Dotazy

Naše město obdrželo 50% grantu od nadace Jihočeské cyklostezky. Smlouva dorazila až po obdržení částky. Grant použijeme na akci, kterou bude ukončena cyklistická sezóna. Dalších 50% obdržíme po ukončení projektu. Účtovala jsem příjem grantu od nadace 231 0100 pol. 2324/672 0950. Je to správně?

Správně je: 231 odpa asi 3429 - pol. 2321 MD / 374 D, pokud je k vypořádání, 672 D jen pokud nemusíte grant nijak vyúčtovat.   

V roce 2009 jsme dostali od kraje dotaci na rekonstrukci ČOV ve výši Kč 2.920.000,-- (jo, jo, opět ta ČOVka). Částka měla činit 10% nákladů stavební a technologické části. Jenže reálný rozpočet byl nižší a tak teď musíme kraji vrátit část dotace ve výši Kč 564.422,--. Prosím o radu, jak zaúčtovat, protože jsme dotaci od prosince loňského roku začali rozpouštět do oprávek. Doufám, že se vyjadřuju přesně, nicméně bude asi potřeba více info, které ráda dodám.

Nejde jinak než snížit 403, co je dooprávkováno, tak je, musíte snížit jakoby zůstatkovou hodnotu 403 a dále rozpouštět ze snížené částky, doufám, že to  program na majetek zvládne a zkousne. Takže závazek 403 minus D/ 349 D a vratka 349 MD / 231 6402 5366 D - v režimu finančního vypořádání.

(Kdyby náhodou program nezvládl, tak je pak jen možné zaúčtovat přes 572 jako náklad z transferu, ale určitě by bylo správnější napravit 403).

Prosím o radu, jak správně zaúčtovat pořízení obecních znaků (znak, prapor, standarta). Z faktury lze vyčíst pořizovací hodnotu jednotlivých předmětů, která je vždy nižší než 40 tis. Kč. Mám účtovat jako DDHM: paragraf 3399 (nebo 6171, nejsem si jistá) 5137, 028/088 a nebo jako celek, kdy hodnota je 79 600,-Kč, tedy DHM: a to účtovat již na položku 6127 a 032/042. Nechce se mi to účtovat na položku 6122 a pak 022/042 a pak odepisovat, protože se domnívám, že na obecní znak a prapor se nahlíží jinak, než každý jiný pořízený DHM. Na zvláštní faktuře je fakturována digitalizace znaku a praporu na CD v hodnotě 9 450,- Kč a tu mám zaúčtovat jen na položku 5169 ?

Lze jako DDHM na 028 (558/321; 028/088), CD do služeb. Jako kulturní předměty na 032 to lze taky jednotlivě (na 032 dáváme majetek bez ohledu na výši pořizovací ceny)  - tam se neodpisují. U 032 by šlo CD rozpustit do pořizovací ceny jednotlivých kusů. Zde s ohledem na vyjádření nákladu je možná přesnější 558 a DDHM, protože může docházet k opotřebení předmětů - ale jistá si tím nejsem, ten kulturní přínos je možná vyšší...  (Rozhodnutí je na vás). Výhoda 032 - do nákladů půjde až při vyřazení.  

Prosím o postup účtování: Přijaté zálohy na služby v roce 2011 - 100.000,- Kč Účtováno: 311/324 231 010 /311 388/602 Prosím o postup vyúčtování v tomto roce - skutečné náklady na služby ve výši 80.000,- Kč (přeplatek záloh)

Nyní uděláme předpis pohledávky z vyúčtování: 311.xx MD  ve výši 80,- / 388 D ve výši 100,- 602 minus D ve výši 20

pak zúčtujeme pohledávku se zálohou ve výši 80: 324 MD / 311.xx D

Zůstatek na 324 D ve výši 20,-  bychom jako přeplatek měli vrátit těm, co platili zálohu: 324 MD / 231 + RS (nebo 241 ve VHČ) D.  

Prosím o radu: kompenzace nájemného za nebytový prostor SEBA: v roce 1999 se uzavřela smlouva, kde se město a SEBA dohodli na kompenzaci nájemného ve výši 1 413 364,49 Kč (provedené opravy v nebytovém prostoru spol. SEBA) s předpokladem nájmu 12 let počínaje rokem 2000 až po dobu 31.12.2011. Byl zaúčtován zápis náklady 410 (511) MD / závazek 379 (459)Dal ve výši 1 413 364,49 Kč tím,že se každý rok prováděla kompenzace nájmu 315 (311)MD / 215 (603) Dal = předpis nájmu a zároveň zápis 459 / 311 = úhrada=kompenzace. V roce 2011 skončila, dle smlouvy dohoda o kompenzaci nájemného a na účtu 459 závazky zůstala ještě částka 191 247,49 Kč, od roku 2012 nám SEBA již platí nájemné. Jak mám nyní zrušit závazek na účtu 459….. zaúčtuji 459 MD , ale proti kterému účtu na straně DAL ????

Je potřeba ověření od SEBA, že k vám již nemá pohledávku, pak zaúčtujte 459 MD / 649 D jako vyřazení závazku - protože jste PAPaři - jedná se o typ změny 720, u účtů 649 musíte volit AU PAP 649.99 ne 649.01 - tam obsahově patří jen na základě dvoustranné dohody - což by znamenalo odpuštění , to na váš případ nevypadá. Jedná se jen o dodatečné upřesnění výše závazku. Jinak jste šikulky šikovné, o případu jste účtovali zcela přesně!

Naše obec má uzavřenou veřejnoprávní smlouvu s městem k zajištění výkonu přenesené působnosti na úseku evidence obyvatel,konkrétně zapisovat údaje vedené v informačním systému evidence obyvatel.Dnes nám došla výzva o úhradu nákladů za provedené úkony ve výši 190 Kč za rok 2011.Jak tento úkon zaúčtovat?

Předpis nákladu: 572 MD / 349 D, úhrada 349 MD / 231 6171 5321 D + Záznamová jednotka, pokud je zajišťující město v jiném okrese nebo jiném kraji.

Prosím o informaci, zda zasklení okna v sokolovně, kterou částečně využíváme pro ekonomickou činnost podléhá PDP. Sklenáři vystavili doklad včetně DPH, my jsme to tak i zaplatili a teď hledám, co s tím. Přece se jedná o budovu sokolovny a nikoliv stavbu. Ale jak píšete ve svém rozboru této problematiky - není to volná skříň, ale povětšinou rozbité okno nebo vnitřní dveře. A další faktura (rovněž zřejmě nesprávně proplacená) se vztahuje ke stejné budově a je to oprava stolů. Jak mám prosím postupovat a je naší povinností hlídat, jaké doklady nám vystavují naši dodavatelé služeb? Je naší povinností upozorňovat na skutečnost, že se pravděpodobně jedná o PDP? Sama v tom mám zmatek a ještě mám dělat účetní živnostníkům? Já vím, je to složité pro všechny....

Případné stížnosti prosím směřujte na MFČR a GFŘ. Bohužel zákon je napsán tak, že pokud by se mělo jednat o PDP, jste povinni přiznat DPH v případě takového uskutečněného plnění. Nezbývá tedy než dodavatele hlídat, faktury vracet, případně proplácet jen základy daně, pokud vystaví špatně .... Samozřejmě nevíme, zda FU bude tolerantní či nikoliv - systém fakticky začíná a skutečně se až tak v horizontu 1/2 roku začneme (nejdříve v optimistické verzi) dovídat, jak na porušení pravidel týkající se PDP  budou reagovat FU.

Rozhodně je potřeba již v objednávkách či smlouvách dohadovat, v jakém režimu to bude děláno

Z prací které popisujete :

- oprava okna - ano to je PDP - máte přiznat daň - snažil bych se s dodavatelem dohodnout opravu dokladu (pokud to nějak nepůjde...) asi risknout a nechat ve standardním režimu (předpokládám, že nejde o tak zásadní finanční sumy)

- oprava stolu - tady ale PDP není - není to stavební práce (ZN)

Mně se hrozně Vaše poznámka, že máte dělat účetní živnostníkům líbila, je moc trefná (IS)

Obec koupila dveře na čističku. Dveře přivezla firma (obec neměla tyto dveře jak dopravit), která je koupila ve stavebninách. Vystavili nám pokladní doklad vč. DPH. Na Vašich stránkách jsem se dočetla (dotaz ze 17.1.2012), že se jedná o reverse charge. Jak tedy postupovat v praxi. Tzn., že obec dá objednávku, kde uvede, že je plátcem DPH a že podle § 92....... atd. Stavebniny, nebo jiná firma nám musí vystavit doklad bez DPH? Co však s tím, když už máme daňový doklad? V únoru jsme koupili dveře do kulturního domu, tam si DPH odečítat nemůžeme. Jako doklad máme paragon z obchodního domu.

 Pořízení jen zboží (ve smyslu DPH zboží, ve smyslu účetním materiálu) včetně dopravy, který vstupuje do ceny zboží  není v režimu PDP. V dotazu ze 17.1. se jednalo o fakturaci truhlářské práce na výměnu dveří.

Skutečně musíte rozlišovat mezi dodáním zboží (byť s dopravou) - potom rozhodně nemůže toto spadat do CZ-CPA 41-43. Abychom se mohli začít bavit o CZ-CPA 41-43 , musí dojít nezbytně k instalaci daného "zboží" do stavby a to v podobě prací zde popsaných.

Jsme plátci DPH, vystavuji (letos poprvé) fakturu na ocelový odpad - přenesená daň.povinnost - bude účtování stejné jako loni, není nějaká změna? Předpis 311/649 ZJ 625 ??

Pokud se týká prodeje odpadu, není zde se stavem po 1. 4. 2011 sebemenší rozdíl. Jen připomínám, pokud by ten odpad prokazatelně pocházel z výkonu veřejné správy (šrot vzniklý ze sběru komunálního odpadu - tedy od občanů), mělo by se jednat o plnění, které není předmětem daně a šlo by to úplně mimo vykazování v rámci DPH (ani byste nevystavovali doklad podle §92a odst. 2). Samozřejmě častější je asi situace, že to nevíte (respektive nejste třeba schopni prokázat - může to být ze sběrného dvora, kam jsou odpady ukládány "společně") - potom přesně jak popisujete.

Mám dotaz ohledně záloh. OÚ pronajímá byty, nájemníci si včetně nájmu hradí zálohy na vodné. OÚ platí zálohu dodavateli Vak ve výši 1290Kč - já účtuji měsíční zálohu D 314 MD 231 3612/5151. Nájemníci platí zálohu za vodné OÚ celková částka za měsíc tj. 1200 Kč - účtuji pouze na stranu D 231 3612/5151 mínus 1200 Kč, zase strana D 314 plus 1200 Kč. Účtuji to asi divně že? No a v lednu r. 2012 mi přijde FA od Vak za celý předešlý rok tj. 2011 OÚ má přeplatek 800 Kč (tady už nevím jak zaúčtovat), dále udělám vyúčtování s nájemníky, někdo má přeplatek, někdo nedoplatek podle spotřeby vody v bytech (no a to taky nevím jak zaúčtovat přeplatky a nedoplatky od nájemníků) nájemníci mi přijdou platit až v letošním roce tj. 2012. Nejsme plátci DPH.

Opravdu to takto není dobře. Na 314 je pohledávka za dodavatelem - záloha do doby vyúčtování. Tam musí zůstat až do přijetí vyúčtovací faktury od dodavatele. Od nájemníků je záloha 324 - závazek do doby vyúčtování nákladů z vaší strany.

Jak účtovat v tomto režimu nejlépe uvidíte poměrně podrobně rozepsané v dokumentu ke stažení: 2010 Služby k nájemnému přeprodej

Potřebovala bych poradit se zařazením nehmot.maj.,který jsme pořídili z investiční dotace,jedná se o software v hodnotě 300 tis., ten jsme zařadili na ú.013 a 10 licencí v celkové částce 298 tis.,které jsme zařadili jednotlivě na ú.018. Nyní mám problém s rozpouštěním investič.dotace(527 tis.),která se váže na odpisy,protože maj.zařaz.na ú.018 se neodepisuje. Napadlo mě,že bych těch 10 licencí zařadila na jednu kartu na ú.013 v celkové částce 298 tis. Myslíte,že by to šlo takto vyřešit?

Jestliže jste dali licence na 018, tak je potřeba zároveň rozpustit dotaci k těmto licencím 403/672. Pozor na dotační titul, zpravidla není uznáváno použití investiční dotace na DDNM - 018. Zaúčtování v roce 2011 by správně bylo přes 518 a 018/078 - tedy do nákladů. Vůbec není problém mít 10 licencí evidovaných na účtu 013, jedná se o náklad na pořízení DNM - možnost legálního užívání. Obávám se, že vaše rozhodnutí "rozsekání" licencí na jednotlivých DDNM je rizikové ve vztahu k titulu dotace a není to ani věrné zobrazení charakteru majetku. U licencí  při zařazení do majetku zpravidla nevycházíme z hodnoty jedné licence, ale z celkové hodnoty licencí k jednomu SW. Není to však nikde striktně dáno. Určitě však nesmí na 403 zůstat majetek, který je již do nákladů zúčtován.

Vím že o soc.fondu již bylo napsáno mnoho informací,ale stále nevím,jak správně postupovat. Máme schválen soc.fond pro zaměstnance a uvolněné zastupitele.V rozpočtu máme účelově vázané prostředky na tyto příspěvky. OZ rozhodlo,že nebude zřízen zvláštní účet/obec povinnost nemá /a nevyčerpané prostředky se nebudou převádět do dalšího roku. Do současné doby jsem čerpání účtovala z rozpočtu s org.znakem,auditor vyžaduje účtování přes účet 419. Je požadavek auditora v našem případě,když není zvláštní účet oprávněný ?

To je hodně těžké odpovědět - pokud je schválen sociální fond jako peněžní fond obce, tak je potřeba protáčet 401/419 a při použití zase zpět 419/401. Pak je to požadavek auditora oprávněný.  Pokud však schválíte jen jako vázané prostředky rozpočtu běžného období, tak toto potřeba není. Z hlediska předpisů je možná i vhodnější postup jako u vázaných prostředků rozpočtu a dle uvedeného v dotazu to více i odpovídá obsahu, co se u vás děje - viz to ustanovení, že se zůstatek nepřevádí - což je základní atribut fondu.  Postup účtování o sociálním fondu vedeném na ZBÚ je v knize Účetní reforma:  od str.255.

Naše město realizuje projekt, který bude hrazený z investiční i neinvestiční dotace ROP. Musí se výdaje hned při účtování úhrady značit nástrojem a zdrojem? Nebo to můžeme doznačit až po obdržení dotace? (Na jedné faktuře jsou investiční i neinvestiční výdaje, to je při značení N/Z a vlastních zdrojů minimálně 6 částek). V předkládaných sestavách při žádosti o platbu je to docela nepřehledné.

Zatím podle metodiky MF k NZ se má značit ihned u výdaje, pokud je již podepsaná smlouva. Nepřehledné a pracné to je velmi. Tedy není dovoleno značit výdaje až po přijetí dotace, je mi líto.

V roce 2009 si obec pronajala prodejnu, složila kauci ve výši 9000,- Kč pro případ neplacení nájmu. Bylo zaúčtováno 420MD/321D, 321MD/231 30 5164 3613D. Tuto prodejnu obec dále poskytla k podnájmu třetí osobě, od které rovněž požadovala jistinu 9000,- Kč. Zaúčtováno bylo 420 -MD/231 30 5164 3613 -D. Nyní prodejnu obec koupila, pronájem byl ukončen a byla jí jistota 9000,- vrácena. Obec v podnájmu prodejny pokračuje, jistotu podnájemníkovi tudíž zatím nevrátila. Prosím o radu, jak tuto vrácenou jistinu nyní zaúčtovat.

Je potřeba jistinu složenou od nájemníka přeúčtovat na účet 455 zápisem např.:  549 MD ; tj. oprava nákladů minulých let v nevýznamné hodnotě / 455 D.

Vrácenou jistinu je možné již zaúčtovat jako náhradu nákladu minulých let, správně jste ji však měli vést na pohledávce! - asi nejlépe by bylo opravit:  469 MD / 649 D  a 231 2141 2324 MD / 469 D.  Lze zkrátit zápis bez použití  469 MD a D, jen jsem se snažila zobrazit, jak to mělo vypadat.

Jo, jó, v účetnictví když něco není dobře, tak se to časem ukáže :o)

Chtěla bych vás poprosit o vyjádření, zda chápu správně způsob oceňování pozemků při směně. Dle směnné smlouvy město směňuje čtyři pozemky za jiné dva ve vlastnictví místní firmy. Rozdíl ve výměře bude městu finančně kompenzován. Ve smlouvě jsou uvedeny přesné výměry všech směňovaných pozemků, výše kompenzace, informace o tom, že správní poplatky i daň z převodu nemovitostí hradí město. Vypracován byl znalecký posudek. 1) Směnou nabyté pozemky ocením podle ZP, v této ceně zařadím a cena za vypracování ZP a popl. za návrh na vklad tak nebudou započítány do hodnoty pozemku (=reprodukční cena)? 2) V případě, že by byla ve smlouvě cena dle ZP jmenovitě uvedena, započítávaly by se tyto náklady na pořízení ve výši 1/2 do ceny pozemku (=pořizovací cena)? Popř. bylo-li by uvedeno, že hradí účastníci smlouvy polovinu nákladů, cena by se nenavyšovala, neboť jde polovinu nákladů na vydání pozemku? Nějak se v tom už ztrácím…

1) Přesně tak.

2) Přesně tak, s výjimkou případů, kdy náklady vzniknou po zařazení majetku do užívání. Např. daň z převodu vzniká až vyměřením. Pak jsou již nákladem provozním a nevstupují do ocenění.

V případě, že každý hradí půlku, tak se cena nenavyšuje, protože tuto půlku považujeme za náš náklad na prodej, ne jako součást nákladů související s pořízením - proto polovina - polovina jako součást výdajů související s pořízením, druhá jako náklad související s prodejem. Lepší pravidlo zatím co vím nikdo nenastavil, a toto se jeví, že má logiku.

Při tomto oceňování pozemků nabytých směnou vycházíme z ustanovení vyhlášky č. 410/2009 Sb. §55, odst. 4 - ocení PC jsou-li ceny sjednány, ocení RPC nejsou-li sjednány...