Dotazy

Příspěvková organizace dostala investiční příspěvek na pořízení DHM, pořizovací cena zakoupeného majetku byla 120 tis.Kč,přijatá dotace byla 100 tis..Z jaké hodnoty se budou počítat účetní odpisy.?

Účetní odpisy budou vypočítány z pořizovací ceny, tj. ze 120 tis. Kč. Pravděpodobně až od roku 2012 se bude dotace na pořízení DM ( ale jen dotace od jiných poskytovatelů, než je zřizovatel PO) v poměru, kolik činí dotace k pořizovací ceně rozpouštět k odpisům zápisem např. 403 MD / 675 D (účet 675 není ještě schválen). Tedy do VH bude vstupovat celý odpis a do výnosů rozpouštění dotace, tedy pro představu vlivu na VH -  zůstane náklad jen ve výši té části, která odpovídá jakoby odpisům z vlastních zdrojů. Přesto se majetek ocení pořizovací cenou nesníženou o dotace a účetní odpisy budou ve výši 100/doba životnosti x pořizovací cena včetně dotace.

OZ odsouhlasilo měsíční splátky odměny při skončení funkčního období uvolněného starosty. Je toto možné a o jaký zákon by se obec měla opřít v případě soudního sporu, že měsíční splátky se nestanovují a odměna se vyplácí najednou? Dále se řeší spor, že o vyplacení měsíční odměny rozhoduje pouze starosta a ne obecní zastupitelstvo.

Dokument ke stažení s názvem Metodika MV - volby 2010 odměny a vzory, str. 16 a 17 - vše je tam odpovězeno:

o   Je možno odměnu vyplatit jednorázově nebo ve splátkách?

Podle § 75 odst. 7 zákona o obcích může být odměna při skončení funkčního období vyplacena v měsíčních splátkách nebo jednorázově. Zákon o obcích nestanoví minimální výši měsíční splátky, lze jen doporučit, aby splátky byly vypláceny např. ve výši alespoň jedné měsíční odměny. Podotýkáme, že v praxi se již (byť ojediněle) vyskytly případy vyplácení měsíčních splátek v řádech stokorun, což nebylo jistě úmyslem zákonodárce, neboť takový postup vykazuje znaky šikany a nesplňuje smysl poskytování odměny při skončení výkonu funkce. 

o   Kdo rozhoduje o tom, zda se odměna vyplatí jednorázově či ve splátkách?

Zákon o obcích v žádném ze svých ustanovení nepodmiňuje vyplácení odměny při skončení výkonu funkce ať už jednorázově, nebo ve splátkách, rozhodnutím čí schválením některého orgánu obce. Nelze však vyloučit, aby o způsobu výplaty, aniž by byl zpochybněn nárok na odměnu, rozhodla rada obce, neboť tento orgán podle § 102 odst. 3 zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo.

Uvolněný místostarosta byl ve své funkci 14. 11. 2002 – 20. 10. 2006 a 6. 11. 2006 – 11. 11. 2010. 11. 11. 2010 byl zvolen do rady města, je tedy neuvolněný člen zastupitelstva. Podle § 75 odst. 2 se výše odměny stanoví jako výše měsíční odměny, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu funkce. Domnívám se, že postup výpočtu odměny bude následující: poměrná část měsíční odměny za 1. 11. 2010 – 11. 11. 2010 + 1 celá měsíční odměna + 5 x celá měsíční odměna Z odměny po skončení funkčního období se sráží pouze daň ze mzdy, ne sociální a zdravotní pojištění. Je to tak správně?

Postup výpočtu máte správně.

K odvodům ZP cituji zveřejněnou odpověď Jiřího Roda - mluvčího VZP, zveřejněno i v otázkách a odpovědích na stránkách VZP v roce 2010.

Odměna při skončení funkčního období se nezahrnuje do vyměřovacího základu a nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Může být vyplacena v měsíčních splátkách nebo jednorázově. Pokud by byla tato odměna poskytována v měsíčních splátkách např. do prosince 2010 a bývalý zastupitel by nevykonával výdělečnou činnost a neplatil by za něj pojistné na zdravotní pojištění stát, stane se osobou bez zdanitelných příjmů s povinností hradit si pojistné sám.

V roce 2006 však byly odpovědi tyto:

„Ještě naposledy k odvodu zdravotního pojištění z odměny poskytnuté uvolněným členům zastupitelstva v souvislosti s ukončením funkce.

Mám před sebou vyjádření Ministerstva zdravotnictví, podepsané MUDr. Vlastislavem Kaplanem, ředitelem odboru úhrad zdravotní péče, ze kterého cituji:

 "Podle citovaného zákona č. 592/1992 Sb. se odvod zdravotního pojištění z odměny poskytované uvolněným členům zastupitelstva obce v souvislosti s ukončením funkce odvádí. Tyto odměny nespadají do položek, které jsou dle výše uvedeného zákona od odvodu zdravotního pojištění osvobozeny."   

(Bílková Dagmar,KÚ LK, ekonomický odbor,vedoucí sumarizace, r. 2006)

 „K Vámi uváděné problematice mám kopii stanoviska MZČR, které si vyžádalo MVČR ze dne 16. 10. 2006 – Zdravotní pojištění se z odměny poskytované uvolněným zastupitelům v souvislosti s ukončením funkce odvádí- není uvedeno v položkách osvobozených od odvodu.

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku se neodvádí - §5 zákona 589/1992Sb., ale pouze do konce roku 2006. Pokud tedy některé obce budou vyplácet po 1. 1.2007  - kvůli nedostatku prostředků – budou platit soc. i zdrav. pojištění.“

(Hermanová. KÚ ZK, r. 2006)

 „Já mám informace od PhDr. Urbánkové z MV ČR, že z odměny při skončení funkčního obdob členů zastupitelstva obcí se odvádí daň z příjmu a zdravotní pojištění.“

(Ivana Plachá,OPVV KŘ, Krajský úřad Olomouckého kraje, r. 2006)

 Dle výkladu předpisů z MPSVCR jsem v roce 2006 dala obcím přes kraje  informaci, že se odvody SP a ZP z této odměny  neodvádějí, následně na různé dotazy přišly různé odpovědi - výsledek byl ten, že někdo odvedl ZP a někdo ne. Toto je jeden z důvodů, proč nechci řešit mzdy a odvody na těchto stránkách. SP tedy asi určitě ne, dle zveřejněné odpovědi na stránkách VZP asi odvod ZP také ne, ale nemohu zaručit, že někdo jiný nedá jiný výklad předpisu, viz rok 2006.

Doporučujete letošní rok vyřazovat majetek prodejem - do výše prodejní ceny 553/021, zbytek 406/021. Jak budu účtovat prodej majetku v případě, že prodejní cena je vyšší než účetní.

Jen pro upřesnění, toto je jedna z použitelných metod, pokud nemáme k dispozici přesnější údaj na rozlišení zůstatkové ceny a nákladů "minulých období", které by se měly projevit na účtu 406. (Věrné zobrazení na akruálním pricipu - výnosy a náklady do období, se kterým věcně a časově souvisí.) Když si zvolíme tuto jednodušší metodu - náklady do výše výnosů a zbytek na 406, pak ve chvíli, když je cena majetku v účetnictví nižší než prodejní cena, tak mohu dát do nákladů na účet 553 celou výši ceny vedené v účetnictví. ale znovu upozorňuji, že pokud lze zjistit kvalifikovaným odhadem správné náklady do období, tak lze postupovat i přesněji. Navrhovaný zjednodušený postup je z důvodu nedostatečných informací (nebyla určena kategorizace majetku) pro přesnější rozlišení nákladů běžného období (odhad zůstatkové ceny majetku k datu prodeje) a nákladů minulých období vzniklých opotřebením majetku (406).

Rada města schválila poskytnutí peněžního daru ve výši 19.000,-- Kč starostce města. Nejsme si jisti, jakým způsobem jí ho máme vyplatit, jestli přes výplatu nebo mimo a jak to zaúčtovat, nemohu najít vhodnou položku.

Tady znovu upozorňuji - pozor na dary zastupitelům, neměly by dostat jiné peníze v souvislosti s výkonem funkce, než ty, které jsou určeny nařízením vlády o odměňování zastupitelů. Ani jako mimořádnou odměnu.  Na jinou práci mimo funkci  lze sepsat dohodou. Dá se dát ocenění  jiných činností nebo jako osobnosti - např.  cena obce. Lze vyplatit  jako finanční dar obce - pak se nedaní ničím (daň darovací) a položka je 5492 - veřejná podpora od ÚSC není předmětem daně. Pokud se dá jako peněžní ocenění, tak za určitých podmínek spadá pod srážkovou daň (15%) a položka pak  5494.

Město založilo s.r.o. podíl 50%. Město vkládá do společnosti majetek. Musí společnost dooprávkovat? Já se domnívám, že ano, ale chci se ujistit.

V tomto případě je jiný postup než u PO. S.r.o. přebírá majetek v ocenění dle znalce a je to pro něj vstupní cena pro účetní odpisy. Mezi oceněním majetku u vás a u založené společnosti bude rozdíl, vaše ocenění je v pořizovací ceně, tedy v hodnotě majetku, jak byl u vás oceněn. Oceněnění v s.r.o. bude dle ZP, tedy jakoby v reprodukční pořizovací ceně, tedy nebudou dooprávkovat, protože RPC opotřebení obsahuje. Pozor mluvíme o účetních odpisech, daňově se pokračuje v odpisování vlastníka.

Daňové odpisování - doplnění od ZN --  dosti složitý problém například v situacích, kdy u Města bylo jako DDHM, znalec ocenil na vyšší hodnotu a je to majetek nad 40 tis. Kč (návrh řešení existuje). Dále je nutno dát pozor na to, že Město mohlo nabýt majetek darem osvobozeně od daně darovací - potom je to majetek vyloučený z odpisování i po jeho vložení..... Potom pozor na dotace na pořízení majetku (snížení vstupní ceny pro daňové účely ...).

Dobrý den. Poplatník správního poplatku z VHP na následující rok je povinen ho uhradit do 31.12. Doposud jsme tento poplatek nechali na depozitu a po 1.1. násl.roku ho převedli na příjmový účet a 50 % odvedli na FÚ. Můžeme tento postup uplatnit i letos, nebo musíme časově rozlišit? Příjem rozdělit na 50 % výnosy příštích období (účet 384) a 50 % na závazek z dělené správy (účet 325)?

Zde bych postupovala dle zákona o správě daní a poplatků, kdy OUUP je datum podání přiznání. Když je povinnost  uhradit správní poplatek do 31.12, že může být klidně  výnosem letošního roku. Z hlediska plátce - pro něj to náklad příštího období je, v příštím období, on bude mít výnosy z provozování, ale vy již žádné náklady  k tomuto výnosu mít příští rok nebudete. Totéž je i u ostatních poplatků, správně by měl být výnosem k datu podání přiznání ( viz zákon o správě daní a poplatků). Nevím jak jste postupovali letos, jestli jste dali vloni uhrazené poplatky na výnos letoška, tak byste tak asi již měli pokračovat (tedy přes 384), ale zdá se mi to překombinované. Rozhodně považuji za nesprávné (neodpovídá to účetnímu případu) a zcela zbytečné přijímat úhradu správních poplatků na depozita a pak převod, jedná se o úplně zbytečné převody peněz a cizí peníze to nejsou ani na chvilku. Když už musí být, tak spíš to časové rozlišení (384 a 325 závazek z dělené správy). 

Obec povolila ve ZL Základní škole,že se povoluje doplňková činnost-sběr bylin a odpadových surovin.( za rok se jedná cca o 1000,- Kč )Podmínkou je oddělené sledování nákladů a výnosů.Mají se u PO tyto náklady a výnosy sledovat jen na samostatné analytice,nebo je to hospodářská činnost a mělo by se to ve výkazu zisku a ztrát objevit ve sloupci hospodářská činnost?Poprosím i o právní rámec,kde to najdu.

Toto je u škol problém, který vznikl jen chybnými výklady. Správně zřizovatel má právo určit, co je činnost hlavní a co doplňková, vedlejší. Správně by VHČ mohla být jen činnosti ziskové, podnikatelské - z logiky věci. U škol je to nastaveno tak, že hlavní činnost je jen ze školského zákona, vše ostatní je doplňková. Tak tedy - když jste schválili činnost sběr bylin a odpadů jako doplňkovou, tak dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. §5, odst. 4 patří do hospodářské činnosti, tedy musí mít vlastní analytiku a vykazovat ve sloupci vedlejší hospodářské činnosti, a to samozřejmě i v případě, že se vykazuje se ztrátou. To nemá na nic vliv a u PO zřizovaných ÚSC není povinnost kvůli ztrátě VHČ  doplňkovou činnost rušit. Jen na doplnění - když např. škole schválíte pořádání kroužku nebo jiné výchovné a vzdělávací činnosti, tak by to klidně mohla být činnost, pro kterou rovněž byla organizace zřízena - tedy činnost hlavní. Hlavní není jen ve smyslu té největší činnosti, ale ve smyslu všech činností, které může organizace dělat. Moc nerozumíme tomu, proč toto bylo ve ZL zakázáno a vráceno u škol k opravě a trvalo se ve ZL  na znění dle školského zákona. Byl to podle mého názoru (i názorů kolegů) docela neoprávněný zásah do pravomoci ÚSC. Ale nepodařilo se s tím moc pohnout správným směrem.

Dobrý den, mám dotaz, když se obec stane plátcem DPH, zda je nutno uzavřít s dodavateli a odběrateli nové smlouvy, nebo jestli stačí jen zaslat oznamovací dopis.

Uzavřít nové smlouvy není nutné, stačí oznámení. Je však pravda, že  skutečnost, že jste plátci může v některých případech mít vliv na cenu a bude někdy nutné udělat ke smlouvám dodatky. Nejčastěji se dělají dodatky ke smlouvám,  které jsou na zdanitelná plnění pro neplátce. Plátci nemají u dodavatele s plátcovstvím problém, uplatní odpočet, cena , která je pro ně zajímavá, se nemění.  Je také především vhodné informovat dodavatele o DIČ kvůli možnosti uplatnění odpočtu - mohu Vám důvěrně sdělit, že je to někdy nadlidský úkol, především telekomunikačním společnostem trvá i 2,5 roku, než jsou schopni si údaje opravit. Od roku 2011 bez uvedeného DIČ nebude možné uplatnit odpočet (zjednodušeně podáno).

V příštím roce plánuje zastupitelstvo v kulturním domě výměnu dřevěných oken, dveří a vrat za plastová, novou fasádu po výměně oken a dveří(bez zateplení). Rozsah 400tis.Kč Zastupitelstvo chce na tuto akci žádat dotace od kraje. Dle mého názoru je vše zmíněné opravy a udržování a jednalo by se o neinvestiční dotaci. Dále do kuchyňky KD nákup nové kuchyňské linky(která zde nebyla). Můžu zaúčtovat opravy a udržování 5171 a kuchyňskou linku dle ceny do 40.000,- na 5137 pokud bude nad 40.000,- tak 6122. Nebo je to celé rekonstrukce. Změna účelu využití KD a technických parametrů se nemění. Děkuji za odpověď

Vše máte dobře. Kuchyňská linka v kulturním domě je účelové vybavení, tedy věc - 5137 (028) nebo 6122 (022). Opravdu se vše jeví jako oprava, ne rekonstrukce.

Pan starosta mi sdělil, že máme schválenou neinvestiční dotaci na opravu hasičského auta ve výši 500.tis. Kč a že mám udělat rozpočtové opatření. Rozpočtové opatření bylo schváleno Zastupitelstvem, byla navýšena příjmová položka 4122 o 500 tis. a výdajová položka 55 12 5171 o 500 tis. Teď v listopadu jsem dostala smlouvu na účelovou dotaci, kde se píše že dotaci dostaneme ve 12 měsíčních splátkách , 1. splátka bude převedena do 2 měsíců od uzavření smlouvy /smlouva byla uzavřena 11.11.2010/. Podle toho tedy letos dostaneme možná 1/12 nebo taky nic. Faktury na opravu uhradíme do konce roku 2010. Výdajová část rozpočtu bude tedy splněna. Ale příjmová část nebude, musím to nějak opravit nebo co s tím ? A ještě dotaz v jaké výši mám v letošním roce zaúčtovat předpis poskytnuté dotace.

Předpis zaúčtujte 348 MD/672 D - celý na výnos - letos budete mít náklad na 511, kvůli akruálu je třeba mít i výnos. S ohledem na to, že dotace bude poskytnuta až po splnění účelu mi připadá zbytečné o ni účtovat jako o záloze, ale vypadalo by to takto: předpis 348/374 a dohada  388/672, po vypořádání dotace 374/388.

Zůstane vám pohledávka 348 a dotaci budete přijímat v roce 2011 jen zápisem 231 4122 MD / 348 D.

Rozpočet je třeba upravit na skutečně očekávané příjmy - , tedy je nutno snížit položku 4122 např. přes položku 8115 (nebo zvýšit jiné příjmy nebo snížit jiné výdaje v rámci očekávaných skutečností). Příští rok  zase budete rozpočtovat příjmovou položku 4122, i když již k ní přímo nebude přiřazen výdaj.

Obec má uzavřenou nájemní smlouvu na nájem pozemků na dobu neurčitou od 1.10.2004, s tím, že nebyla doplacena poměrná část nájmu, ale jsou vlastně placeny 3 měsíce pozadu. Nájem činí 186565,- Kč. Nyní jsem povina časově rozlišit nájem, také kvůli dani z příjmů. Myslím správně když budu účtovat: 311 MD 233206,- Kč (2009 3 měsíce a celý r.2010 ) 406 D 46641,- Kč (nájem za 2009) 603 D 139924,- Kč (část za 2010) 231 MD 186565,- Kč (úhrada nájmu) 311 D 186565,- Kč a v roce 2011 už budu mít jen předpis: 311 MD 186565,- Kč 603 D 186565,- Kč nájem 2011 Na účtu 311 zůstane vždy část 46641,- Kč za minulý rok, kterou uhradí zase v dalším roce zpětně, a do přiznání příjmů PO dostanu vlastně pohledávkou celý nájem? Neuvědomila jsem si to a nyní procházím smlouvy, které jsou spíše hrazeny dopředu a tato je zpětně.

Máte to vše správně. Celá část nájmu za rok 2010 půjde do DPO, i když poslední čtvrtletí bude uhrazeno až v roce 2011, časové rozlišení minulého období přes 406 je také dobře.

Je pro obec smlouva o budoucí smlouvě o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu, kdy obci jako budoucímu povinnému bude vyplacena jednorázová úplata, podmíněnou pohledávkou a mám ji vést na podrozvaze?

Podle obsahového vymezení účtů podrozvahy ano, pokud se jedná o významnou částku (CUS 701), je to účet 934. ( Např. v hodnotě nad 40 tis. Kč u obce, nad 200 tis. Kč u města). K podrozvaze pořád není žádný bližší výklad k podmíněnosti, tedy lze vycházet jen z obsahového vymezení ve vyhlášce č. 410/2009 Sb.

Obec buduje stavbu - sběrný dvůr. Její součástí je např. vrátnice (mobilní buňka), sklad techniky (montovaná hala), rozvody NN, vodovod, veřejné osvětlení, kanalizace, manipulační plocha, oplocení. Při zařazení do majetku se každá součást považuje za samostatnou stavbu s vlatním inventárním číslem nebo se zavede pod jením číslem jako jedna stavba "Sběrný dvůr"?

Pokud se Vám podaří identifikovat a ocenit jednotlivé stavby, tak je mnohem vhodnější, správnější a lepší dát do majetku jako jednotlivá inventární čísla - lépe se bude určovat životnost, tudíž výhodnější pro odpisování, lépe inventovat, lépe v budoucnu vyřazovat. Nemáme povoleny předpisy soubor staveb (jen soubor věcí) ale pravdou je, že u některých staveb se jedná o více stavebních objektů se stejným T-E určením, pak lze zvolit i jen jednu stavbu.

V průběhu letošního roku jsme účtovali na položku 5192 úhradu pohřebních nákladů (vypravovatelem pohřbu byla obec). Proti položce jsme účtovali nákladový účet 518. Je to tak v pořádku, nebo máme nákladový účet přeúčtovat na účet 549 ? Děkuji.

Zde bych jen chtěla připomenout, že máte právo na náhradu těchto nákladů, tedy nejsprávněji by byl účet pohledávky, 315. V dokumentu ke stažení s názvem "2010 Pohřby zajištěné obcí" je podrobněji vysvětlen postup. Jinak služba to opravdu je a účet 518 by nebyl chybně, kdyby se opravdu jednalo o náklad obce (ne o činnost v přenesené působnosti, na kterou má právo náhrady).