Dotazy

Město vyvěsilo záměr prodeje byt. domu dne 14.12.2009. 3.3.2011 zastupitelstvo města odsouhlasilo jeho prodej. Na základě smlouvy o budoucí smlouvě kupní ze dne 13.6.2011 a po zaplacení kupní ceny bude proveden vklad do KN. V roce 2010 město neoceňovalo majetek reálnou hodnotou (na základě směrnice města). Dotaz: Je nutné v roce 2011 ocenit tento majetek reálnou hodnotou a jak zaúčtovat jeho prodej a vyřazení?

Ohledně reálné hodnoty je v roce 2011 stav stejný jako v roce 2010. Doporučuji směrnici prodloužit do 31.12.2011. Pravděpodobně teď v novele  410/2009 Sb. bude upraveno účtování i vyjasnění, zda máme účtovat o ceně obvyklé, nebo o tržní ceně na konkrétním lokálním trhu. Toto bychom zahájili od 1.1.2012.

Zaúčtování tedy jen 311 MD /646 D. 231 3612 3112 MD / 311 D. Vyřazení budovy, doporučuji ve výši 40% evidované ceny v účetnictví zaúčtovat  na 406 MD, zbytek na 553 MD / 021 D.

Dobrý den, od ŘSD ČR jsme dostali darem pozemky, dle jejich účetní evidence mají hodnotu 71000Kč. Při propočtu je to v naší obci "cena obvyklá". Prosím o radu jak postupovat při účtování,vklad do KN byl 3.6.2011.Děkuji

Zaúčtujete jen 031 MD / 401 D ve výši 71 tis. Kč.

Na základě Darovací smlouvy uzavřené mezi městem a Lesy ČR, s.p. budeme příjemci peněžního daru. Zjistila jsem si, že Lesy ČR jsou založeny Ministerstvem zemědělství. Na jakou položku mám zaúčtovat příjem daru??

Zaúčtujete takto: 231 odpa dle účelu, položka 2321 MD / 672 D (přes předpis 346 MD / 672 D) , pokud je to dar na provoz, nebo dar na pořízení DM zaúčtujete 231 odpa dle účelu pol. 3121 MD / 403 D. (Přes předpis 346 MD / 403 D). Peněžní dary jsou od roku 2010 v režimu transferů.  

Dobrý den, obec zřídila s.r.o. za účelem provozování čističky odpadních vod. Při zřízení vložila na účet s.r.o. základní vklad ve výši 200.tis. Kč. Jak zaúčtovat tuto majetkovou spoluúčast? Děkuji

K datu sepsání zakladatelské smlouvy: 043 MD / 368 D. K datu složení peněz: 368 MD / 231 2321 6202 D. K datu vzniku společnosti: 061 MD / 043 D.

Námi zřízená PO - základní škola o víkendu, mimo vyučování, pořádala celorepublikové setkání účastníků projektu, na kterém se žáci této školy v rámci výuky aktivně podílí. Účastníky setkání byli žáci a učitelé základních škol, studenti a vyučující středních škol, členové sdružení a dobrovolníci. Všichni se stravovali ve školní jídelně za podmínek hospodářské činnosti (potraviny, mzdové a věcné režie, zisk). Cizí strávníci uhradili náklady fakturou nebo v hotovosti. Celé náklady na stravování vlastních strávníků (žáků i učitelů) chce ZŠ pokrýt ze sponzorských darů, které má v rezervním fondu. 1. Postupovala ZŠ správně, když vlastním strávníkům naúčtovala režie a dala je do hospodářské činnosti? 2. Jak celou tuto operaci zaúčtovat? (především použití fondu, předpis stravného, spotřebu potravin, energií, mezd,… vč. rozlišení na hlavní a hospodářskou činnost).

Ten první bod neumím posoudit - stravování žáků mimo výuku je opravdu mimo hlavní činnost a nemělo by být "dotováno". Vy však uvádíte v rámci výuky - zde nevím jaký mají k tomuto projektu ve vztahu k výuce podmínky. Pokud se prokáže účast žáků jako ve výuce, tak by mohli platit jen ve výši finančního normativu. Pokud  učitelé jsou v dané době v zaměstnání ... - pokud o té sobotě odpracovali směnu ..., tak klasicky potom se stravují jako zaměstnanci a spolu s příspěvkem z FKSP hradí max. hodnotu potravin. Jinak samozřejmě klasicky za plnou cenu.

Z hlediska zaúčtování - vše se účtuje běžně - 311/602, 241,261 /311; náklady 5xx / závazek nebo pokladna - jen s analytikou VHČ. Zúčtování rezervního fondu jen 414 MD / 648 D.

Po obdržení rozhodnutí o exekuci na mzdu musíme ihned začít srážet ze mzdy. Stržené fin.prostř.se zašlou na účet soudu až po nabytí právní moci. Musíme tyto srážky někde prokazatelně shromažďovat a účtovat o nich např.v podrozvaze do doby nabytí právní moci. Mnohokrát děkujeme za odpověď.

Stačí jen přeúčtovat 331 MD / 325 D - lze vést v režimu dělené správy. Není třeba převádět na jiný účet ani jinak účtovat v podrozvaze - závazek je zobrazen v rozvaze.

Do jaké kategorie patří trolejbusy? předem děkuji

Převodníkem SKP mi vycházejí na 29.10.30 - byly sem zařazeny i trolejbusy a elektrobusy...(ÚOS IV)

Od kraje jsme obdrželi investiční dotaci na zpracování lesních hospodářských osnov. Nevím, jestli lze tuto dotaci letos posoudit jako průtokovou. Pokud by se jednalo o neprůtokovou a zároveň investiční dotaci měla bych problém v tom, že zpracované osnovy nejsou majetkem obce, ale jsou předávány vlastníkům lesa. Město zajišťuje zpracování a předání osnov, zpracování hradí stát - dle § 25 a 26 zák. č. 289/1995 Sb. Pokud se dál přeposílávají průtokové transfery, výdajová položka má také charakter poskytnutého transferu, například dotace na činnost lesního hospodáře se odesílá (Lesům ČR) s položkou 5219 nebo jako v minulosti 5169? A jaká položka se použije v případě zpracování lesních hospodářských osnov (zpracovává je a.s.) - 6313?

Jedná se o průtokovou dotaci (účtuje se jen přes 374), je určena jinému příjemci. Dotace na lesy splňuje všechny podmínky průtokové dotace.  Výdajové položky se opravdu používají jako transferové, je možné i 5219 i 6313 dle právní formy příjemce. Upozorňuji jen, že V CUS 703 Transfery je výslovně uvedeno, že dotace na pořízení DM - účet 403 se použije opravdu jen v případě, kdy se jedná o konečného příjemce - tedy u toho, kdo DM pořizuje. Kdybyste náhodou měli případ, že dostáváte investiční dotaci, kterou dále posíláte jako investiční (nevím příklad z praxe - ale je to situace, že by nebyla z nějakých důvodů průtoková), pak byste dle ČÚS 703 volila i tak účet 672 a při přeposlání 572.

Prosíme o pomoc se zařazením tohoto majetku: - objekty stálého lehkého opevnění (bunkry 2.sv.války) - mobiliář na hřbitově (parkové lavičky,odpadk.koše, ochranné mříže ke stromům, inform.nosič .. apod. vše kombinace dřeva a kovu, pevně spojené se zemí) - terénní úpravy Děkuji

- objekty stálého lehkého opevnění (bunkry 2.sv.války) - 24.20.11 (VI)
- mobiliář na hřbitově (parkové lavičky,odpadk.koše, ochranné mříže ke stromům, inform.nosič .. apod. vše kombinace dřeva a kovu, pevně spojené se zemí)

doporučuji - co je kombinace dřeva a kovu - 16.23.19 (IV), co je jen kovové - 25.99.29 (IV)

- terénní úpravy - 24.20.89 (VI)

Na účtu 949 vedeme přísně zúčtovatelné tiskopisy-je tento údaj náplní přílohy C.1 ? Na účtu 941 vedeme očekávané fin.prostředky z EU-je tento údaj náplní přílohy C.2 ? Na účtu 982 vedeme výše zástavy-je tento údaj náplní přílohy C.5 ?

Na zúčtovatelné tiskopisy doporučuji zatím jen operativní evidenci, náplň 949 nesouhlasí na obsahové vymezení účtů. (omlouvám se za změnu názoru)

Na účtu 941 - lze toto ponechat, je to v souladu se záměrem MF - i když ani to není jasně stanoveno. Dle CUS 703 zatím vyžadováno není.

Na účtu 982 -  tam to dle obsahového vymezení vypadá, že by se tam mělo vést ručení nebo zastavený majetek jen v případě, že se jím ručí za cizí závazky (ne zástavy za vlastní úvěry - zde již několik měsíců čekáme na odpověď ze strany MF - dotaz daly kraje - odpověď stejně nemají).

Opět upozorňuji, máme na MF k tomuto dané dotazy, již několik měsíců bez odpovědi. Na rozvahu vládne ze strany MF  informační embargo, slíbili v červenci upřesnění, co se má v podrozvaze vlastně evidovat. Dle mého názoru je obsahové vymezení hrozně zmatečné, tak na školeních doporučuji dávat tam co nejméně, jen co Vám kdo jasně nařídí. Ono se lépe zařazuje, než pak vyřazuje, a s ohledem na zmatečné obsahové vymezení by  Vám podrozvaha mohla nabobtnat tak, že by těžko ji pak někdo "splaskával" :o). S podrozvahou zatím stále opatrně, čím méně na podrozvaze, tím je dle mého názoru účetnictví včetně sumarizovaných výdajů přesnější.

Obec zaměstnává jednoho účetního na vedení účetnictví obce a zároveň vedení účetnictví zřízené PO - mateřské školy. Ředitelka školky upozornila zřizovatele, že tím, že je účetnictví MŠ hrazeno z rozpočtu obce (MŠ nedostává od obce peníze na odměňování účetního), dochází k porušení věcné souvislosti nákladů. Dochází tedy k situaci, kdy náklad a výnos vzniklý v souvislosti s činností MŠ neprojde jejím účetnictvím. Musí MŠ od obce získat prostředky na odměnu účetního a tohoto samostatně zaměstnat? Postačilo by pokud by MŠ s účetním uzavřela dohodu o provedení práce na symbolickou částku, přičemž hlavní příjem za práci ve školce by účetnímu dál plynul z obce? Nebo je možné, aby obec školce převedla peníze a služby účetního školce vyfakturovala? Nebo může stav věcí zůstat nezměněn?

Opravdu je správné, aby ve věcné a časové souvislosti měla škola náklady na zajištění účetnictví ve svém účetnictví. Ono to ale nejde dodržet vždy, také se škole neúčtuje správa majetku, podíl na nákladech na jednání rady atd. V tomto případě se nejedná ani o tak významnou částku, účetnictví PO může stát tak kolem 40 tis. Kč ročně - tedy dle mého názoru z hlediska významnosti může být i stav nezměněn.

Fakturace účetních služeb z obce PO je možná, ale pokud jste plátci DPH , tak ač se to jeví jako nesmyslné, tak se jedná o zdanitelné plnění. 

Nejjistější je dohoda o pracovní činnosti u PO - vedlejší pracovní poměr.

V letošním roce jsme dokončili 1.část rekonstrukce náměstí. Na tuto akci město obdrželo investiční dotaci.Byl vydán kolaudační souhlas. Chtěla bych se zeptat ,jestli datum zařazení do užívání musí být totožné s datem tohoto kolaudačního souhlasu? Jde o to , že po tomto datu jsme ještě obdrželi faktury / s pozdějším DUZP/,které se týkají rekonstrukce /právní a konzultační služby,pamětní deska/ a jsou zahrnuty do uznatelných výdajů -čerpání investiční dotace,takže je ještě potřebuji účtovat na účet 042.Děkuji za odpověď.

Nabytí právní moci kolaudace= datum zařazení do užívání; očekávané faktury, na náklady, které vznikly před datem zařazení  - tj. došlé faktury po datu zařazení ;  lze dostat na účet 042  před zápisem 021/042 pomocí dohady - zápisem 042 MD / 389 D.

Naše PO (škola s vlastním stravovacím zařízením) bude od září ,po úpravě ZL, provozovat doplňkovou činnost - obědy pro cizí strávníky. Můžete mi poradit nebo mě odkázat na nějakou publikaci, která by řešila účtování doplňkové činnosti? Musí mít zaměstnanci kuchyně dvě pracovní smlouvy a co vše je součástí cenové kalkulace na 1 oběd? Je nutné zpracovat směrnici o doplňkové činnosti?

Účtování je stejné, jen se výnosy a náklady, které vstoupí do VHČ účtují s oddělenou analytikou, např. od 5xx.6xxxx a 6xx.6xxx. Nebo analytika např od 6xxx výše apod. Zde záleží na programu - jsou programy, které to mají nastaveno střediskově.

Zaměstnanci určitě budou mít jen jednu pracovní smlouvu. Pracovně není třeba řešit. Otázkou je však překročení mzdových nákladů - ve vztahu k dotaci státu. Překročení je třeba zřizovatelem povolit (pokud jsme v režimu mzdových limitů ...).

Výnosy budete přiřazovat "napřímo", pokud se týká nákladů - je potřeba jen stanovit pravidla pro rozpočítávání společných nákladů - např. dle výkonů, nebo poměru tržeb, nebo odpracovaného času apod. nečastěji se vychází z počtu jídel (samozřejmě potraviny se spíše dávají napřímo podle normativů), pokud byste vycházeli při rozpočítávání z tržeb, bylo by potřeba do tržeb začlenit i výnosy z dotací od zřizovatele a státu (věcná a osobní režie).  

V těchto případech se často vyplácí i koeficient ekonomické činnosti (poměr zdanitelných plnění  a osvobozených). Najdete vzor výpočtu v dokumentu DPH komplet v kapitole nárok na odpočet.

Pokud se týká směrnice - ta se obecně zpracovává - v zásadě by bylo potřeba zde řešit pravidla pro nastavení cen a dále (což je přelomu směrnice k účetnictví) metodu rozpočítávání nákladů na hlavní a hospodářskou činnost ...

Město zvažuje o úvěru na investiční akce ve výši 30 mil. Kč, ptám se, zda musí proběhnout výběrové řízení - veřejná zakázka. V současné době má město 4 letý revolvingový úvěr, který končí v září 2011. Pokud by došlo k prodloužení Dodatkem ke smlouvě, myslím si, že nemusí proběhnout výběrové řízení, ptám se, zda u nové smlouvy na 4 letý revolvingový úvěr musí proběhnout výběrové řízení - veřejná zakázka.

Veřejnou zakázku zde řešíme dle výše služeb v souvislosti s úvěrem, tj. kolik zaplatíme celkem za úroky z úvěru a příp. poplatky za rezervaci zdrojů a příp. dalších bankovních službách.  Pokud dosáhnou hranice 2 mil. Kč je třeba dělat výběr dle zákona o VZ. Na revolvingovém úvěru, který je roční, zpravidla výše úroků taková není, tedy není třeba dělat výběr - pokud nemáte ve vntiřní normě řešeno jinak.  U revolvingu záleží na Vaší vnitřní normě. U prodloužení smlouvy není zpravidla dle vnitřních norem třeba dělat výběr.

Dobrý den, vracím se k odpovědi na dotaz z 24.1.2011 DSO dotace a obce, v odpovědi na její poslední část předfinancování půjčkou, obec poskytne půjčku dso /existuje Partnerská smlouva k projektu, řeší i spolufinancování, kdy se partner projektu zavazuje převést na základě fakturace finanční prostředky-mimořád.člen.přísp. ve výši odpovídající jeho podílu na realizaci/ můžu tedy vystavit fa s účtováním 348 MD/672 D a 231 pol. 4221, příp.4121 MD/348 D, případně celou částku účtovat jako půjčku viz Vaše odpověď z 24.1.2011, ale bude-li dotace uznána v plné výši tj.92,5%, co s tou částkou, která nebude vrácena, jak pak půjčku vyúčtovat ? Dám správně položky 8113 a 8114 do rozpočt.opatření ? Snad je můj dotaz aspoň trošku srozumitelný, děkuji za Váš čas a pochopení.

Když ve smlouvě, o které se zmiňujete, je uvedeno, že se obce zavázaly dát mimořádný členský příspěvek na svůj podíl na realizaci - tak je potřeba si ujasnit, jestli podíl celkový, nebo jen podíl na vlastní zdroje (nad dotaci).

Jestli podíl celkový, tak zaúčtujete jak uvádíte 348/672 a 231/348 celou částku a zároveň dohadu vratky po přijetí dotace 572/389 - viz ta odpověď z 24.1.

Nebo zaúčtujete takto jen těch 7,5 % a zbytek na půjčku, správně 8113 a 8114. Ještě musíte vyřešit 403 - jestli je to dotace na DM - tak vlastní podíl obcí "nad dotaci" je potřeba zaúčtovat na 403, ne na 672 -  na 672 by šlo jen předfinancování, které byste neúčtovala přes půjčku, ale přes dotaci - 348/672  a zároveň 572/389 - tedy těch 92,5%.