Dotazy

Jaký dopad má zákon 145/2010 Sb., "o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů" na poskytování půjček občanům města z prostředků fondu rozvoje bydlení města?

Omlouvám se, již jsem tento dotaz někde viděla, ale nemohu si vzpomenout kde. Nevím jaké jsou důvodové zprávy k zákonu a výklady jiných lektorů, ale s ohledem na §2 písm f) bych řekla, že to je přesně typ půjčky z  FRB a že se tedy na tento systém půjček zákon 145/2010 nevztahuje. Je to na dotaz na SFRB.

§ 2 Tento zákon se nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu

i) poskytovanou omezenému okruhu osob ve veřejném zájmu na základě jiného právního předpisu bezúročně nebo s úrokovými sazbami nižšími, než jsou sazby na trhu obvyklé,

Vím, že už je to asi 101 dotaz na stejné téma,přesto prosím o radu. 1.Dotace OPŽP na kanalizaci. Při přijetí rozhodnutí jsem zaúčtovala předpis 346/374. Přišly ve 12/2010 peníze, zaúčtovala jsem 231/346 a 374/403. Na účtu 346 a 374 mi zústalo asi 500 tis., pátrala jsem a zjistila, že bude ještě jedna fa v roce 2011 a doplatek dotace. Teď nevím co s tím jestli jsem neměla zaúčtovat jen 388/403 a na účtu 374 by měla zůstat celková částka až do úplného vyrovnání? 2. Dotace na zateplení MŠ, v roce 2010 rozhodnutí, předpis 374/346. Náklady v roce 2009,2010 (většina zaplacena v 1/2011) a peníze přijdou až ve 3/2011. Udělat dohad na výdaje a zrušit předpis? Dát ho do podrozvahy?

1. Pokud vypořádání dotace bude až v roce 2011, tak je správně opravdu 388/403 a na 374 by měla zůstat přijatá dotace ve výši před konečným vypořádáním, tedy celá přijatá. Zápis 374/388 (zkráceně - plný zápise níže)  udělat až při vypořádání. Pohledávka 346 je dobře dle znění standardu v roce 2010. V roce 2011 byste správně měla zrušit předpis -346/-374 ve výši 500 tis. Kč  a převést do podrozvahy 942/999, až bude dotace vypořádána tak zaúčtovat celou výši dotace 346/388 +403 (500), zúčtovat zálohu 374/346  a příjem doplatku 231 42xx MD / 346 D. A zároveň odúčtovat z podrozvahy 999/942.

2. Zápis 346/374 je dle metodiky roku 2010 v pořádku, lze ponechat. Je potřeba do roku 2010 ještě  udělat dohadu ve výši uznatelné výdaje x podíl dotace: 388/403.  A opět v roce 2011 odúčtovat: -346/-374 a převést do podrozvahy 942/999 a až bude vypořádání, tak předepsat - zde 346/388 případně zbytek 403 D. Ostatní je pak stejné jako v bodě 1.

Rekonstrukce budovy proběhne ve 2 etapách - 1.etapa v roce 2010 s investiční dotací 4 mil.Kč od kraje s vyúčtováním k 15.2.2011 a 2.etapa v roce 2011 (dotace se teprve uvidí). Dotace v celé výši 4 mil.Kč přijata v roce 2010 (předpis 348/374), všechny faktury na 1.etapu zaúčtovány ve výdajích na pořízení DM r.2010 do výše celkových nákladů 4,5 mil.Kč (042/321), úhrady provedeny jen do výše 3 mil.Kč v roce 2010 (321/231 pol.6121), zbývající část 1,5 mil.Kč hrazena až v lednu 2011 v souladu s termíny dotační smlouvy (použití do 31.1.2011). Dotaz: Lze k 31.12.2010 zaúčtovat 374/403 ve výši celých 4 mil.Kč, pokud je rozdíl v časovém použití těchto peněz? Do roku 2011 mi zbývá jen uhradit zbytek závazku dodavatele. Termín vyúčtování i použití peněz je splněn. Jen není k 31.12.2010, ale 31.1.2011 (resp. 15.2.2011).

Ano, 374/403 ve výši celých 4 mil. Kč, když je vám k datu předání závěrky známa hodnota vypořádání. Zůstane vám neuhrazená částka na pohledávce 348 - a tak je to správně. Pohledávka bude uhrazena 2011. Zúčtování děláme k době plnění na fakturách, ne kdy došlo k úhradě, i když zde mohou vzniknout na základě třeba textu smluv určité diskuse. Já doporučuji do roku 2010 zúčtovat celé na základě akruálu. Letos je to ještě jedno, ale až zahájíme odpisování, tak bychom měli problémy, kdyby byl již majetek zařazen do užívání a nebyla zúčtována 403, a to kvůli rozpouštění dotací proti odpisům, odpis se zahajuje po zařazení.

Dobrý den, prosím o radu: Jedná se o svazek obcí. Řešila jsem výši daně, kterou má tato organizace odvést a po konzultaci na fin. úřadě budeme pravděpodobně postupovat podle §20 (7) ZDP – to. zn., že se uplatní odpočet ze základu daně pod podmínkou spotřebování daňové úspory na činnosti, které nebudou předmětem daně v následujích 3 letech. Za tím účelem mně bylo doporučeno zaúčtovat tuto úsporu na dani do fondu. 1)Do jakého fondu úsporu zaúčtovat, když zatím DSO nemá vytvořen žádný fond a s jakou souvztažností? Do kterého období ? Úspora se bude rozpouštět v násl. 3 letech, ale vznikla vlastně z daně za 2010. 2)Dále jsem uvažovala o účtování daru, který přijal DSO v průběhu r. 2010. Zaúčtovala jsem ho na účet 649. Ale pokud by nebyl zatím použit, mohl by se zaúčtovat do fondu nebo na účet jmění ÚJ 401 ? Až by se použil, vyúčtoval by se na 649. Děkuji.

Uplatnit odčitatelnou položku podle § 20 odst. 7 rozhodně můžete. Nikde není napsáno, jakým způsobem prokazovat použití ve prospěch činností, které nejsou předmětem daně. Určitě se v tomto případě nemusíme bavit o tvorbě nějakého fondu (byť samozřejmě teoreticky bychom ho mohli vytvořit ve výši "uspořené daně" zápisem MD 401/Dal 419 a potom, až někdy "prokážeme použití", tak to rozpustíme 419/401 - upřímně řečeno - připadá mi to přitažené za vlasy a skutečně tím nic neřešíme).

Osobně bych žádný fond netvořil - spíše bych hlídal, zda můžu v následujících třech letech prokázat, že mám nějakou ztrátovou činnost, která není předmětem daně - třeba nemá příjmy ... - pokud ji najdu, tak prostě to k "ní doložím" - k tomu skutečně žádné účtování o nějakém fondu nepotřebuji.

Pokud se týká toho daru - ano, lze uvažovat o tom, že nepoužitý dar ponechám na 401 a dám do výnosů při použití. (ZN)

Jsou možné i jiné varianty pokud se jedná o dar na provoz - např.  časové rozlišení 384. (IS)

Směna pozemku - ve smlouvě o směně jsou pozemky oceněny - nabyté mají nižší cenu než předávané toto je řešeno bezúplatně. V jiném odstavci smlouvy je slovní popis, že účastníci cenu geom.plánu, znalec.posudku, náklady spojené s vkladem do katastru a daň z převodu budou hradit každý jednou polovinou - částky nejsou uvedeny. Můžeme toto vyčíslení souvisejících nákladů vyúčtovat bez DPH a zařadit si jej do ceny nabytého pozemku.

V tomto případě je vyčíslení nákladů souvisejících s pořízením opravdu součást pořizovací ceny a zvyšuje se tím ocenění nově nabytého pozemku v účetnictví. Části dotazu ohledně DPH moc nerozumím, pokud neuplatníte nárok na odpočet, tak by se ocenění mělo navýšit i o DPH k fakturaci (geom.plán, znalecký posudek).

Dobrý den Ing. Schneiderová, Totálně jsem se zamotala v účtování fondu rozvoje bydlení a nevím, jak z toho ven. Zřejmě jsem loni neúčtovala FRB, tak jak by to mělo správně být a zřejmě mám zaúčtované nesmysly. Do 7. února máme ještě termín na opravy. Pokud by se dalo z toho vymotat a pokud budete ochotna mi poradit, jak z toho ven, tak bych to ještě opravila. Úroky a poplatky za vedení účtu mi chodí na ZBÚ, takže na účtu FRB (máme samostatný účet) o nich neúčtuji. Jako první jsem zaúčtovala časové rozlišení úroků z půjček ve výši jen za loňský rok – jednou hodnotou jsem je sečetla a zaúčtovala 406 / 662 (to sem vyčetla ve vašich odpovědí na dotazy) časové rozlišení úroků z půjček MD 406/do výnosů pro rok 2010 D 662 0300 - 9.500,- Dále účtuji takto – splátky dřívějších uzavřených půjček a splátky Státnímu fondu rozvoje bydlení: spl.půjčky 236 0120/469 0200 (pol.2460) 2.000,-spl.úroků 236 0120/469 0200 (3611 2141) 90,- spl.půjčky-obec SFRB 452 0240/236 0120 (8124) 48.000,- spl.úroků-obec SFRB 562 0300/236 0120 (3611 5141) 2.000,- zúčtování zdrojů 419 0131/401 0120 2.000,- Takto jsem zaúčtovala novou – loni uzavřenou půjčku: posk.půjčky občanovi 469 0200/236 0120 (3611 6460) 12.900,- roční předpis úroků z půjčky 469 0200/662 0300 1.100,- zúčtování zdrojů 401 0120/419 0131 1.100,- A to je vše o čem účtuji. Zřejmě mi tam chybí nějaká tvorba fondu. Zřejmě účet 401, protože ten mám v účetnictví v mínusu a to určitě správně není. Ale není mi jasné, co tam mám za tvorbu tvořit a k jakým částkám, když převod ze ZBÚ a příjem na účet fondu již proběhl před 8 roky. Pani Schneiderová, budu Vám hodně vděčná, pokud si najdete chvilku a podíváte se mi na to moje účtování a poradíte mi, jak z toho ven, co mi tam vlastně za účetní zápis ještě chybí.

Ohledně účtování, vše je  dobře. Účet 401.120 s touto analytikou samozřejmě může být v minusu, neměl by být v minusu 401 celkem za syntetiku, to by opravdu mohla být někde chyba.

Kam účtujeme drobné opravy provedené na neinvestičním majetku /majetek pod 40.000,-/na účet 511 nebo 549. Jedná se např. o údržbu tiskárny, výměna válce tiskárny vedené na účtu 028.

Není důvod , proč nevolit účet 511, opravy se mohou týkat i DDHM. Obsahově účet 511 vyhovuje veškerým opravám.

Provozovatel sklády (u nás a.s.) je podle zák. č. 185/2001 Sb. § 46 povinen odvádět vybrané poplatky od původců odpadů v rozsahu stanoveném zákonem obci, na jejímž kat. území je skládka umístěna a SFŽP. Podle § 46, odst.2 tohoto zákona provozovatel skládky odvádí vybrané poplatky příjemci-obci, vždy k poslednímu dni následujícícho kalendářního měsíce, takže poplatky vybrané provozovatelem za uložení odpadů ve 12. měsíci 2009 se stávají příjmem obce v 01/2010. Máme účtovat poplatek přijatý v 01/2010 za uložení odpadů ve 12/2009 jako výnos roku 2010, anebo zaúčtovat 315/406. Tím by došlo v prosinci k předpisu nebo dohadu výše popl.atku za ulož.od. za 12/2010 k zaúčt. 315/609, anebo 385(388)/609. Příjem fin.prostř. v r. 2011. Anebo příjem poplatku v 01/2009 účtovat přímo 315/609 a příjem v měsíci lednu 2011 (za do výnosů r. 2011.

Pokud se jedná o částku vyšší, než jak máte stanovenou ve Vaší směrnici k časovému rozlišení, pak je vhodné účtovat přes dohadnou položku aktivní (např. dle avíza, dle výše stejného období minulých let, dle odhadu, apod.) zápisem 388 (385 když již znám přesnou výši) MD / 609 D. Zápis 315/406 by v tomto případě byl již chybný, ten jsme používali jako změnu metody pro náklady minulých let, kdy se časově nerozlišovalo a byly "shrnuty" zdroje pod účet 401, tj roky 2009/2010. Od roku 2011 se "opomenutý náklad", který nebyl časově rozlišen do uzávěrky předchozího roku,  již naúčtuje na náklad roku běžného, a to na stejný účet, na který by patřil v minulém období.

Nejmenovaná firma prováděla v obci ořez stromů. Z České inspekce životního prostředí dostala tato firma pokutu za neodborný ořez. Firma pokutu zaplatila a polovina zaplacené pokuty byla připsána na náš účet jako příjem od ČIŽP. Poraďte mi, prosím, jak tento příjem zaúčtovat.

231 3769 pol. 2212 MD / 642 D. Pokud bylo avízo o převodu, jde i přes předpis: 315/642 a 231+RS/315 D. Z hlediska RS se jedná o položku 2212 jako za pokutu od firmy, která není jiným veřejným rozpočtem. ČIŽP je pouze děleným správcem pokuty, plátcem je firma.

Obec je zřizovatelem ZŠ, která provozuje školní jídelnu. Lišíme se v názoru na úhradu obědů odebraných učiteli a zaměstnanci školy. Můj postoj je ten, že by si měli celý oběd hradit ze svých prostředků, případný příspěvek by měli dostat od svého zaměstnavatele to je krajský úřad nebo ze sociálního fondu. Vedení školy má názor, že neinvestiční náklady do výše 55% oběda má hradit zřizovatel školy, to je obec. Kdo má opravdu? A ještě, je možno přispívat na obědy uvolněnému starostovi z rozpočtu obce nebo má nárok je na příspěvek ze sociálního fondu, který je schválený zastupitelstvem.

V tomto případě je prvotně potřeba vyjít z vyhlášky 84/2005 Sb. - tady jsou definovány podmínky u závodního stravování - zde je jednoznačně stanoveno, že pokud příspěvková organizace provozuje vlastní stravovací zařízení, tak je situace taková, že součet úhrady od zaměstnance a příspěvek FKSP má krýt hodnotu potravin, zbytek musí jít do nákladů organizace - bohužel toto je skutečně závazné - vykopíroval jsem příslušné ustanovení níže

 Závodní stravování zabezpečované v organizacích ve vlastním zařízení

§ 2 - § 3 Závodní stravování zabezpečované v organizacích

V organizaci, která sama zajišťuje závodní stravování ve vlastním zařízení závodního stravování, tvoří náklady na závodní stravování:

a)  náklady na suroviny spotřebované na přípravu podávaných hlavních jídel pro závodní stravování (dále jen "pořizovací cena surovin"),

b)  náklady na suroviny spotřebované na přípravu podávaných doplňkových jídel a nápojů (dále jen "doplňkové jídlo"),

c)  ostatní provozní náklady na závodní stravování (věcné, osobní a další režijní náklady) včetně ztrát vzniklých přirozeným úbytkem surovin (dále jen "náklady na provoz").

§ 3 (1) Náklady podle § 2 písm. a) a b) jsou v plné výši hrazeny strávníky a příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb 2) stanoveným kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem (dále jen "příspěvek z fondu").

(2) Náklady na provoz podle § 2 písm. c) hradí organizace v plné výši, a to z nákladů na svou hlavní činnost.

Dále bohužel musím upozornit, že zaměstnavatelem není krajský úřad, ale škola. Pokud kraj na toto dotace nedá (a to ani asi nevymůžete ...), tak to prostě někdo uhradit musí - holt to asi skončí na příspěvku zřizovatele. Jinak školský zákon definuje v  § 160, na co byste měli dostat ze státního rozpočtu:

 ...škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí, s výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c) a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání...,

K druhé části dotazu - k tomu dělal rozbor SMO a spolupracovali jsme na výkladu. Je ke stažení zde na stránkách pod názvem 2010 Stravování a uvolnění zastupitelé. Z dokumentu vyplývá, že i uvolnění zastupitelé mohou mít příspěvek na oběd do výše 55% z rozpočtu.

Prosím o Vás o radu jak zaúčtovat vyřazení stavby (vodovod a kanalizace) prodejem. Kupní cena činila 1373900 Kč, oproti tomu sepsal s SVS smlouvu o příplatku ve výši 981360 Kč jako pohledávku SVS vůči obci na částku 981360 Kč. Výnosově jsme to spolu již řešili: 311/646 1373900 Kč a 069/378 částku 981360 Kč. Nevím si teď rady jak zaúčtovat vyřazení, když stavba byla zkolaudována před 2 roky a pořizovací cena činí 1723900 Kč. Prodejní cena je tedy nižší než náklady na výstavbu. Zatím nemáme stanoveny ještě žádné odpisové sazby ani určenou dobu používání. Zaúčtovala jsem 553/021 částku 1373900 a 406/021 částku 350000 Kč - což je přesahující prodejní cenu. Je to tak vpořádku a lze to použít i pro stanovení základu daně z příjmů? Tedy výnosy 1373900 Kč a náklady 1373900? Nebo musím určit dobu používání a odpisové sazby a spočítat přesně zůstatkovou cenu? Nebo vše raději na 406/021 a zaplatit (respektive uvést v daňovém přiznání) daň z příjmů z daňového základu 1373900 Kč bez snížení nákladů? Druhý dotaz se týká obratu DPH při prodeji pozemků. Obec plánuje v letošním roce prodat 4 pozemky. 1 z pozemků je pouze narovnání majetkových vztahů, takže se bude jednat o nahodilý prodej, ale 3 pozemky se plánují prodat za účelem výstavby nových RD. Budou se tyto 3 pozemky počítat do obratu DPH? Nevím jak posoudit zda se jedná o nahodilý prodej nebo zda se o nahodilý prodej nejedná. Děkuji

Z hlediska daně z příjmů u prodeje stavby nelze ze zaúčtování o výnosech a nákladech vycházet. Uznatelná je vstupní cena dle DPPO (např. je to cena pořizovací  snížená o dotace na pořízení DM). Když nebyly uplatněné v průběhu užívání  daňové odpisy, tak je uznatelná celá vstupní cena dle zákona o DPPO. Pokud si s tímto nechcete dělat starosti, tak do daňových "příjmů" dejte cenu z prodeje a neuplatňujte k ní  žádný související daňově uznatelný "výdaj".

Ohledně příplatku k základnímu kapitálu - doporučuji ověřit na FÚ zda se na toto nevztahuje daň z převodu - dle výkladů, co mám k dispozici, je osvobozen jen vklad do základního kapitálu (příplatek a emisní ážio dani z převodu podléhají).

Ohledně DPH - zde jste dala dohromady dvě věci. Prodeje pozemků nikdy nevstupují do obratu pro plátcovství, a to ať už jsou v režimu osvobození nebo zdanitelného plnění nebo nahodilé. Je to podle §6. Něco jiného by bylo, kdybyste byli plátci - pak je pozemek zdanitelným plněním pokud je stavebním, tj musí splnit zároveň tři podmínky - je dosud nezastavěný, je určený k zastavění stavbou spojenou se zemí pevným základem a je již v době prodeje na tuto stavbu stavební povolení.

Obec má založen běžný účet u GE Money, k tomuto účtu máme kvůli výhodnější úrokové sazbě založen spořící účet. Předmětem daně z příjmu podle §18 pís.4c) nejsou úroky z vkladů na běžném účtu, ale jak je to s úroky připisovanými na spořící účet? V bance mi sdělili, že ani spořící účet není daněn přímo bankou takzvanou srážkovou daní. Jsou tedy úroky ze spořícího účtu předmětem daně? Děkuji

V tomto případě se domnívám, že by tyto úroky měly být předmětem daně (já sám takto postupuji a úroky ze spořících účtů dávám ke zdanění). (ZN)

V prosinci 2010 byla zkolaudována stavba chodník a stavba místní komunikace. Na základě kolaudačního rozhodnutí byly stavby v prosinci 2010 zařazeny do užívání. V lednu 2011 došla faktura za zaměření skutečného stavu s DUZP 3.1.2011. V roce 2010 jsem o dohadné položce 042/389 neúčtovala, vůbec mě nenapadlo, že ještě nějaká faktura za zaměření skutečného stavu přijde. Jak mám došlou fakturu v roce 2011 prosím zaúčtovat. Děkuji.

Jako výdaj vzniklý po zařazení majetku do užívání, který již nevstupuje do pořizovací ceny majetku,  tedy jen 518 MD / 321 D a úhradu faktury 321 MD / 231 odpa 22xx pol. 5169.

V prosinci 2010 jsme obdrželi zálohovou fakturu na informační servis na rok 2011 s datem splatnosti v lednu 2011. Zapsala jsem jí do knihy faktur za rok 2010. Zaplatili jsme jí v lednu 2011. A teď nevím, co s ní. Mám na ní udělat předpis 314/321? Stejnou fakturu jsme dostali i koncem roku 2009, ale stihla jsem jí v roce 2009 zaplatit, časově se nerozlišovalo a všechno bylo v pořádku. Ptala jsem se na KÚ a tam mi doporučili předpis 314/321. Opravdu je to tak dobře? Moc se mi to nezdá.

Je to tak, že zálohová faktura, pokud nedojde k její úhradě ve stejném roce se sice může zapsat do KDF zápisem 314/321, ale pak by se tyto "neuhrazené" zálohy správně měly odepsat k účetní závěrce z důvodu nenavyšování aktiv a pasiv obráceným zápisem -314/-321, tak aby na účtu 314 zůstaly jen zaplacené zálohy. Toto nijak nesouvisí s časovým rozlišením - to se týká nákladů a výnosů, nemá vliv na zálohy a data úhrady. Jedná se jen o vypovídací schopnost.

To co jsem uvedla je vysvětlení, málokdo ho dodržuje a většina účetních jednotek má zálohové faktury ke konci roku na 314 i 321, nikdo to za významnou chybu nepovažuje, a i když se jedná o významné částky tak třeba toto uvádí do přílohy UZ. Takže z hlediska praktičnosti  - pokud takto nemáte zaúčtované částky ve významných hodnotách, tak to neřešte, je to "detail" a klidně zaúčtujte 314/321.

Dobrý den, Prosíme o pomoc se zaúčtování následujících účetních případů: 1. Jedná se o vratky sociálních dávek z minulých let, které máme zaúčtované v předpise k 31.12.2009 na MD 315 / D 215. Splátku od dlužníků během roku 2010 jsme zaúčtovali na MD 231 / D 315. Odvod do SR (přes kraj) byl zaúčtován v roce 2010 MD 406 / D 231. Jak zaúčtovat odvod vymožených nedoplatků v roce 2011? Lze přes účet 406, nebo 401? 2. Účtování sociálního fondu: Je možné účtovat sociální fond tak jako FKSP, následujícím způsobem: Tvorba MD 527 / D 419, MD 236 / D 231 (přes peníze na cestě), Čerpání MD 419 / D 236 podle kolektivní smlouvy bez použití nákladových a výnosových účtů?

1. V roce 2011 se budou vymožené nedoplatky účtovat jen zápisy 231/374 příjem od občana a poslání přes kraj do SR 374/231. Mám příklad v materiálu 2011 CUS 703 transfery....

Pokud byste měli předpis závazku z roku 2010 např. na 325, tak je možné jej dokončit zápisem: příjem od občana  231/315 a převod do SR 325/231, nebo zrušíte předpis i pohledávku -315/-325 a již účtujete 231/374 a 374/231 dle věty první. Nikde v tomto nevidím důvod pro účtování na 406, není třeba na toto nahlížet jako na snížení nákladů minulých let, a zde by to již ani nebyla změna metody - zároveň s tím snižuji i výnosy na úhradu sociálních dávek. Pokuste se postup zjednodušit dle naznačených návrhů řešení.

2. V případě, že výrazně převažujícím výdajem ze sociálního fondu jsou příspěvky na obědy v "zákonné" výši (55%) , pak ano. Toto by nemělo být nikým vyčteno, postup je v souladu s CUS 704. Jinak dochází ke zkreslení druhového účtu nákladů - např. když jsou v sociálním fondu i náklady na údržbu vlastních objektů k rekreaci (511,501), náklady sociální daňově neuznatelné (528) atd.