roky). Máme uzavřenou kolektivné smlouvu, kterou podepisuje starostka a dále zásady čerpání sociální fondu schválené zastupitelstvem. Při schvalování rozpočtu města schvaluje zastupitelstvo i rozpočet sociálního fondu.

U sociálního fondu se zastupitelstvem schvaluje jeho statut, tj. pravidla tvorby a čerpání, případně se přenese na kolektivní vyjednávání apod. Např. ve statutu je, že  pravidla čerpání stanoví rada zaměstanců s tajemníkem úřadu apod. Potom se jen dodržují pravidla. Takže odměny k pracovním výročím a jubileům životním se pak určitě nemusí schvalovat jednotlivě. U půjček je jistější schválení zastupitelstvem, ale i zde je možné přenést pravomoc a určit, kdo a do jaké výše smí o půjčkách rozhodnout a třeba dát jen v rozpočtu nebo v přímém usnesení zastupitelstvu na vědomí. Takhle to chodí v praxi a většinou k tomu nejsou připomínky kontrolorů. U půjček píšu odpověď analogicky k půjčkám FRB, když jsou dána pravidla a komise kdo o nich rozhoduje, tak pak zastupitelstvo jen schválí rozhodnutí komise. Zde z hlediska zákona o obcích je požadavek na půjčky dost jasný -v  pravomoci zastupitelstva, tak bych doporučila zastupitelstvo nějak do postupu schvalování zahrnout.

Je nutné aby směrnice obce schvalovalo zastupitelstvo, nestačí schválení starostou obce?? Na základě inventarizace majetku v PO dostala obec-zřizovatel - návrh na vyřazení DDHM - kdo schválí vyřazení, pokud je to nutné ZO nebo pouze starosta? Vyřazovaný majetek má PO v hospodaření na základě zřizovací listiny .

Výkonným orgánem obce je rada města, zastupitelstvo schvaluje např. povinně jen jednací řád. Kde tedy  není rada, tak směrnice schvaluje starosta. Návrh na vyřazení DDHM stačí schválení radou, kde není rada starostou, lze pověřit i např. vedoucího odboru, jen nemovitosti jsou ke schválení zastupitelstvu, vše ostatní rada, a ta může schválením směrnice určit jednotlivé odpovědnosti v rámci činnosti úřadu.

Teprve nyní - v dubnu 2012 - nám byla doručena faktura za odběr zboží před koncem roku 2011. Faktura je však datována v prosinci 2011, byl to účetní případ roku 2011, v účetnictvní obce však nebylo zahrnuto. Jak zaúčtovat tento doklad v roce 2012?

Dle §3 zákona o účetnictví účtujeme, kdy vznikl účetní případ, nebo kdy jsme se to dozvěděli. Pravdou však je, že ve všech vzorech směrnic k časovému rozlišení je povinnost osob odpovědných za účetní případ ke konci roku sdělit nevyfakturované dodávky. Teď se však stejně nedá již nic dělat, než zaúčtovat fa do letošního roku, to se nijak víceméně opravit nedá. (Nemůžeme opravit datum).  Předpokládám, že zboží nebylo zároveň do konce roku prodáno, tedy z hlediska VH zaúčtujete správně náklady do období s nímž souvisí, protože zboží jde do nákladů až prodejem (204). V roce 2011 byste naopak museli časově rozlišit např. aktivací na sklad (132). Takže až zase taková chyba se nestala. Zde nedoporučuji účet 408 právě z důvodu, že ke spotřebě asi v roce 2011 nedošlo - píšete, že se jedná o dodávku ke konci 2011. Účet 408 se také  používá jen pro významné částky (nad 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto k 31.12.2011). Takže v roce 2012 bude fa zápisem 504 (132 v případě účtování A) MD / 321 D.

Na místní komunikaci byl odcizen starý rošt kanalizace. Dříve než byl nahrazen, došlo k poškození automobilu našeho občana. Na tento případ obec nebyla pojištěna, občan požádal obec o náhradu škody ve výši 6 000 Kč. Zastupitelstvo bude nyní schvalovat úhradu finanční škody občanovi. Jak má znít usnesení zastupitelstva a jaké má být účtování ?

Ohledně usnesení - nejlepší je co nejvěrnější znění na skutečnost - tak schválení náhrady škody občanovi za poškození auta z důvodu odcizení roštu kanalizace....

Ohledně účtování, když je pachatel neznámý (správně by měl škodu zaplatit ten, kdo ukradl rošt), tak nelze účtovat o pohledávce - nemá konkrténí identifikaci. Takže zaúčtujete jen 549 MD / 321 D (378) a 321 (378 MD /231 2212 5192 D.

Dobrý den, prosím o radu/kontrolu při následujících účetních případech: 1/ dodávka a montáž elektronického zabezpečovacího systému v budově úřadu městyse - dle mě určitě přenesená daňová povinnost 2/ dodávka a montáž slaboproudů v objektu ZŠ - tady si nejsem jistá, jak je s režimem PDP. V budově je jídelna (obědy si může koupit kdokoliv z obyvatel) - tedy zčásti ekonomická činnost? Aplikuje se režim přenesené daňové povinnosti v tomto případě? 3/ výměna oken ve 3 bytových domech - platíme nyní zálohy, zbytek se doplatí po realizaci výměny. Zálohy jsou na zálohovém listu vždy uvedeny částkou, je uvedeno 14% DPH (ne vypočítáno, pouze údaj, že DPH je 14%). Předpokládám, že o záloze budu účtovat pouze 314/231 3612 5171, a DPH u zálohy v tomto okamžiku vůbec neřeším, až při konečném vypořádání na základě faktury (která bude v režimu PDP). Je to tak správně? Můžete mi, prosím, uvést správné účtování předpisu a vypořádání zálohy? Předem moc děkuji za Váš čas.

1. Ano, PDP

2. Tady v této záležitosti upozorńuji - i stravování žáků obecně je ekonomická činnost (osvobozená od DPH) - tedy bylo by irelevantní, zda tam chodí cizí nebo nikoliv. Co je ale rozhodující, jsem přesvědčen, že je nutno hodnotit, zda tam ekonomickou činnost provádí ten, kdo má daný vstup. Tedy pokud jste jako Město subjekt realizující opravu, musíme posuzovat, zda na daném objektu realizujete ekonomickou činnost - takže pokud objekt jen vypůjčujete, či je předán k hospodaření - potom nikoliv. Pokud ale daný objekt pronajímáte - potom skutečně byste měli v režimu PDP být.

3.  Ano - tady máte naprostou pravdu - vychází se ze znění §92a, který je považován za speciální ustanovení a zde je řečeno, že v režimu PDP se daň přiznává až ve vazbě na zdanitelné plnění (nikoliv pouze z přijatých plateb) - takže pokud máte výslovně sjednány zálohy, účtujete naprosto správně.

Potom při vypořádání (uvedeme pro jednoduchost příklad, že záloha byla 100, fakturace na konci byla ve výši 1000).

MD 314/Dal 231 100

Vyúčtovací faktura:

MD 511/Dal 321       1000

MD 511/Dal 343          140

MD 321/Dal 314         100

Obec plátce DPH, vodné a stročné vedeno v Hč.,nyní provádíme rekonstrukce ČOV.Máme přidělenu dotaci od MZe a KÚ. Investici na rekonstrukci účtuje s RS. Řešíme problém, zda je možné plně uplatňovat odpočet DPH, nebo vypočítat nějaký podíl. Vodné - vodu nakupujeme a vodovod provozujeme samy, provádíme fakturaci odběratelům.Spotřeba vody pro režii (obecní úřad) je v poměru s nakoupenou vodou od VHS 0,126% a kdybychom brali poměr vody vyfakturované odběratelům(zde nejsou připočítány plánované ztráty vody v m3) a spotřebu režie, tak bude poměr asi 0,172%. Asi nějak obdobně bychom museli i propočítat stočné. Nebo je jiný způsob výpočtu? Musíme v tomto případě rozpočítávat práce od dodavatelů podle tohoto poměru?

Myslím si, že výpočet v tomto případě je OK - je to zdůvodnitelný logický postup. V zásadě pokud jste se dostali k tomuto procentu, mělo by to být z hlediska poměrného krácení podle §75 dobré - totiž, když se podíváte na daná ustanovení - poměr se počítá na celá procenta s tím, že se zaokrouhlí "nahoru" (tedy ve prospěch poplatníka). Vám vychází tedy více než 99 % pro případy externí fakturace - tedy podle §75 zaokrouhlíte na 100 % a ve svém důsledku poměr podle §75 neuplatňujete.

Kdy se obec stane plátcem DPH? Příjmy naší obce jsou ročně (kromě daní, dotací, poplatků za TKo a správních poplatků nebo úvěru na rekonstrukci ZŠ ) jen nájmy z bytů - 200 000 kč/rok, prodej pozemků 100 000,- / rok, Příspěvek od Eko-komu cca 50 000?-/rok. Nakoupíme a bez přirážky prodáváme občanům granule na slimáky - ale to je jen cca 12 000 za rok. Neprovozujeme hospodářskou činnost, vodovod, ani kanalizaci. Jsme malá obec - roční rozpočet je okolo 6 mil. Kč.

Povinně se obec stává plátcem, když dosáhne obrat ze zdanitelných plnění a z plnění osvobozených dle §56 (jen nájemné) za 12 měsíců po sobě jdoucích 1 mil. Kč. Do obratu (§6 ZDPH) nevstupují prodeje majetku.  Jen nezapomeňte, že do obratu také vstupují tržby z lesního hospodářství.

Takže dle popisu vaší činnosti v dotazu vám povinná registrace nehrozí. Dobrovolně se obce registrují v případě významných investic do činností s budoucím zdanitelným plněním, u obcí se týká většinou jen kanalizace a vodovodů. Které činnosti jsou veřejnou správou, které osvobozené a které zdanitelným plněním najdete v materiálu DPH rozdělení činností, který je v dokumentech ke stažení.

Patří do režimu revesr charge výstavba osvětlení víceúčelového hřiště? Děkuji za odpověď

Vlastní výstavba osvětlení by obecně do kódů CZ-CPA 41-43 měla patřit - konkrétně by to bylo buď v rámci 42.99.22, variantně možná ve 42.22.2 x

Nyní byste případně dále měli zvažovat, zda v souvislosti s provozem daného hřiště budete provádět také ekonomickou činnost - pokud jsou tam například krátkodobé pronájmy za úplatu - tak je to ekonomická činnost (osvobozená od DPH) - potom PDP. Mohou tam být třeba i reklamy ... Je dost možné, že si třeba nejste jisti, jak bude přesně v budoucnosti používáno - potom doporučuji PDP aplikovat. (ZN)

Dobrý den, bohužel mi stále není jasné účtování kurzových rozdílů a jejich případné promítnutí do výkazu „Přehled o peněžních tocích“. Máme valutovou pokladnu a bankovní účet, vedený v měně EUR. Dle naší směrnice účtujeme jednotlivé pohyby cizích měn denním kurzem ČNB (nemáme stanoven pevný kurz), přepočet na aktuální kurz účtujeme k datu „mezitímní“ a „řádné“ závěrky. Příklad - pohledávka (účet 346) 100 EUR byla předepsána v roce 2011, k datu účetní závěrky byla přeceněna na kurz dne 31.12.2011 – 25,80 Kč/EUR - tedy 25.800,-. Úhrada přišla 17.2.2012 – kurz ČNB 25,--. Na příslušnou položku RS zaúčtuji 25.000,- (MD), účet 346 odúčtuji v předepsané výši – 25.800,- (Dal) – rozdíl doúčtuji na kurzové rozdíly (563). U účtu 563 zvolím AÚ dle metodiky - „ostatní úpravy o nepeněžní operace – HLČ“ (CF A.I.6. Ostatní úpravy o nepeněžní operace, B.I. Výdaje na pořízení dlouhodobých aktiv). To si myslím, že dělám správně. Teď ale přijde mezitímní závěrka. Na bankovním účtu, vedeném v měně EUR, mám např. 1.000,- EUR. V korunovém vyjádření tam mám 24.850,- Potřebuji „přecenit“ na 25.000,-. Tady mám použitou položku RS 2143. Neměla bych použít položku 8902? U účtu 663 dám AÚ jiný než výše zmíněné „ostatní úpravy o nepeněžní operace“? Hledala jsem tento problém v již zodpovězených dotazech, jsou ale již staršího data – tak nevím, jestli nebyla změna a jednou je tam uvedena položka 2143 a jednou 8902. Takže nevím, jak je to v současné době. Děkuji

Snažila jsem se i konzultovat. Tedy dle zákona o účetnictví §19, odst. 3 není povinnost dělat přepočet  na denní kurz k mezitimní závěrce. V každém případě se dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. §70  účtují výsledkové, tedy 563 neb 663. Ohledně položky: Již od vydání novely se snažím s textem a odůvodněním 8902 nějak vypořádat a nedaří se mi ani zjistit vysvětlení.  Já tomu  výkladu prostě nerozumím a zatím jsem nenašla nikoho, kdo by mu rozuměl.

V každém případě se mluví u důvodové zprávy položky 8902 o přepočtu denních kurzů tak, aby se přepočítaly na jeden kurz (jakoby pevný) k 1.1. účetního období. Když zkontroluji náplň 8902, tak se dá použít k mezitimní závěrce, ale vždy ve výši rozdílu od denního kurzu k 1.1. , což neumím zaúčtovat - nemám proti čemu, je to účetně neaplikovatelné. Na druhou stranu je pro případ přepočtu finančních účtů 8902 lepší než 2143 nebo 5142; lepší kvůli rozpočtu, na 2143 a 5142 je potřeba rozpočet upravovat, na 8902 není. Bohužel, nevím, jak si  s tím poradili dodavatelé SW, dokonce to vypadá, že 8902 lze jen generovat automaticky protože se zaúčtovat nedá, tudíž vám asi nezbude, než použít 2143 nebo 5142 i pro přepočty účtů třídy 2.

Z hlediska CF - v případě pohledávky je AU - úpravy o nepeněžní operace správně jen za určitých podmínek,  snížím pohledávku, ale peníze nepřijdou, je proti snížení pohledávky náklad, ale peníze neodejdou, ale musela bych z hlediska CF tak řešit i pohledávku, protože toto snížení pohledávky by se mi také mělo z CF vyloučit, ale to si myslím, že není zajištěné. V takovém případě by se mělo dát k 563 nějaké AU pro peněžní operace. Nevím jaké další nabídky AU ke KR  vám SW nabízí.

V případě přepočtu finančních účtů třídy 2 dojde ke snížení peněz a k nákladu - to by také měla být peněžní operace s vlivem na CF, takže jiný AÚ než "ostatní úpravy o nepeněžní operace".

V min. letech byl vykraden obecní objekt,při kterém byl majek poškozen /rozbítím okna/. Pachatel byl zjištěn a je s ním zahájeno nějaké řízení. Chce zaplatit poškození, ale bude to provádět dle měsíčních splátek. Obec na zákl. právníka s ním uzavřela "Dohodu o uznání dluhu"na konkrétní výši. Tato byla zaúčt. na podrozvahu 948 300 MD / 999 948 D. Tento měsíc již přišla první splátka. Za prvé se odúčtuje z podrozvahy a dále kam zaúčtovat příjem, který byl zaslán na složenku-tedy do pokladny.

Pokud je sepsána dohoda o uznání dluhu, tj. náhrady škody, tak bych to spíše již viděla na předpis pohledávky do rozvahy, dle délky splácení na 377 nebo 469 zápisem 377 (469) MD / 649 D ( náhrada nákladu dle §69 na výnosy). Splátky pak již jen 231 odpa dle účelu škody, položka 2324 MD / 377 (469) D. Tedy dejte do rozvahy (doklad k předpisu pohledávky je podepsaná dohoda), vyřaďte z podrozvahy.