Dotazy

V roce 2007 byla zaplacena faktura za PD na založení porostů dřevin na 99 tis.Kč a zaúčtována na pol.042. Letos byly zakoupeny japonské topoly ve výši 30000,- Kč a zaúčtováno přímo do nákladu na 501. (jelikož jsem nastoupila za toto místo až loni, nevěděla jsem, že tyto dvě akce patří k sobě). Těď musím zařadit tyto akce do majetku.) Zaúčtovala bych: 029/042 90 000,- , 029/??? 30 000,-, (a co účet 089 ??)

Z popisu, který uvádíte, se obávám, že je prvotně nutné řešit, zda to, co popisujete skutečně má být dlouhodobým majetkem či nikoliv. Podle popisu, který dáváte, se jednoznačně nejedná o trvalý porost - §14 odst. 5 Vyhlášky č. 410/2009 Sb. Také popisu uvedeném v § 14 odst. 7 toto v zásadě neodpovídá.

Pokud se jedná tedy pouze o založení nějaké aleje japonských topolů, tak se dle mého názoru má jednat o provozní výdaj - pokud toto platí, tak jste nyní účtovala správně a jen máte opravit nesprávnost minulých let (tedy dostat PD z nesprávně navedené 042 z minulých letech - vyřadit). Např. zápisem -042 MD/ -401 D. - ne jako chybu, ale jen nápravu stavu.

Jinak jen obecně, pokud byste trvala na variantě "majetek" - tak by zápis byl 029/501. 089 byste zatím neúčtovala. Ale rozhodně říkám - jsem přesvědčen, že toto je v tomto případě chybný postup (pokud platí to, co popisujete). ZN část, IS část

Dobrý den, nějak si nevím rady v případě prodeje bytového fondu. Prodej schválen do konce r.2009,ZP se dělaly v létě, v souč.době mají nájemníci 1/2r.na vyjádření.Celý dům se neprodá, neb.prostory a byty, o které zájem nebude. Ve výkladu se píše, že přecenit na reálnou hodnotu se má pokud se majetek do 31.12. neprodá. Myslí se tím, že záměr prodeje se zruší nebo i v případě, že se jen prodej nestihne realizovat a jen se přesune do dalšího roku. Nehledě na to, že já ani nevím, které byty se neprodají. K dnešnímu datu je prodán jen zlomek z celkového počtu. Znamená to, že by v účetnictví byla pak část domu určená k prodeji přeceněna a část ne? Děkuji.

Pokud se budeme držet současného právního stavu, tak přecenění na reálnou hodnotu se týká v tomto případě majetku, který je určen k prodeji (tedy je zde rozhodnuto kompetentním orgánem, že je majetek určen k prodeji) a k 31. 12. 2010 nedošlo k jeho prodeji. Teprve, až by bylo naprosto zřejmé, že se ustoupilo od záměru prodeje, měla by být reálná hodnota odúčtována.

Nyní samozřejmě může nastat problém s konkrétním domem - část bytů třeba prodat chcete, část ne - za těchto okolností, pokud neprodáváte spoluvlastnické podíly (což nepředpokládám) musíte nejdříve ten dům rozdělit na jednotlivé bytové a nebytové jednotky - tyto byste také takto měli vzít do evidence (třeba z jednoho inventárního čísla Vám takto vznikne čísel 10). V tomto okamžiku se již můžete chovat rozdílně k jednotlivým jednotkám - ty určené k prodeji přecenit na reálnou hodnotu, ostatní nikoliv.

Pokud bych byl v situaci, že ještě k rozdělení nedošlo a již třeba byl schválen záměr prodeje 4 jednotek ze 6 v daném domě a jedná se tedy o částečně určený k prodeji a částečně k prodeji neurčený, osobně bych v tomto stavu přecenění na reálnou hodnotu nedělal (až do okamžiku rozdělení na jednotky) - ale to je skutečně jen názor - v předpisech to nikde nenajdeme.   ZN

Zastupitelstvo obce schválilo prodej pozemků více zájemcům. Ústně si s nimi starosta dohodl, že peníze za pozemky (ceny stanovené zastupitelstvem) pošlou kupci do konce roku 2010 na účet obce. Podpisy smluv a podání na KÚ proběhne až příští rok. Ráda bych se zeptala jak účtovat přijaté platby za pozemky. Zda lze účtovat předpis pouze na základě usnesení zastupitelstva. A zda se bude při účtování brát nějakým způsobem v potaz tzv. reálná cena.

V tomto případě máte majetek určený k prodeji v roce 2010 a prodeje budou realizovány až v následujícím období - tedy ano , přecenění reálnou hodnotou ve výši schválené ceny zápisem 031/407. Přijaté peníze by měly být zaúčtovány jako záloha 231 3636 3111 MD/ 324 D. Předpis by měl být až k datu podání návrhu na vklad uzavřených smluv. Tedy v roce 2011: 311/646, zúčtování  zálohy 324/311, vyřazení pozemku: 554 ve výši účetní ceny MD / 031 D a zrušení rozdílu z přecenění 407 MD / 031 D - zatím takto, pokud MF neupraví do té doby jinak. Takto je to v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb.

Město kupuje pozemek za symbolickou kupní cenu 1,-- Kč dle KS.Dle znaleckého posudku činí cena převáděné nemovitosti -pozemku 49.760,- Kč. V jaké ceně zavedeme pozemek do majetku.

Zavedete v pořizovací ceně ve výši 1 Kč + výdaje související s pořízením (správní poplatek vklad, náklad na sepsání smlouvy...). Máte právo dle §7 zákona o účetnictví změnit metodu, pokud není v souladu s věrným obrazem, ale pak je potřeba uvést v příloze účetní závěrky a vysvětlit. Také kontrolami odchýlení od metod oceňování dle §25 není vždy pozitivně vnímáno, ale možnost reálnějšího ocenění při pořízení pozemku existuje.

Dobrý den, zajímá mě jestli ÚSC, pokud žádal o dotace z EU účtuje na podmíněné pohledávky ze vztahu k prostředkům EU. Pokud jde o transfery, dle výkladu, jsme i v případě příjemců těchto dotací, příjemci tuzemské dotace, protože peníze přijme ministerstvo. Jaké podmíněné pohledávky tedy účtovat?

V případě žádosti jste povinni dle CUS 703 účtovat na podrozvaze jen podané žádosti na transfer se zahraničí. Pokud podáváte žádost na resort-ministerstvo, nebo na RRRS i když se bude jednat o spolufianncování z programů EU, tak se nejedná o žádost na transfer ze zahraničí, tedy o této žádosti se v podrozvaze neúčtuje. (V režimu žádosti na transfer ze zahraniční  v roce 2010 - např. žádosti přímo  na NF - např. EHP Norsko). Tato odpověď je v souladu s výkladem MF uvedeným na stránkách www.mfcr.cz - metodická podpora k účetní reformě.

Přišla nám faktura na 1 licenci za server ( 80 000,-)a k tomu 200ks klientských licencí za 150 000,-Kč a) nevíme zda máme server zařadit dohromady s licencemi b) pokud se nebude zařazovat společně, máme 200 ks licencí brát jako celek a zaúčtovat na 013 a nebo po kusech tedy 1 za 750,-kč na služby??

Určitě by bylo dobré vědět, o jaký SW jde. Jsou dvě základní varianty:

1)      Řekněme, že by to byl nějaký obchodně-výrobně-ekonomický SW, kde se na server nahraje nějaká databáze a na stanice aplikační programy. Potom nelze užívat samostatně licenci na server (tam jen leží data a pomocné programy, ale samo o sobě to nevytvoří žádný uživatelský výstup) ani samostatně licenci na stanici (jednak by vůbec nefungovala bez serveru a navíc jsou na sobě stanice víceméně závislé zadáváním dat). V tomto případě bych dokonce licence sečetl na 013 bych jako jednu položku dal 230 tis. Kč za softwarový komplex.

2)      Druhá varianta je, že jde o licence třeba nějakého SW pro řízení sítě na server a o textové/tabulkové programy na stanice. Potom bych na 013 dal tu serverovou licenci (v každém případě je nad 60 tis. Kč a tedy nic jiného nepřipadá v úvahu). Naproti tomu je každá licence na stanici samostatně funkční bez vztahu na síť a jiné stanice, tam si myslím, že by bylo možné zaúčtovat rovnou po 750 Kč do nákladů. V tomto případě bych to viděl jako paralelu k faktuře za 200 stolků pod počítač - faktura by byla též za řekněme 150 tis. Kč, ale nešlo by o soubor zařízení, ale o nákup velkého počtu samostatně užitných předmětů účtovaných na 501..

(Ing. Václav Brožek - dodavatel programů Drings)

Dobrý den, ještě jednou se vracím ke svému dotazu z 7.10.2010, tehdy jsem se dotazovala na následující: letos na jaře jsme uhradili předplatné časopisu za období duben 2010-březen 2011. Časově jsem rozlišila u zaúčtování 501, 381 MD / 231 D(máme tak nastaveno ve směrnici). Bohužel byly nám dodány jen dvě čísla časopisu, vydavatel se dostal do nesnází, bylo s ním zahájeno insolvenční řízení a nevíme, co bude dál. Předepsala jsem pohledávku 377 MD proti 649 D ve výši nedodaných čísel časopisu. Je to tak správně? Ano, lze takto postupovat. Je možný i zápis kompenzační - -501 nebo -381. Obojí je akceptovatelné. S ohledem na sdělené údaje dojde asi k tomu, že pohledávku časem budete oprávkovat a následně odepíšete. Na základě Vaší odpovědi jsem uznala za vhodnější účtovat kompenzačně, takže jsem účtovala: 377 xxx MD, - 501 xxx a - 381 xxx MD. Teď bylo zastupitelstvem rozhodnuto, na základě posuzování toho, jestli máme tuto pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení (dlužník je v insolvenčním řízení), že vymáhání této pohledávky je neefektivní a rozhodli o jejím prominutí. Takže bych účtovala -377 xxx MD, ale proti jakému účtu, nenašla jsem žádný nákladový účet pro prominuté pohledávky, časopisy nám nebyly dodány. Lze použít účet 549? Děkuji za odpověď.

No, to rozhodnutí ZO není správné. Promíjí se pohledávka např. že dlužník je v těžké životní (sociální ) situaci. Pohledávka se nepromíjí jen proto, že někdo neplatí. Správně mohli schválit odpis pohledávky, který tedy teď stejně uděláte - 557 MD / 377 D. Myslím, že i evidence v podrozvaze je v tomto případě již zbytečná, na základě usnesení o prominutí již není pohledávka vymahatelná. Mimochodem - odpis není potřeba schvalovat zastupitelstvem, buď se postupuje dle směrnice (když je dlužník v insolventním řízení, tak většinou ve směrnici máme, že pohledávku odepíšeme), nebo se dává informace o nedobytných pohledávkách na vědomí radě.

Provedli jsme zateplení bytového domu, které spočívalo ve výměně oken za plastová do stejných otvorů s dvojsklem, zateplení stropu a projektové dokumentaci. Chtěla bych se zeptat, jestli se mohou všechny výdaje považovat za technické zhodnocení budovy nebo jestli rozdělit výdaje na neinvestiční (výměna oken a 1/2 projektu) a investiční (zateplení stropu a 1/2 projektu).

Lze považovat výdaj za TZ - zde může rozhodovat záměr účetní jednotky, který vedl k výměně oken. Obojí postupy jsou v tomto případě možné, ale dle charakteru souvisejících prací je věrnější dát celé do TZ.  

V evidenci účetnictví vedeme na účtě 032 sbírku předmětů muzejní a galerijní hodnoty , Sbírka, tedy soubor muzejní a galerijní hodnoty, obsahuje 730 ks trojrozměrných předmětů a je oceněná 1 Kč. Pořídíme-li další umělecký předmět za 800 Kč do této sbírky (pol. 6127), naroste mám hodnota této sbírky na účtě 032 o 800 Kč, nebo musíme ponechat 1 Kč a pouze navýšit počet kusů souboru? Ze školení paní Přibylové jsem pochopila, že hodnota souboru zůstane 1 Kč a hodnotu 800 Kč bych měla vést někde na podrozvaze.

Dle stávajících předpisů je to opravdu tak. Hodnota sbírky se nezvyšuje o ocennění předmětu zařazeného do sbírky, zůstává 1 Kč, jen se navýší počet předmětů ve sbírce. Rovněž jsem navrhovala do podrozvahy, má to však urité nevýhody - např. duplicitní inventarizace (účet 032 a část i na podrozvaze, např. 903 nebo 951), na druhou stranu zachováme údaj o ocenění části sbírky (ten je však povinné evidovat i na základě předpisů k evidenci sbírek). S ohledem ne nevýznamnou hodnotu mi připadá v tomto případě podrozvahová evidence zbytečná (v souladu s vyhláškou i s CUS 701).

Naše PO má nařízený odvod odpisů, jak mám účtovat předpis těchto odpisů (bude ve splátkách) děkuji

Letos prozatím takto: 377 MD / 649 D. Lze předepsat celé, pokud se vztahuje o provoznímu příspěvku na odpisy jen za letošní rok. Pokud nařízený odvod obsahuje odvod odpisů, které se nahromadily za více období bylo by vhodné rozdělit na 406 a 649 na straně D. Příští rok se bude muset systémově domyslet i kvůli konsolidacím a dalším změnám, pokud vyjde CUS 703.

Můžete mi prosím napsat co se stane na konci roku 2010 se zůstatkem účtu 406? Bude podléhat inventarizaci?

Zůstatek účtu bude převeden do dalšího období. Inventarizace se týká majetku a závazků, ne vlastních zdrojů, do kterých je tento účet zařazen. Do přílohy účetní závěrky by měly být popsány významné pohyby na tomto účtu - např. ve výši XXX náklady minulých období - vliv změna metody, atp.

Obec jakožto zřizovatel příspěvkové organizace obdržela od Ministerstva financí finanční prostředky z Národního fondu (prostředky Norských fondů). Dle emailové korespondence s Ministerstvem financí již nemusí tyto finanční prostředky zřizovatel dále přeposílat organizaci, jestliže ji poskytl finanční prostředky na předfinancování (cituji z mailové korespondence: Předfinancováním projektu se rozumí zaslání finančních prostředků zřizovatelem konečnému příjemci - příspěvkové organizaci - předem; v tomto případě se již žádné další finanční prostředky, které byly zpětně zaslány na účet zřizovatele konečnému příjemci nezasílají.). Dle zákona 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je však vztah příspěvkové organizace k Národnímu fondu pouze ZPROSTŘEDKOVÁVÁN přes zřizovatele. Může si tedy zřizovatel dovolit tyto prostředky defakto „zadržet“ a považovat již dříve poskytnutou dotaci na předfinancování (ale také na spolufinancování a neuznatelné náklady) za jejich faktické přeposlání organizaci? (nedojde k porušení rozpočtové kázně?) Nebo je nutné prostředky přeposlat organizaci, která je ale zase z titulu smlouvy o poskytnutí dotace na předfinancování obratem vrátí zřizovateli? Děkuji předem za odpověď.

Předávám odpověď z MF:

Rozhodující je, jak je napsáno rozhodnutí o poskytnutí dotace a podmínky pro její čerpání. Jestliže je v těchto dokumentech napsáno, že došlo k předfinancování zřizovatelem a že poskytnutou dotaci si může zřizovatel nechat, potom to tak může být. Jestliže však v rozhodnutí a podmínkách to není výslovně uvedeno, potom musí dostat dotaci ten, kdo je uveden v rozhodnutí. Případné vyrovnání je věcí zřizovatele a jeho příspěvkové organizace. E-mail nebo dopis, který není novým rozhodnutím, není rozhodující.

Město uzavřelo se SMVaK nájemní smlouvu na pronájem vodovodů, finanční částka se bude pohybovat kolem 100tis. Kč ročně.Ptáme se, jak by se daly prostředky shomažďovat více let a pak následně použít na obnovu vodovodů, tak aby nebyl zřízen peněžní fond obce.Finanční prostředky jsou zaslány na příjmový účet, který je ke konci roku nulován a převeden na základní účet města. Ptám se jak zaúčtovat tyto prostředky bez vytvoření fondu.

To je právě základní rozdíl mezi fondy a rozpočtovými výdaji, že zůstatky fondů jsou převáděny do dalších let.

Fond peněžní  na obnovu  a opravy vodohospodářských zařízení opravdu není povinné vytvářet, není to ani efektivní. Stačí plán oprav, dle kterého se budou vázat finance vždy v každém rozpočtu na běžný rok.

Ve vztahu k vašemu dotazu - shromažďovat peníze více let jde opravdu jen přes peněžní fond. V rámci běžného rozpočtového hospodaření toto zajistit lze pouze operativně, že si např. budete hlídat, že na ZBÚ nemáte nikdy méně peněz, než je zůstatek "našetřeného" pro opravy, ale upřímně, smysl v tom moc nevidím (peníze mají i svou časovou hodnotu a je škoda volné zdroje jen takto vázat). Povinnost je udělat plán obnovy - a tím vždy vyčlenit v běžném rozpočtu na toto výdaje. Jinak všeobecně k volným zdrojům je možné dělat termínové vklady nebo jinak řídit likviditu.

Obec se rozhodla že 3 odstupné platy vyplatí až v následujícím roce, mělo by toto odstupné být v předpisech za rok 2010? 521/331 a 342.

Pokud se ptáte na odměnu uvolněných zastupitelů (příp. neuvolněného starosty) tak se nejedná o "odstupné" dle zákoníku práce. Je předpisem umožněno splácení odměny. Dle mého názoru by se měla zdanit a udělat odvody z celé výše k 30.11. a pak jen postupně vyplácet čistou odměnu. Vycházím z logiky pojmu "splácení". Je však možné , že k tomuto existuje z daní odlišný postup - vazba na převod peněz příjemci. Systém přiznání k datu a postupného splácení jen čisté odměny se mi však jeví zcela bezrizikový. Tedy doporučuji předepsat celé k listopadu. (Pokud se mi k tomuto někdo nesouhlasně ozve, tak Vás budu ihned informovat).

Doplnění - jen ještě doplňuji, že dle publikovaných stanovisek VZP a CSSZ - se SP a ZP z  odměny zastupitelům při ukončení funkce neodvádí.

Potřebovala bych poradit v tomto problému. Zaměstnanec nenahlásil mzdové účetní změnu ZP od 1.1.2010. Tato změna byla zjištěna až v měsíci listopadu. ZP byl zaplacen nedoplatek zdravotního pojištění, ale pojišťovna ještě požaduje úhradu penále za pozdní platbu. Jak máme správně toto penále předepsat a jak o něm účtovat. Toto penále budeme vymáhat po zaměstnanci, který si nesplnil zákonnou povinnost. Jak máme předepsat pohledávku penále vůči zaměstnanci a jak o něm účtovat. Děkuji.

Jedná se o předpis náhrady výdaje, lze přes výnos nebo kompenzaci (§68 vyhlášky č. 410/2009 Sb. "refundace konkrétní nákladové položky")  - např.  335/649 nebo 335 MD/-542 MD. Doporučuji přes výnos - účetní případ je pak dokladově přehlednější.