Dotazy
Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.
16/11 2010 exekuční příkaz
Obdrželi jsem exekuční příkaz na srážku ze mzdy jednoho našeho pracovníka a mám dotaz. zda mi nemůžete poradit kde zjistit "základní , nezabavitelné částky", abych mohla řádně spočítat srážku ? Zároveň prosím o způsob zaúčtování.
Zaúčtování je jen 331 MD / 379 D - měníme závazek k zaměstnanci na "ostatní závazky". Nezabavitelnou část vypočítat není tak jednoduché, záleží i na počtu vyživovaných osob, ve Mzdové účetní Anagu je uvedena za rok 2010 částka 5.149 Kč. Kolik je nezabavitelná částka řeší Nařízení vlády č. 595/2006 Sb, které navazuje na Občanský soudní řád.
Dle tohoto nařízení se částka vypočítá takto: (1) Základní částka, která nesmí být podle § 278 občanského soudního řádu sražena povinnému z měsíční mzdy, je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce 1) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu (dále jen "nezabavitelná částka") na osobu povinného, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel
(2) Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
§ 2 Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení, činí součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.
Jedná se o mzdovou problematiku, kde upozorňujeme v obchodních podmínkách, že na ně neodpovídáme, neumím více pomoci.
16/11 2010 Drobný majetek a PO
Jako obec jsme nakoupili vybavení do školky, faktura je na obec a toto vybavení je dáno do správy školce.Jak správně zaúčtovat u obce a následné předání školce.Zavést do majetku obce nebo jen na podrozvahu?
Pokud bychom chtěli být přesní, tak ano, pořídit do majetku obce (nevím, zda se jedná o 022, 028?) předat PO k hospodaření zápisem 401/022 nebo jen obráceným 088/028 a zavést do podrozvahy na 903. Jen upozorňuji, že jsme doporučovali kvůli náročné evidenci na podrozvaze u zřizovatele, aby alespoň drobný dl. majetek byl převáděn PO do vlastnictví, ale musíte postupovat dle znění ZL. Správně by se měl majetek předávat k hospodaření na základě dodatku ke ZL , dodatek musí být schválen ZO, ale protože ze zákona není přesně stanoveno, lze i na základě předávacích protokolů. Zde více záleží na pravidlech, jaká si s PO stanovíte, na tom o jak významný majetek jde apod. K předávání k hospodaření se výklady liší, někde se striktně trvá na dodatku k ZL, někde povolují předávací protokol. (Odpovědnost u protokolu musí být ošetřena směrnicemi, vnitřními pravidly schválenými radou obce).
16/11 2010 Mateřská škola - příspěvková organizace - odpisy majetku
Provedli jsme aktualizaci zřizovací listiny dle metodických pokynů MFČR. viz. výňatek: 1. Zřizovatel předává organizaci k hospodaření pro zajištění hlavního účelu a předmětu činnosti k němuž byla zřízena, následující nemovitý majetek ve vlastnictví Obce Tismice: a) budovu občanského vybavení č.p. 112 na St. p. č. 333 v k.ú. Tismice 3. Zřizovatel v souladu s ustanovením § 27 odst. 5 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), bezúplatně předává organizaci do vlastnictví movitý majetek dle inventárních soupisů, které tvoří přílohu č. 1 této zřizovací listiny. ------------- obé bylo převedeno v pořizovací ceně konkrétně budova v hodnotě 985728; účetní školky navrhla odpisy do roku 2058, školka nemá peníze. Musí jí obec na účet tyto odpisy převádět. Pak nám ale poměrně velké prostředky budou zbytečně ležet na účtu školky. Pokud budeme školku jako vlastník dále zvelebovat a technicky zhodnocovat, musí se toto také odrazit v ceně školka v podrozvaze školky? Bezplatně jsme převedli také úpravnu vody v pořizovací ceně 83 300. Neboť obec neodepisovala, je cena i po letech takto vysoká, i když by asi v době převodu měla být cca poloviční. Účetní školky znovu navrhla odpisy do r. 2014 ve výši plus minus 15 -25 tis. ročně. Musíme tyto peníze jako zřizovatel posílat školce na účet, když školka tyto prostředky nemá a obec zároveň nechce, aby tyto peníze ležely na účtu školky?
Nejprve je potřeba dlouhodobý majetek u PO řádně a správně ocenit podle možností platných předpisů 2010.
Budova je předaná k hospodaření - PO by ji měla zavést na účet 021, za dobu používání dopočíst oprávky 081 a rozdíl dát na účet 401. Odpisový plán bude tedy jen na roky do konce životnosti. Pak máte dvě možnosti:
a) do příspěvku na provoz zahrnete výši odpisů - a zároveň nařídíte odvod z odpisů, tento postup nesníží PO výsledek hospodaření (odpisy účtuje na náklady 551 - příspěvek je ve výnosu 672, ale odvod je přes investiční fond jen zápisem 416/241) u obce se projeví v rozpočtu příjem z odvodu na účtu 649 a položka 2123.
b) řeknete, že nemáte na odpisy a PO provede zúčtování nekrytého investičního fondu výsledkově - zápisem -551 MD (649 D) a 416 MD (Od roku 2010 není účetní postup stanoven - tento způsob je hrozný účetně, osobně ho nedoporučuji, ale předpisy ho umožňují - např. vyhláška č. 410/2009 Sb.§66, ost. 8) Pak se zdůvodňuje v příloze k účetní závěrce, proč jste jim na odpisy jako zřizovatel nedali. Obce však bez problémů napíšou, že z nedostatku finančních prostředků a tím to končí, neslyšela jsem o tom, že by to někdo nějak postihoval.
Budovu školky povede PO v rozvaze na účtu 021 (081), vy v pořizovací ceně v podrozvaze na účtu 903. Případné budoucí technické zhodnocení budovy bude navyšovat hodnotu v rozvaze na účtu 021 a u Vás na 903.
Oba postupy k řešení odpisů a) i b) platí i pro případ majetku pezúplatně předaného. V roce 2010 je problém, že není nikde upraveno ocenění tohoto předaného majetku, tedy zde nezbývá, než uplatnit reprodukční pořizovací cenu. To je jiný způsob než popsaný výše - zde by se měl majetek ocenit jako již opotřebovaný, např. ta zmiňovaná úpravna vody by již měla mít hodnotu např. jen 42 tis. Kč a odpisy by měly být vypočteny z reprodukční pořizovací ceny. Také může dojít k ocenění majetku (např. té úpravny) např. jen vy výši 10 tis. Kč - majetek již taky nemusí být vyhodnocený u PO jako dlouhodobý, ale jen jako drobný dlouhodobý - DDHM (pod hranici 40 tis. Kč) a PO jej zavede do účetní evidence jen zápisem 028/088 - tedy se odepisovat vůbec nebude, zavede se jako plně dooprávkovaný.
Majetek bezúplatně předaný do vlastnictví vede v majetkové evidenci v rozvaze PO, obec již nevede nikde, ani v podrozvaze.
16/11 2010 rozpočtování sociálního fondu v rozpočtu města
Připravujeme rozpočet města na příští rok a chtěli bychom se zeptat, jakým způsobem rozpočtovat v rozpočtu města fondy (např.sociální fond, fond rozvoje bydlení). Nyní dáváme do základního rozpočtu pouze tvorbu fondů (např. u SF procentním podílem z limitu mezd, a to na § 6171, pol. 5909), ale v sestavě FIN 2-12M se objevuje čerpání na pol. 5499, 5660, 5169 a u příjmů splátky půjček pol. 2460, 2420. Ale proti těmto příjmům i výdajům nemáme rozpočet. Děkuji.
Všechny peněžní fondy se rozpočtují, nemusí se rozpočtovat jen konsolidační položky pro vzájemné převody (ale mohou). Ale u SF rozpočtujeme zpravidla převod přes konsolidační položku - 5342. Pak musí být rozpočtována v příjmech fondu položka 4134. Položky sociálního fondu při čerpání by se měly rozpočtovat jako každý jiný výdaj. Položka 5909 bohužel nebyla použita dosud správně.
Správně by se měl předkládat rozpočet jako základní a rozpočty jednotlivých fondů - tvorba a čerpání. Pro rozpočtování fondů není nikde výjimka ve 250/2000 Sb. ani u vyhlášky k RS. Je mi líto.
16/11 2010 Nákup automobilu
Koupili jsme automobil od firmy Horejsek, financování je jednak z vlastních prostředků, jednak z úvěru od firmy Škofin na základě Smlouvy o úvěru. Škofin převedl poskytnutý úvěr přímo na účet firmy Horejsek. Splácení úvěru bude z našeho účtu na účet Škofinu - 36 splátek. Prosím o kontrolu, zda účtuji správně. Pořízení auta - faktura 022/321 Úhrada akontace - 321/231 6171-6123 Poskytnutí úvěru 321/451 pol. 8123 Měsíční splácení úvěru 451 pol. 8124/ 231 6171-6123 Úhrada úroků z úvěru 562/231 6310-5141 Úhrada pojištění 569/231 6320-5163 Podrozvaha 972/999
Financování formou úvěru je něco jiného než finanční leasing. Auto Vám vstupuje do majetku hned celé, ne až splátkami. Celou kupní cenu zaúčtujte 022/321. Úhradu akontace máte dobře 321/231 a úhradu přímo z úvěru zaúčtujte 321/451 6171 6123 - pol. 8123 se vygeneruje sama z obratu účtu 451. Měsíční splácení úvěru je již jen 451 MD / 231 8124. Úroky a pojištění máte dobře. V případě úvěru není třeba účtovat na podrozvahu, celý závazek je v rozvaze.
16/11 2010 Penzijní připojištění uvolněným zastupitelům
Může obec platit příspěvek na penzijní připojištění uvolněným členům ZO ze svého rozpočtu s vyloučením SF?
Ano - zákon o daních z příjmů, odst. 9, písm p). Osvobozeno od závislé činnosti, dle zákona o daních z příjmů je starosta zaměstnancem. Výdaj by však měl být schválen zastupitelstvem obce. Je to záležitost samosprávy, tedy plně v pravomoci zastupitelstva. (Takto mám výklady od právního poradce a je i v souladu s výklady SMO). U penzijního připojištění není vazba na sociální fondy, je to i uznatelný náklad obce z hlediska daní.
16/11 2010 zhodnocení majetku v nájmu - kostel
Přikládám text ze smlouvy o nájmu kostela. Text byl navržen arcibiskupstvím: Technické zhodnocení a investice může odepisovat po dobu nájmu nájemce a pronajímatel prohlašuje, že o technické zhodnocení provedené nájemcem nezvýší vstupní cenu předmětné nemovitosti ve svém účetnictví. Technické zhodnocení povede ve svém účetnictví po dobu nájmu nájemce. Obec by chtěla požádat z evropských fondů na opravu zdi kostela. Pokud by se jednalo o technické zhodnocení (např. by se oprava spojila s odvodněním zdi apod.) pak bychom o tomto účtovali my jako obec a farnost by cenu kostela ve svém účetnictví nenavyšovala. Zeď by stála 1 mil. 950 tis by šlo z EU a nár. zdrojů, 100 tis z obecních. Do majetku (na podrozvahu?) by si obec zapsala techn. zhodnocení v hodnotě 1 mil. Cca např za 10 let by nájem skončil a technické zhodnocení by mělo již cenu např. 500 tis. Kč -smlouva hovoří dále takto: Pronajímatel se zavazuje při skončení nájmu vypořádat zůstatkovou cenu technického zhodnocení a investic uhrazením částky 1200,- Kč, (jedentisídvětě korun českých) nájemci a nájemce s tímto vypořádáním souhlasí. .... To znamená, že my bychom jako obec církvi vrátili techn. zhodnocení v hodnotě 0,5 mil za cenu 1200,- Kč a z podrozvahy bychom si kostel vymazali? Děkuji mnohokrát za Vaši odpověď , popř. radu, jak máme věc smluvně ošetřit, aby byl následný účetní úkon vůbec možný a ne v rozporu se zákonem.
Zhodnocení cizího majetku se dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. vede na účtu 021 ve výši pořizovací ceny TZ a to po dobu užívání majetku. Tedy obec toto TZ kostela povede v rozvaze a ne v podrozvaze. Od roku 2012 zahájíme odpisování a na tento případ jsme pamatovali - TZ cizího majektu se dle předpisů odepisuje po dobu užívání - bude v VIII. volné účetní odpisové skupině. Např. nájem na 10 let - předpoklad. Pak se odpisy stanoví takto: 1 mil. Kč minus 1,2 tis. Kč / 10 = roční odpis. Do nákladů obce půjde tedy ročně skoro celých 100 tis. Kč na účet 551. Dále se k tomuto TZ cizího majetku bude rozpouštět dotace na pořízení TZ cizího majetku na účtu 403, každoročně zápisem 403 MD / např. 675 D. A to cca ve výši 95% odpisu (podíl dotace na pořizovací ceně TZ), tedy každoročně bude ve výnosech 95 tis. Tedy výsledek hospodaření z odpisování TZ cizího majetku bude po těch 10 letech např. 50 tis. Kč minus 1,2 tis. Kč ( což je hodnota vypořádání TZ - ta bude mít charakter pohledávky - u vás - pohledávky z TZ).
15/11 2010 Spoluúčast na pojistném
Dobrý den, potřebuji poradit ohledně vyplacení pojistného. Naše občanka se zranila na obecním majetku. Pojišťovna jí z naší pojistky vyplatila částku a nám napsala, že máme spoluúčast a že jí máme uhradit ještě 1000 korun. Jak toto zaúčtovat? Děkuji za odpověď a přeji hezký den
Zaúčtujte jako náklad 549/378 a 378/231 odpa např. 3613 pol. 5429 (lze i 5192).
15/11 2010 Časové rozlišení
Dobrý den, mám pár dotazů k časovému rozlišení. Když předepisuji pohledávky za pronájem pozemků na 311 můžu každý rok udělat předpis na dotyčný rok nebo musím předepsat pohledávku dle období ve smlouvě a pak časově rozlišovat jednotlivé roky?
Správné je udělat pohledávku k plnění běžného období (odbydlení nájemného za běžný rok), tedy vždy za každý rok. Není vhodné předepisovat pohledávku proti 384 - navyšování aktiv i pasiv - není to účelné. Je to zatím však možné.
15/11 2010 účet 403
Dobrý den, provedla jsme přeúčtování investičních dotací za roky 1997-2009 zápisem 401/403(konečně !), jen si nejsem jistá v jedné věci. V roce 2005 jsme obdrželi dotaci na projekt na kanalizaci obce ve výši 250 tisíc. V současné době stavba probíhá, takže veškeré výdaje účtuji stále na účet 042. Nějak nevím,jestli musí být stavba dokončená a jestli těch 250 tisíc již má být na účtě 403 nyní nebo až po dokončení stavby,po převedení na účet 021.
Myslím, že ničemu nevadí, že bude již nyní, ale pak musíte tuto 403 navázat k ostatní 403 k té jedné stavbě kanalizace. Do doby zařazení do majetku kanalizace nebudete rozpouštět 403 k odpisům (systém bude zahájen až od 2012). Případ, že budete mít dotaci na 403 a stavbu ještě na 042 bude dost častý. Možná není odpověď zcela jasná - tak jasněji - dát na 403 a zatím neřešit.
15/11 2010 Časové rozlišení
Dobrý den, pár dotazů k časovému rozlišení. Při uzavření kupní smlouvy na pozemek či byt stanovujeme, že část kupní ceny hradí před vkladem do katastru a zbytek kupní ceny je buď postupně splácena nebo je poskytnuta půjčka. Úroky mám dle auditorů časově rozlišovat a nevím zda časově rozlišit i postupné splácení či půjčku. Nyní bych to účtovala takto: Úhrada před vložením do KN 30 tis. 231/378 předpis při vložení do KN 30 tis. 311, 70 tis. 469,377/646,647 a předpis úroků 469,377/384. Proúčtování závazku a pohledávky 30 tis. 378/311 .Pak je postupně spláceno nebo hrazena půjčka ve výši 70 tis. 231/469,377, jsou spláceny úroky 231/469,377, časově rozliším úroky každý rok 384/662. Nevím tedy jestli je můj postup správný. Jestli mohu i u postupného splácení i u půjčky použít tento stejný postup a zda mám předpis půjčky či postupného spácení v následných letech časově rozlišovat. A jestli u obojeho jsou vhodně zvolené účty 377,469 dle dlouhodobosti nebo předepisovat na 311? Mockrát děkuji.
Úhrada před vložení do KN je vlastně záloha, 231/324. K datu podání návrhu na vklad je správně pohledávka a výnos ( bez ohledu na to, že bude spláceno, výnos je celý k datu podání návrhu na vklad, tedy výnos časově nerozlišovat) - 311/646 (647) v případě pohledávky do 1 roku, 469/64x v případě sjednání splatnosti delší než rok. Zápočet zálohy 324/311(469).
Teď k půjčce. Zde systému moc nerozumím. Jestli jim půjčíte na splacení bytu či pozemku, tak by se měla pohledávka z prodeje změnit na pohledávku z půjčky - 377.xx/377.yy (469.XX/469.yy). V tom smyslu, že půjčka je úročena a splátky nejsou úročeny (je to jen upřesnění). Pak byste měli ročně předepsat úroky z půjčky např. 377/662. Nevidím ráda účtování na časové rozlišení výnosu p.o. proti pohledávce, to nemá moc přínos - zvyšujete vlastně pohledávky i závazky. Úroky je vhodnější předepisovat ročně, ale Vámi navrhovaný zápis zatím není zakázaný účetními postupy (469 MD/662 D úroky do roka ,384 D úroky nad 1 rok).
15/11 2010 Odměna řediteli PO
Kdo schvaluje odměnu řediteli PO? Odměna by byla vyplacena z prostředků na platy PO od krajského úřadu.
Odměnu ředitelům PO schvaluje zřizovatel - rada obce (města).
15/11 2010 Zařazení brány do majetku
Město znovuzpřístupnilo tzv. "Ztracenou uličku" a zde nechalo zhotovit kovovou bránu za cca 20 tis.Kč, která je připevněná - zavěšená po straně na zeď. Dále bylo současně zadáno vyhotovení informačních desek a pamětních gravírovaných desek v ceně cca 10 tis./ks. Jedná se v obou případech o dlouhodobý drobný hmotný majetek? Děkuji za odpověď.
Brána se často vede jako stavba - část oplocení nebo opěrné zdi (oplocení a brána, oplocení a vrata...). Ty informační a pamětní desky jsou také nedílnou součástí stavby - pevně spojené i účelné. Pouze pamětní desky ve vlastnictví obce umístěné na cizím majetku jsme vyhodnotili jako ostatní DM na účet 029 bez ohledu na pořizovací cenu. Proti DDHM mluví, že tento majetek nemá charakteristiku samostatného T-E určení. Od roku 2010 máte tedy tyto možnosti - buď součást stavby, pokud je i stavba ve vlastnictví, nebo jen operativní evidence pokud do 40 tis. Kč včetně, v případě umístění na cizí stavbě (od 2010 ostatní DHM od 40 tis. Kč., do 2010 bylo bez ohledu na výši ocenění).
15/11 2010 vodné a stočné
Dobrý den, vodovod i kanalizaci má obec ve svém vlastnictví, je plátcem DPH, z těchto činností má obec zisk. U stočného je i se ziskem počítáno v kalkulaci stočného. Vodné i stočné obec fakturuje občanům i ostatním subjektům (podnikatelům). Je to hospodářká nebo ekonomická činnost účtovaná v rozpočtovém okruhu? Máme k dispozici Vaše vyjádření v publikaci RS r.2010 str.197-198, ale opravdu nevím, jak se k tomu postavit. Děkuji
Dle výkladů právníků se jedná o správu majetku ve smyslu poslání obce dle zákona o obcích. Tedy záleží jen na Vás, zda povedete v hlavní činnosti nebo jako podnikatelskou činnost na hospodářské činnosti (Podnikatelská - soustavná, za účelem zisku, vlastním jménem na vlastní odpovědnost a mám oprávnění - určí např. rada, že se jedná o činnost podnikatelskou). Z hlediska DPH je to však ekonomická činnost a potažmo zdanitelná plnění (ne veřejná správa). Upozorňuji, že ale opravdu není povinnost vést všechny ekonomické činnosti dle ZDPH zároveň na VHČ obce - jedná se o dva rozdílné předpisy. Snaha vést zdanitelná plnění ve VHČ byla jen kvůli jednoduššímu účetnictví VHČ, což od roku 2010 padá, teď už je účtování na N a V stejné v hlavní jako ve VHČ, jen ve VHČ se nemusí účtovat o rozpočtové skladbě.
15/11 2010 Restituční nárok
v roce 2009 koupilo město restituční nárok za 105.000,- Kč v této hodnotě byl zaúčtován na účet 069, tento rok byl využit na úhradu části kupní ceny pozemku, ale už jenom v hodnotě 35.000,- Kč, na účtě 069 tím pádem zůstává 70000,- Kč a já nevím jak je mám proúčtovat, můžete mi prosím poradit? děkuji
Ten restituční nárok byl vlastně odkup pohledávky, správně neměl být na finančních investicích, ale na pohledávce, tenkrát nebyly ještě dlouhodobé, tak např. na 377. Od 1.1.2010 na 469.
Teď je otázkou jak byla odkoupená pohledávka využita na úhradu části kupní ceny pozemku, jestli nedošlo k zápočtu pohledávky se závazkem, pak by pořizovací cena pozemku byla ve výši pořizovací ceny pohledávky, i kdyby měl pozemek cenu nižší.
Doporučuji nejdříve opravu na co nejvěrnější opravu stavu - -069 MD a 469 MD. Po doplnění dotazu - jaký byl systém úhrady části pozemku pohledávkou z res. nároku, vyřešíme zaúčtování a ocenění pozemku.
