Dotazy

Mám prosbu ohledně hospodářského výsledku příspěvkové organizace. Má zastupiteltvo obce dle zák. 250/2000 § 28 právo převést HV PO za rok 2011 do rozpočtu obce? Část HV ponechá PO k přerozdělení do fondů a větší část chce použít do rozpočtu obce. Paní účetní PO tvrdí, že ZO porušuje zákon.

Zde se opravdu může jednat o porušení předpisu, a to v případě, kdy VH je zřizovatelem PO schválen. Na druhou stranu také může zřizovatel vyhodnotit vyšší VH jako přeplatek  příspěvku a může nařídit odvod z provozu. Přes 431 se však moc nedoporučuje účtovat. Kopíruji vám k dotazu zpracování jiného podobného dotazu:

K tomu odvodu z provozu -  co se týče předpisů je řešen jako vše nedostatečně:
Zákon o rozpočtových pravidlech ÚR ani nemluví o odvodu z provozu, říká:  Zřizovatel může nařídit odvod  do svého rozpočtu, jestliže plánované výnosy organizace překračují její plánované náklady. Mluví o plánovaných nikoliv skutečných číslech -  tento odvod se stanovuje předem podle plánu -  organizacím, kterým není poskytován příspěvek na běžný provoz a pokud je jí příspěvek na provozní účely stanoven, tak je účelový a k vyúčtování - aby případná úspora nákladů nemohla ovlivnit zisk. Nedovedu si představit, že by zřizovatel předem na jedné straně dával organizaci příspěvek, který není k vyúčtování a zároveň ji nařizoval odvod, protože plánované výnosy překračují plánované náklady.  Příspěvkové organizace jsou neziskové a tak jako je plánovaná ztráta kryta příspěvkem, tak na druhé straně asi může být potencionální  nadměrný zisk regulován odvodem - říkejme tomu odvodem z provozu. Tento odvod by měl být proveden v průběhu roku a měl by být nákladem PO (předpis např. 572 MD/349 D a následně odvod  349 MD/241D - přičemž si myslím, že tento odvod není daňově uznatelným nákladem).  Pokud by organizace během roku tento odvod neprovedla, protože by zapomněla nebo by byl během roku spor o to, zda konečná skutečnost bude podle plánu a až závěr roku to potvrdil, tak si dovedu představit, že by odvod v plánované výši mohla mimořádně provést dodatečně z účtu 431 a teprve následně by byly provedeny příděly do fondů - jako oprava chyby. Jde o to, aby například FO až do výše 80 % ZHV nebyl tvořen ze zisku, který tam de facto neměl být. Ale to jde udělat i tak, že do FO nedám nic nebo jen to, co by maximálně odpovídalo správnému zisku, zbytek převedu do rezervního fondu a opravu účtování provedu z nákladů běžného roku se zapojením rezervního fondu na 648. Ani jeden účetní  postup však neodpovídá zákonu o rozpočtových pravidlech, protože ten předpokládá, že odvod z provozu bude proveden během roku. Standardy k výsledku hospodaření nemáme.  Pokud  se skutečnost během roku vyvíjí  jinak, pak má organizace jednat se zřizovatelem o změně závazného ukazatele - snížení výše odvodu, tak jako jedná v opačném případě, že  stanovený příspěvek na provoz se během roku ukáže jako příliš nízký.

O zlepšeném výsledku hospodaření se v § 30 říká:
Zlepšený hospodářský výsledek příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Dále v § 28 odst. 10 se říká, že vztah k rozpočtu zřizovatele lze měnit v neprospěch organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin. V takovém případě se nejedná o odvod z provozu, ale o snížení příspěvku z objektivních důvodů (předpoklad byl chybný).

Dá se to posoudit jen v kontextu skutečností, které se u organizace vyskytují, obecně se odvod ze 431 určitě nedá uplatnit a už vůbec ne tak, že by zřizovatel, když dodatečně zjistí, že PO má zisk (třeba proto, že jí dal vyšší příspěvek) nařídil jeho odvod. Protože ten se ukládá na základě plánu, nikoliv skutečnosti (tou by mohl být nejvýše z objektivních důvodů během roku korigován).

Jinak zřizovatelé nařizují ledacos, někdy se i s organizací domluví a když to nakonec kontroluje zřizovatel - tak zákon jde dost často stranou. Jako u nás obecně téměř ve všem. Jako výklad zákona bych to nepřipustila, jedině jako opravu nesprávnosti minulého roku -  musím to nějak udělat a standard není, tak hledám nějaké náhradní řešení a komentuji v příloze závěrky.

Kdy zařadit stavbu ČOV a kanalizace do staveb. ČOV a kanalizace je hotová, kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci v únoru. Máme povolen zkušební provoz na jeden rok, to je do 31.12.2012. Probíhá výběr koncesionáře, myslím že faktura za koncesní řízení patří také ke stavbě, ale tu budeme platit až v průběhu tohoto roku. Když bude ČOV a kanalizace už jako hotová stavba, jak se bude účtovat fa za koncesní řízení?

Ukázka, jak o tomto uvažuji v účetní jednotce:

Správně by se měl majetek zařadit k zahájení užívání. Např. u podnikatelů opravdu zařazujeme ke schválení zkušebního provozu (tím se majetek již začíná opotřebovávat, tedy se jedná o správné přiřazení nákladů k období). U obcí to není až tak důležité (nejsme na tomto daňově tak zainteresovaní, jako podnikatelé). Pro zařazení majetku do užívání potřebujeme znát nejen datum zahájení užívání, ale i výši pořizovací ceny. Pokud se očekávají po dobu zkušebního provozu významné náklady, které do pořizovací ceny patří, je možné zařadit majetek do užívání až po zjištění těchto výdajů - tedy po zjištění vstupního ocenění - postupujeme dle §3 zákona o účetnictví - účtujeme v době, kdy známe skutečnosti. V případě zkušebního provozu jste částečně krytí i předpisem, kde je uvedeno, že datem zařazení majetku je datum způsobilosti k provozu (vyhláška č. 410/2009 Sb., §14, odst. 11), na účetní jednotce je, kdy za způsobilost provozu a u kterého majetku bude považovat již povolení zkušebního provozu a kdy až např.  kolaudaci k trvalému provozu bez omezujících podmínek. Tedy máte možnost volby.

Při účtování odpisů majetku, který byl částečně pořízen z investičního transferu účtujeme také MD 403 a D 672. U účtu 672 je ale od nás požadován tzv. "Partner transakce". Co zde máme uvádět, když dotace přišla jak z EU tak i z ČR?

Opravdu mám potvrzeno z MF, že požadavek na partnera k rozpuštění dotace 67201 je jen tisková chyba, že tam PAP partnera nevyžaduje (ani nepotřebuje!, má ho přímo u 403 při zaslání dotace). Nemusíte dotace rozdělovat, dejte tam jen nějaké neidentifikované IČ např. 9997 (to má Gordic). Slíbili, že již brzy vydají opravu. Je to opravdu nesmysl - vemte si, že třeba budete rozpouštět dotaci 80 let a původní poskytovatel již dávno nebude existovat (jak dlouho budou RRRS, chtějí se zrušit nějaká ministerstva...- to uvádím jako důkaz, že je požadavek na členění partnera u 67201 chybný). Potvrzeno to bylo na jednání, kde bylo přítomno 28 lidí za ČSÚ i z MF, MF to i prezentovalo na metodickém dni s kraji. Slíbili, že toto co nejdříve zveřejní, uplynuly již 2 měsíce a pořád nic, ale slyšela jsem, že toto z MF potvrdili mailem i některým dodavatelům SW.

Pokud obdržím fa s PDP a zároveň uplatňuji nárok na odpočet, faktura došla v dubnu, ale povinnost mám odvést v březnu( DUZP), mohu i v březnu nárokovat, nebo dodržet pravidlo, že uplatňuji až při obdržení faktury a nárokovat až v měsíci dubnu a u jedné faktury bude jiné období povinnosti a jiné období uplatnění nároku?

U PDP je výjimka – držení dokladu je pro situace, kdy DPH proti vám uplatňuje jiný subjekt (je to v §73). Takže k datu, kdy je povinnost PDP zároveň vzniká nárok na odpočet, i když jsou  fa vystaveny v dalším zdaňovacím období. Tedy u PDP k datu zdanitelného plnění jak odvod tak nárok.

Hospodářský výsledek naší PO ZŠ ( 23 500,- kč) byl zastupitelstvem schválen s tím, že bude celý převeden do rezervního fondu školy a 23000 z něho bude použito do rozpočtu Zš pro letošní rok ( škola zaúčtovala 431 x 413 a zároveň 413x648 ) Částku 500,- kč ponechaly v rezervním fondu . Současně byl schválen rozpočet školy ve výši 403000 kč ( jednotlivé nákladové položky ) s dodatkem , že 23000 bude zapojeno z hospodářského výsledku-rezervního fondu . K zaslání ZŠ tedy zbylo 380 000 . Tuto částku jsme si daly do rozpočtu. Je to tak správně ? Chtěli jsme se vyhnout přeposílání peněz ze školy na obec a zpět a takto nám to bylo poraděno , až později jsem zde na stránkách našla odpověď , že to lze udělat přes účty 349 a 348, ale už to máme my na obci i škola zaúčtováno dle výše popsaného postupu a doufáme , že to není v nějakém rozporu :-) .

Vypadá to správně, jen rekapitulace - schválili jste rozpočet PO v nákladech 403 tis. Kč a provozní příspěvek 380 tis. kč a ve výši 380 tis. Kč je také v rozpočtu na 5331. Dalším výnosem školy je zřizovatelem schválený převod z RF ve výši 23 tis. Kč,  účtování 431/413 a 413/648 je dobře.

Jen v tomto případě se nedělá přeposílání peněz, to je jen v případě, když nařídíte odvod z investičního fondu. Případ zapojení RF do výnosů je opravdu tak, jak popisujete, ten se nedělá formou odvodu zřizovateli.

Prosím o radu ohledně DPH. Naše obec - plátce DPH pronajímá vodovod a kanalizaci společnosti - plátci DPH. Několik let jsme jsme pronájem fakturovali bez DPH - jako osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně. Zároveň stavíme vodovod, dotaci máme s DPH a opět nenárokujeme DPH. Letos byla uzavřena nová smlouva o pronájmu na 10 let a provozovatel vyžaduje, abychom mu vyfakturovali nájem s DPH a DPH odvedli. Prosím o radu, jak správně postupovat. Děkuji

Vodovod a kanalizace jsou beze sporu stavby. Pokud je pronajímáte plátci DPH, můžete si vybrat (vy jako pronajímatel - nikoliv nájemce), že je pronajmete buď  "osvobozeně od DPH" nebo "s daní". Toto je napsáno v §56 odst. 3 a 4 Zákona o dani z přidané hodnoty. Nájemce do tohoto rozhodnutí nemá moc co mluvit.

Samozřejmě v tomto případě je obecně lepší, aby se fakturovalo s DPH - ve vazbě na to je možno uplatnit odpočty DPH na vstupu. U vás pokud ale správně chápu je jeden problém - vy jste čerpali dotaci a DPH bylo uznatelným nákladem, neboť jste jej díky osvobozenému nájmu nemohli uplatnit. Nyní - pokud byste toto začali pronajímat s DPH, vznikl by vám potenciálně nárok na douplatnění části odpočtu DPH (§78 Zákona o DPH) - potom potřebujete zjistit, jak byste se museli chovat ve vztahu k dotaci.

Takže pokud zrekapituluji - skutečně se můžete rozhodnout. Obecně by byl nájem s DPH výhodnější, nicméně při takovéto změně si musíte pořádně pročíst dotační podmínky - jaký problém potenciálně vyplývá z toho, že byste měli právo douplatnit si část odpočtu DPH.  

Dobrý den, naše mateřská škola, kde obec je zřizovatel, byla v roce 2011 ve ztrátě ve výši 111.469,93 Kč. Jak mám zaúčtovat: pokrytí ztráty z rezervního fondu? Když k 31.3.2012 udělám přeúčtování D 431... +111.469,93 na účet D 432.. -111.469,93. Pokrytí ztráty: Ztráta mateřské školy je ve výši - 111.469,93, na rezervním fondu je částka 111.413,87 Kč. je správně zaúčtováno - 413 MD... 111.413,87/ 432 D...111.413,87 (ve výši rezervního fondu), ale aby ztráta byla vynulovaná tak chybí 56,06 Kč - to mám účetně zaúčtovat jak, prosím??

Postup uvádíte dobře: 432/431 a 413/432. Na co rezervní fond nestačí, zůstane na VH minulých let , tj. na účtu 432 MD ve výši ztráty 56,06 a příští rok až bude např. zisk, tak se zruší.

Účtují únorové mzdy, kde v předpisu mezd je zál. daň 10.200,- a dor. daň mínus 24.083,- takže 342 0110 na str. D je mínus 13.883,- Předpis mezd a zaúčt. mezd se strany rovnají /30.764,-/, ale odvody byly ve výšce 44.647,- rozdíl 13.883,- o tolik mi nesedí zůstatek bank. účtu. Prosila bych poradit, jak to mám zaúčtovat, aby mi sedel zůstatek bank. účtu.

Moc nerozumím v čem vyžadujete rovnost zůstatku účtu. Výdej je vyšší o 13.883 Kč, a ten se vyrovná buď v dalších mzdách, kdy se sníží zase odvod záloh ze mzdy nebo po zaslání přeplatku záloh z FÚ na váš účet, máte pohledávku na 342 z vyrovnání mezd a o tuto pohledávku se nemůže rovnat výplata mezd na předpis, ta se vyrovná až tou úhradou pohledávky na 342. Nevím, jak to vysvětlit - prostě na 342 zůstává pohledávka, proto není účet 342 po úhradě mezd vyrovnán na nulu.

Jak má být správně zaúčtován PAP u předpisu souhrnného dotačního vztahu u obce? Pokud jsem správně pochopila bod 2 b) Metodického postupu řešení problematiky průtokových transferů, tak by to mělo být asi následovně: MD 348 IČ kraje/DAL 672 IČ MF. Máme program GINIS, kde se PAP účtuje přes pomocný účet 797. Ta předkontace je samozřejmě zjednodušená. Do doby vydání metodiky se předpis souhrnného dotačního vztahu u obce účtoval přes účet 346. Pokud by bylo nutno uvádět u pohledávky IČ partnera aktiv/pasiv kraje, bylo by nutno změnit i pohledávkový účet z 346 na 348, protože "přímý poskytovatel" dle bodu 2 b) Metodického postupu je kraj. Podobný případ je např. i při příjmu průtokového transferu z MF na sociálně-právní ochranu dětí přes kraj obci. Má se účtovat příjem zálohy u obce na účtu 374 IČ kraje jako "přímého poskytovatele", když obec je jako konečný příjemce? Je nutno počáteční stavy PAP rozúčtovat již ke konci I. pololetí nebo stačí až ke konci roku ? Dle prezentace MF by to mělo myslím stačit ke konci roku, ale názory mezi obcemi a příspěvkovými organizacemi jsou různé. Ta metodika není vůbec jasně napsaná. Např. v bodu 1 c) je napsáno slovíčko, že se má postupovat "přiměřeně". Nevím, co si mám pod tím představit. Velice zajímavý pojem v účetnictví. Děkuji za odpověď.

Snažím se k té metodice k průtokovým dotacím (soukromě ji nazývám "zmatonikou") získat doplňující informace a dám k tomu komentář na stránky. To co uvádíte v prvním bodě mně také hodně mate - co se myslí pojmem přímý poskytovatel - buď je "poskytovatel" nebo "zprostředkovatel". Zavedení nového pojmu "přímý" mi také není jasné. Dále také musíme vycházet z CUS 703. Osobně si zatím myslím, že správně je nadále pohledávka 346 ze SR ne volba 348 za krajem - zprostředkovatelem. Vede mě k tomu ten systém - kraj, který je zprostředkovatel má pořád dávat IČ státu - např. MF, tedy není protistranou plnění.

Druhou otázkou je, jak je myšleno IČ u zprostředkovatele - tam dle obsahu analytiky 374 by se měla volit analytika 37409 a ta nevyžaduje IČ partnera.

1c je naprosto zmatečné - tam také účtujeme jen přes 374, takže není co k čemu uvádět. Ten komentář mám v úmyslu přes víkend napsat, tak Vám ho pošlu, ale zatím neumím odpovědět.

OSSZ zaslalo přeplatek sociálního pojištění, které bylo zaplaceno navíc v roce 2010 a v roce 2011. Část tohoto přeplatku bych měla vyplatit jednomu zaměstnanci, který je zaměstnán na DPČ a v letech 2011 a 2010 mu bylo omylem sraženo ze mzdy na soc. poj. více, než mělo být. Zbytek přeplatku náleží obci. Prosím, jak toto zaúčtovat? Jak zaúčtovat příjem peněz a jak výplatu části peněz zaměstnanci? Mohu přeplatek vyplatit zaměstnanci pokladnou, nebo tato výplata musí "jít" přes výplatní pásku?

U obce bych opravila náklad dle §69 vyhlášky 410/2009 Sb. na účtu, kterého se týká, tj. zápis: -524 MD a 336 MD (Pohledávka za pojišťovnou). Předpis vratky od OSSZ pro zaměstance lze provést zápisem 336 MD/ 331 D. Není povinné vyplatit při běžné mzdě a účtovat společně se mzdami,  lze vyplatit i z pokladny a zaúčtovat samostatně.  Tedy nemusí jít vratka přes výplatní pásku, ale je potřeba doložit pro další kontrolu OSSZ, že k vyplacení došlo.

Dobrý den, prosím Vás o pomoc ohledně DPH. Jsme investorem akce - kanalizace. Dodavatelem je stavební firma, která nám to účtuje s přenesenou daňovou povinností. Mě se jedná o to, že jsme majitelům jednotlivých nemovitostí vystavili faktury za zhotovení veřejné části kanalizační přípojky - forma příspěvku ve výši 3000,--Kč/přípojku. Předpis VF 377/403, zaúčtování VF 231 100 2321 3122/377. Příspěvek na investici nepodléhá DPH. Jedná se mi o to, že mezi majiteli nemovitostí je podnikatel-plátce DPH a ten po mě vyžaduje fakturu s přenesenou daňovou povinností. Myslím že na to nemá právo. Potřebuji mu to vysvětlit. Prosím o radu. Děkuji

Tady skutečně máte pravdu Vy - nicméně je asi trochu problém, že je matete tím vystavováním faktur. Z hlediska DPH je totiž rozhodující, zda dochází nebo nedochází k "plnění" - přitom u "zboží" (zahrnuje i stavby) je fakticky předpokladem přechod vlastnického práva... Nicméně ve Vašem případě nikomu nic "nepřevádíte" - pouze je dohodnuto, že dané subjekty dají dar na vybudování veřejné části kanalizace - tedy skutečně se nejedná o žádné zdanitelné plnění (nedošlo k dodání). Samozřejmě je otázka, zda by nebylo lépe v tomto  případě zaměnit fakturaci za darovací smlouvu, aby se situace vyjasnila.

Ještě mu vysvětlete, že by situace skutečně byla jiná, pokud by si od vás danou stavbu ten podnikatel kupoval (respektive byste mu ji třeba "stavěli na zakázku" - do jeho vlastnictví).

Ještě tedy přeloženo do řeči § - jedná se o to, že daný případ nesplňuje charakteristiky uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) Zákona o DPH a nemůže to být vůbec tedy řešeno v jakémkoliv režimu DPH. (ZN)

Dobrý den, v jedné publikaci jsem narazila na odpisování DM pořízeného darem. Poněvadž máme takový majetek mám dotaz zda-li je to tak správně, zda se musí takto účtovat. Je zde uvedeno, že rovněž snížíme jmění účetní jednotky účet 401 a do ostatních výnosů z činnosti účet 649 ve výši celého odpisu nebo pokud plyne peněžní užitek tak poměrnou částí. Je to podobné jako u transferu účet 403 a 672.

Asi jste na to narazila v naší knížce Účetní reforma 2010, kde to bylo uvedeno jen jako úvaha (jako jedna z možných budoucích variant), ne jako závazný účetní postup. Situace se již více vyjasnila , teď dáváme i dary (finanční) na účet 403, takže tam je režim rozpouštění jasný (403/672 v poměrné výši k odpisům). Jinak se 401 v případě věcného daru dlouhodobého majetku proti odpisům do výnosů nerozpouští, účetní předpisy to nedovolují.

Zda příspěvek na provoz od jiné obce (za žáky v MŠ) se dá poslat přímo PO nebo musí jít jako průtokový transfer přes zřizovatele, tady Obec, který jej zřízené PO přepošle?

§179, zákon č. 561/2004 Sb - školský zákon, odst. 2, písm. b.

V předpisu je uvedeno, že se neinvestiční výdaje hradí obci, která MŠ zřizuje, pokud se obce nedohodnou jinak. On to není průtokový transfer, obec zřizující MŠ přijme jako dotace od obcí a školce pak hradí příspěvek, není povinná jakoby tu přijatou část přeposlat (dává MŠ více, než jen dostane od obcí - proto to není průtokový transfer). Poslat přímo PO tedy lze jen v případě, že jste tak domluveni (smlouva) s obcí, která PO MŠ zřizuje.

Narazila jsem v souvislosti s režimem reverse charge na problém. Vznikla nám škoda - na školské budově a na budově kulturního domu. V případě odtsraňování škod se jedná o stavební práce podléhající režimu reverse charge. Školy jsou zahrnuty do ekonomických činností a kulturní dům je za symbolickou cenu probajímán. U obou objektů nebyly v souv. s přijatými plněními nikdy uplatňovány nároky na odpočet DPH z důvodu, že do oblasti školství byly často poskytnuty v rámci investic dotace a na kult.dům jsme měli dotaci i z EU. Domnívám se, že tady nárok na odpočet daně prostě není. Pojišťovna chce poskytnout náhradu na základě faktur pouze v částce bez daně, protože takové prý mají pokyny a na MF jim sdělili, že pokud je plněno v režimu reverse charge, příjemce má automaticky nárok na odpočet. Můžete mi prosím poradi, jak mám napsat zdůvodnění pro pojišťovnu, aby nám plnili včetně odvedené daně?

Zdůvodnění by asi mělo být následující:

Vzniklá škoda by v sobě měla zahrnovat veškeré náklady vynaložené v souvislosti s její likvidací a to včetně daní vynaložených v souvislosti s odstraněním dané škody. Podle nového ustanovení §92a je DPH u stavebních prací nově povinen přiznat příjemce daného plnění a to bez ohledu na skutečnost, zda má nebo nemá nárok na odpočet DPH. Nárok na odpočet DPH je spojen s naplněním obecných povinností definovaných v §72 Zákona o dani z přidané hodnoty - tedy například v situaci, kdy je daný objekt používán výhradně ke zdaňovaným činnostem (§72 odst. 1). Pokud je ale dané zařízení provozováno například ke kulturním činnostem (§61) nebo k nájmu osvobozenému od DPH (§56 ...), nárok na odpočet DPH Městu nevzniká a tudíž je nutno přiznané DPH považovat za náklad vzniklý v souvislosti s danou škodou.

Jakékoliv jiné řešení by bylo v rozporu s platnými předpisy - rozhodně nelze uplatňovat myšlenku, že PDP se aplikuje pouze v situaci, kdy danému subjektu vzniká nárok na odpočet DPH (to je v přímém rozporu se zněním §92a Zákona o DPH).

Jsme plátci DPH už 2 roky a to jsme se stali z důvodu prodeje dřeva z vlastního lesa. Zajímalo by mne jak mám účtovat výstavbu sportovního hřiště, zda DPH uplatňovat nebo ne/ je to veřejná správa?/ Dotace na výstavbu bude 1 mil.300 tis., ale tu obec dostane až po kolaudaci hřiště. Celkem cena díla bude 1mil.800 tis.s DPH / 311 tis.DPH/. Jak by měla být vystavená faktura od firmy, která práce provádí.Zda uplatnit režim přenesené daňové povinnosti u st. prací.

Pokud budete hřiště provozovat vy jako obec, tak se jedná o osvobozené plnění bez nároku na odpočet, osvobozená plnění jsou v režimu ekonomické činnosti, tedy PDP ano.