Dotazy

Přeji hezký den a prosím Vás o posouzení ustanovení, které máme doporučeno daňovou poradkyní dávat do smluv s dodavateli stavebních prací. Město se chová jako plátce DPH v plném rozsahu, nevyužívá možnosti výkladu o výkonu veřejné správy. Zjednodušeně: je nutné měnit ustanovení smluv s ohledem na novelu zákona 235/2004 Sb. § 92a – režim přenesené daňové povinnosti ? Naše daňová poradkyně doporučuje pouze doplnění textu do smluv: "Objednatel Město je plátce DPH, který poskytuje své DIČ: CZ00XXXXXX při přijetí stavebních a montážních prací a je v pozici plátce, který je povinen uplatnit režim přenesené daňové povinnosti ve smyslu § 92e zákona č. 235/2004 Sb., a to na celý objem přijatých stavebních a montážních prací." Na stanovení ceny díla se oproti předchozím rokům nic nemění a je stanovena ve smlouvě takto: Cena bez DPH Sazba DPH + hodnota DPH Cena včetně DPH (Vyčíslené DPH uhradí dodavatel nebo odběratel v souladu se zákonem o DPH. Toto považujeme za logické.) Problém má odbor, který smlouvu se zhotovitelem uzavírá a tvrdí, že ve smlouvě musí být částka, která bude zhotoviteli uhrazena, tedy v případě „reverzu“ bez DPH. Celková hodnota díla by potom neodpovídala částce uvedené ve smlouvě. Krajský úřad (dává prohlášení o výkonu veřejné správy!) má ve své smlouvě cenu díla takto: CENA DÍLA 1. Smluvní strany sjednávají cenu za provedení díla dle této smlouvy ve výši: a) stavební a montážní činnost: Cena díla bez DPH…………. Kč Sazba DPH % b) dodávka vybavení: Cena dodávky bez DPH....Kč DPH.............................Kč Cena dodávky vč. DPH....Kč Tato konstrukce ceny neodpovídá konečné ceně díla.(vazba rozpočet,smlouva, KDF) Děkuji za vyjádření.

Ve smlouvě se sjednává cena díla,  součást ceny díla je i DPH.  Text daňové poradkyně  uvedený v úvodu dotazu je vhodný z důvodu, aby bylo ze smlouvy jasné, že i když je sjednána cena díla, že v případě PDP se nejedná o závazek vůči dodavateli, ale o přenos závazku z daně na odběratele. 

Doporučuji určitě systém - cena bez daně, DPH, cena včetně DPH + text o PDP. Ze smlouvy také vyplývá závazek města, do kterého by měla být DPH započtena. Dodavatelé by s vámi navrženým textem ve smlouvě neměli mít žádný problém. Přenos DPH je jasný a vyplývá ze zákona, když uvedete text o PDP tak jste i krytí tím, ke komu vlastně závazek vzniká.

Ještě úvaha - asi však nejvíce jde o to, že náležitostí smlouvy je cena díla, a DPH je součást ceny, tak si myslím, že varianta jen uvedení ceny bez DPH není možná, to by však asi lépe posoudil právník.

Prosím o radu, jak zaúčtovat nalezené peníze /400,- Kč/, přinesla je paní, že je nalezla. A co dále s nimi ?

Nalezené peníze přejdou do vašeho vlastnictví až po půl roce (občanský zákoník). Zde je docela problém s tím, zda se někdo přihlásí, že je ztratil, jak prokáže, že jsou to právě ty jeho ztracené, tak vám asi spíše zůstanou. Nakládat s nimi jako s vlastními ale je možné opravdu až po půl roce. Je možné je vložit do pokladny 261 MD / 378 D a zatím lze i v pokladně nechat, jako cizí peníze. Při převodu na ZBÚ - až bude proveden (nemusí být vloženy na ZBÚ) bych je dala na položku 8901, až přejdou po půl roce do vlastnictví obce, tak 231 6409 2329 MD / 231 8901  D a 378 MD / 649 D. Pokud je necháte půl roku v pokladně, tak zaúčtujete jen 262/261 a 231 6409 2329 MD / 262 D a 378 MD / 649 D. Když někdo prokáže, že jsou jeho, tak 378 MD / 261 D.

V místnostech budovy OÚ máme vytápění elektrickými akumulačními kamny (pořízeny v roce 1976, cena 1 ks 6 022,--Kč vedeny každé samostatně pod svým inv. číslem, jako DDHM v ÚCR na 028. Obec bude pořizovat nové lokální vytápění-elektrokotel+rozvody+radiátory. Pořizovací cena bude cca 60 000-100 000,--Kč. Akumulační kamna vyřadím a vše bych účtovala jako opravu (6171 5171), ale nejsem si jistá zda-li to není zhodnocení stavby (6171 6121)?

Dle popisu případu bych volila TZ, nové vytápění má rozdílné parametry i rozšíření použitelnosti a lze i vyhodnotit, že se nejedná o nahrazení původního vytápění, ale celkově o zavedení topného systému. Vyřadit akumulační kamna, to ano, a nové dávat na 042 a po dokončení navýšit vstupní cenu budovy.

Obec prodala 7 bytových jednotek z osmibytového domu původním nájemníkům. 1 bytová jednotka zůstala v majetku obce a jsme tedy členem SVBJ. Od SVBJ jsme nyní obdrželi žádost o zaslání jednorázové částky ve výši podílu na bytovou jednotku ve výši 3.500,- Kč na úhradu faktury za služby právníkovi a za pojištění domu. Dále jsme obdrželi rozpis záloh na poskytované služby a poplatky na bytovou jednotku s rozpisem částek na vodné, el.energii spol. prostor, správu a fond oprav, které by měla obec měsíčně zasílat na účet SVBJ. 1.Mohu tu jednorázovou platbu zaúčtovat přímo do nákladů, tj. 518 // 231.10 3612/5169 ? 2.Dočetla jsem se z odpovědí na podobné dotazy, že fond oprav by se měl účtovat přes 469, takže bych měsíční platby na ty zálohy účtovala: 314 // 231.10 3612/5169 (zálohy na služby) a 469 // 231/10 3612/5192 (fond oprav). Na konci roku by se udělala dohada 502 (518,511) // 389 podle záloh a po zaslání vyúčtování správcem SVBJ by se dohadná položka zrušila a zúčtovala záloha . Je to správný postup? Ještě bych se chtěla zeptat, zda by bylo možné, abychom se s nájemníkem domluvili, aby ty měsíční zálohy platil přímo SVBJ a obci by hradil jen čistý nájem.Jestli by nebyl problém s tím fondem oprav.

Jednorázovou platbu můžete dát do nákladů , možná přes předpis 518/321 a 321/231+RS (tu máte dobře). Ohledně fondu oprav - ano, to byste měli účtovat vy. Určitě je vhodné, aby zálohy za služby rovnou platili nájemníci SVJB - jim také může SVBJ udělat rozúčtování služeb, tam je zbytečné dělat prostředníka, tam je přímá vazba - odběratel služeb a jejich plátce je nájemník  - a vám jako společníku VJB nájem. S fondem oprav SVJB by při tomto způsobu neměl vzniknout žádný problém.

Přeji dobrý den, reaguji na Vaši odpověď ze dne 26.3.2012. V roce 2011 ZO schválilo výsledek hospodaření r. 2010, který jsem zaúčtovala 431/432 - dle Vaší odpovědi ze dne 18.2.2011. V letošním roce jsem postupovala stejně. V měsíci březnu 2012 jsem nechala ZO schválit závěrečný účet obce (máme již zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření) a zároveň VH za rok 2011. VH zaúčtuji 431/432. V odpovědi ze dne 26.3.12 uvádíte, že VH zastupitelstvo schvalovat nemusí. Jedná se v našem případě o porušení zákona, jestliže ZO výsledek schválilo?

Určitě se nejedná o porušení zákona, není to zatím jen povinnost. Nic jste neporušili, schválení VH dle výkazu ZZ a vůbec celé závěrky zastupitelstvem je určitě vhodné, jen prostě není povinné.

Ta novela zákona o účetnictví je v posl. sněmovně od září 2011, jen není stále schválena.

Máme ve vlastnictví obce rybník (v majetku na 021 v hodnotě 50 000,- Kč) Bylo zjištěno, že k rybníku v majetku nebyla zařazena hráz. V září 2010 proběhlo podání na katastr na změnu z ostatní plochy (parcela na níž je hráz) na plochu zastavěnou. Nic jsem neúčtovala. 4.ledna 2012 proběhlo založení řízení. Nechali jsme zaměřit stavbu. Geom. plán jsem účtovala na 042 již koncem roku. Po novém roce jsme nechali vypracovat znal. posudek, který jsem obdržela 26.3. Prosím poraďte mi, jak mám zaúčtovat. V pozemcích se nic nemění, ale stavba tam byla od roku cca 1950, ale nebyla evidována v účetnictví. Je to technické zhodnocení rybníka, nebo to mám vést jako samostatnou stavbu? A jak s vedlejšími náklady (GP a ZP?)

Radši jsem opravila, měla jste pravdu je to zavádějící - takto je to lepší, že ano?

Když jste nechali zpracovat ZP na hráz rybníka i zapsat zastavěnou plochu, tak vlastně se jedná o inventarizační rozdíl, ten se oceňuje RPC a žádné vedlejší náklady se k němu nepřičítají. Takže jako vícenález zavedete hráz rybníka do staveb ve výši ZP zápisem: 021 MD /401 D a náklady na GP a ZP přeúčtujete do nákladů provozních: 518 MD / -042 MD (příklad na opravu zápisu).

Chtěla jsem se zeptat, zda obec může financovat opravu chodníků, které jsou ve vlastnictví státu (ÚZSVM). Byla by uzavřena smlouva o právu provést stavbu s tím, že by nám potom byly chodníky převedeny do majetku. O převod máme již zažádáno (chodníky se měly opravovat až po převedení, ale převod dlouho trvá).

Určitě lze financovat, když je skutečnost tato, že budou převedeny do majetku, tak bych dala na pohledávku a na účet 511 až ve chvíli, kdy dojde k převodu. V logice, že zatím opravuji cizí majetek: 311 MD / 231 2219 5171 D a k datu předání chodníků zaniká pohledávka a jedná se o můj náklad - 511 MD / 311 D.  Lze také zaúčtovat přímo 511/321 a 321/231 - jen mi ten původní návrh přišel přesnější.

Na účtě 028 máme již roky vedeny dva valníky v hodnotě 27.000,- Kč. a 37.000,-. Kč. Koncem loňského a začátkem letošního roku proběhla oprava valníků vlastní činností, čímž se jejich cena výrazně zhodnotila. O tomto zhodnocení však nebylo účtováno a v současné době bylo rozhodnuto cenu valníků navýšit na 120.000,- a 150.000,- Kč. Jak nejlépe a nejprůkazněji tento případ vyřešit? Lze udělat vlastní odhad na základě podkladů (např. vyplacené mzdy, materiál)? A jak vše provést účetně?

Pokud proběhla oprava valníků, tak se nezhodnotily. Museli byste na nich provést technické zhodnocení - změna základních parametrů, rozšíření použitelnosti...

Pokud se jednalo o TZ vlastní činností, tak byste museli zavést TZ valníků aktivací přímého materiálu a přímých mezd (pracovní výkazy, ocenění práce). Nelze jen tak rozhodnout o navýšení hodnoty majetku, musí na to být doklad. Výsledkem této akce by bylo, že nadále povedete valníky na 028 a jejich technické zhodnocení na 022, nelze (nejen) z důvodu odpisování zde postupovat jinak. Jedná se o ocenění dle §25, odst. 1, písm b), pojem vlastních nákladů najdete v odstavci 5, písm. d) zákona o účetnictví. Je jedna výjimka k ocenění RPC - v případech, kdy vlastní náklady nelze zjistit, pak RPC - to by možná bylo využitelné. (§25, odst. 1, písm l). Jen zvažte, zda je toto  opravdu nezbytně potřeba, pokud ale je postup v souladu s věrným obrazem tak se do toho pusťte. Pozor na to, aby se však nejednalo jen o opravu, ale opravdu o TZ.

Účetně by to bylo jen 022 MD / 506 D.

Dobrý den, prosím o Vaše stanovisko k následujímu problému: Město eviduje pohledávky z poplatků (odpady, psi, pronájmy pozemků apod.) počtu tisíců/deseti tisíců pohledávek. K 31.12.2012 k nim bude vyčíslovat a účtovat opravné položky. Chceme zvolit způsob, kdy z informačního systému k 31.12.2012 vytiskneme dle SÚ jmenovitý seznam pohledávek po splatnosti s počtem dnů po splatnosti (plátce, účel, č.dokladu, zúčtovací datum, datum splatnosti), který bude na konci obsahovat součty pohledávek nad 90, 180, 270 atd. dnů. K těmto součtům vypočteme celkovou částku opravných položek a tu jedním zápisem zaúčtujeme (resp. tato částka bude po zaúčtování jako zůstatek SÚ 192/194). K účetnímu dokladu přiložíme vytištěný jmenovitý seznam pohledávek. Je tento způsob přípustný a lze jej použít obecně z výpočtu opravných položek ke všem typům pohledávek nebo je nutné v účetnictví ke každé pohledávce jmenovitě účtovat opravnou položku?

OP jsou vykazovací funkcí, ne evidenční, je možné provést na základě souhrnného účetního dokladu, není nutné účtovat jednotlivě. Evidenčně však musíte zajistit při úhradě pohledávky rozpuštění OP - lze zajistit i tak, že budete upravovat hodnotu OP dle zase souhrnné sestavy k dalšímu 31.12.- tj. první OP zrušíte, nově vypočtené zavedete. Pozor na PAP - pokuty, poplatky bez IČ, ale ostatní na 19231509 vyžadují IČ partnera - tam se jednotlivému zaúčtování kvůli IČ partnera nevyhnete. Jen ještě k zaúčtování - u 315 přes 406, u ostatních již 556. Předpokládám, že v dotazu "192/194" neznamená účetní zápis, ale že to je uvedeno ve smyslu  buď 192 nebo 194, že ano? (Uvádím jen, aby to nespletlo další uživatele stránek).

Dobrý den, prosím o radu o použití Sociálního fondu. Máme stanoven ve Směrnici příspěvek zaměstnancům na ošatné ve výši 1500,- Kč. Je možné proplatit zaměstnanci paragon na oblečení z pokladny v částce 1500,- Kč? Jedná se mi o problém peněžního a nepeněžního plnění.

S ošatným je trochu problém, protože není osvobozené dle §6. Výjimku tvoří jednotné nezaměnitelné pracovní oblečení, určené zaměstavatelem pro výkon zaměstnání. Jinak se daní jako nepeněžní příjem daní ze mzdy a jsou z něho odvody SP i ZP. Musíte postupovat přesně dle §6, odst. 7, písm b). zákona 586/1992 Sb. Opravdu je pak potřeba hradit přes fakturu nebo přes "paragon".

Na 022 máme majetek v hodnotě 6,6 mil. Kč, pořizovací cena 51,2 mil. Kč, v roce 2011 jsme jej přecenili na reálnou hodnotu - snížení o 44,6 mil. Kč, 407/022. Ale teď již víme, že prodej nebude realizován, jedná se o nepotřebné zařízení kotelen, majetek bude zlikvidován fyzicky. Jak máme zaúčtovat?

V tomto případě bych se pokusila o nápravu stavu k věrnějšímu vyjádření VH. Kdyby majetek nebyl přeceněn na RH, tak by byl dooprávkován a pravděpodobně by k němu asi i byla vytvořena opravná položka. Je potřeba zjistit výši dooprávkování, pokud zjistit nelze (není známo datum zařazení do užívání), tak ve výši 40% a OP bych dotvořila do výše v jaké jste odhadovali prodejní cenu. Tedy zápisy: 022/407, 406/082 ve výši dooprávkování dle  zvolené metody, a 406/164   v rozdílu zůstatková cena po dooprávkování minus odhad prodejní ceny, obojí přes změnu metody (406). V roce 2012 vyřadíte likvidací zápisem ve výši zůstatkové ceny: 551 MD / 082 D, 082 MD / 022 D, a zrušíte OP 164 MD / 556 D - tím zrušením OP se zlepší VH - sníží se jakoby náklad z likvidace. Tento postup zatím neřeší účetní předpisy, ale je nejvíce v souladu s věrným obrazem VH za rok 2012, tj. zaúčtováním nákladů do období s nímž věcně a časově souvisí.

Musí být zastupitelstvem obce schválen v roce 2012 výsledek hospodaření obce za rok 2011?

Zatím ještě nemusí, novela zákona o účetnictví , který vyžaduje schválení a mění i zákon o obcích dosud nevyšla (sněmovní tisk 558/0, 2. čtení - www.psp.cz, sekce dokumenty). Připojuji citaci z návrhu novely zákona:

Změna obecního zřízení

Čl. XV

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),¨... se mění takto:

 V § 38 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou “Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví.”.

“q) schvalovat účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.”.

 V § 102 odst. 4 se slova “a l)” nahrazují slovy “, l) a q)” .

Prosím o radu, příjmy z úhrad dobývacího prostoru - položka 2343 do loňského roku účtovaná na 639. Je možné v letošním roce použít účet 609 ?

Ano, je to možné, je to i přesnější  než 688. 

Jedná se o DPH u vodného a stočného. Začátkem dubna budeme provádět v něší obci odpočty vodoměrů za období říjen 2011 - březen 2012. Občané platí vodné/stočné vč. DPH (3 měsíce do konce 2011 10%, 3 měsíce v roce 2012 14%). Je možné počítat z této celkové částky DPH s nějakým poměrem, tj. např. 50% z částky s 10% DPH a 50% se 14% DPH? Nebo musíme vše počítat se 14% DPH? Aby bylo pro účely daňového přiznání v pořádku. Předem moc děkuji za Váš čas.

Pokud se podíváte do přechodných ustanovení, tak je tam napsáno následující:

 Při dodání vody, při poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod a při dodání tepla nebo chladu je plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění se dnem uskutečnění zdanitelného plnění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oprávněn stanovit spotřebu samostatně za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a samostatně za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na základě odečtu z měřicích zařízení ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebo na základě propočtu, je- li odečet z měřicích zařízení proveden až po tomto dni. V těchto případech pak u spotřeby za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátce uplatní sníženou sazbu daně platnou v tomto období a u spotřeby za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona sníženou sazbu daně platnou od tohoto dne;

Takže se připouští i varianta, že stanovení rozdělení na 10% a 14 % se provede propočtem - není napsáno ale jak - mělo by se jednat o něco relativně průkazného. Nemám zkušenosti, zda je prostý časový test možný, osobně bych se snažil pokud by to bylo možné třeba z nějakého celkového objemu "vyrobené vody" ve 2011 a 2012 (nevím, jak vodu pořizujete - zda třeba máte vrty a jsou na nich nějaká měřidla ...). Samozřejmě, pokud se rozhodnete dát na vše 14 %, stát se asi zlobit nebude (nicméně myslím, že je to zbytečné a rozdělit na 10 % a 14 % bych se snažil).

Prosím o radu jak postupovat. Obec má jednu PO- MŠ. V roce 2002 byla vystavena zřizovací listina, ve které je uvedeno v bodě V.vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele - cituji"z majetku ve vlastnictví zřizovatele dle výpisu z evidence nemovitostí -list vlastnictví č..KU se bezplatně předává organizaci do správy k jejímu vlastnímu hospodářství využití na dobu neurčitou nemovitý majetek v celkové hodnotě (což je hodnota poloviny budovy MŠ). Dále se organizaci předává z majetku zřizovatele movitý majetek v úč.hodnotě dle inventarizace (drobný hmotný majetek). Obec o převodu 1/2 budovy nijak neúčtovala, v evidenci vede celou budovu, všechny opravy jdou z rozpočtu zřizovatele. Drobný majetek obec snížila o hodnotu, kterou převedla PO. Příspěvková organizace ve svém účetnictví v roce 2003 1/2 budovy zaúčtovala na účet 021 a zároveń odepsala 081. Na doporučení auditora byla v letošním roce vytvořena nová "Zřizovací listina" jejíž účinností pozbývá platnost původní zřiz.listina včetně všech doplňků. V bodě V.vymezení majetku je uvedeno - cituji "k plnění hlavního účelu a předmětu činnosti se organizaci k jejímu užívání předává celé první patro budovy č.p. ..., společná vstupní chodba a schodiště a celý pozemek. Výše uvedené nemovitosti jsou v majetku zřizovatele. V účetnictví obce se podle mně nic nemění. Ale co v PO? Může na základě nové zřizovací listiny odúčtovat 1/2 budovy zápisem -021/-081 a zaúčtovat do podrozvahy 9../999 ?

Ta první varianta byla opravdu chybně - bezúplatně předat (vlastník PO ) a předání k hospodaření (vlastnictví zřizovatele) není možné, to jsou dvě hodně rozdílná řešení. Ale tato druhá není o moc lepší při variantě, že nepředáváte do správy celou budovu, ale jen její část. Právě pro tyto případy byl povolen PO i pronájem nebo výpůjčka od zřizovatele. Zde byste museli určit nějaký ideální podíl na budově (případně i na pozemku) a část budovy a část pozemku by měla vést ve své rozvaze PO - jedná se o majetek předaný k hospodaření který eviduje a odpisuje příspěvková organizace. Opravdu je to tak, že jej eviduje a případně odpisuje PO, i když zůstává ve vlastnictvi zřizovatele (§28 zákon o účetnictví). PO by tedy nadále měla vést cca 1/2 budovy a vy byste z účetnictví obce měli cca 1/2 budovy vyřadit. Obdobně byste takto měli vést i pozemky - cca 1/2 vy, 1/2 PO. V podrozvaze na 903/999 tu cca polovinu budovy a cca 1/2 pozemku bude mít zřizovatel, ne PO. (To asi teď nemáte radost, že jste se ptala, že ano?).